Kamarádka nemůže otěhotnět? Tyhle věci jí neříkejte

Když se žena snaží otěhotnět a dlouho se jí to nedaří, začne z toho být nervózní a nešťastná. Je dobré s ní o tom v takovém případě mluvit, když je to vaše kamarádka nebo známá? A pokud ano, co jí říkat a neříkat, abyste se v tom zbytečně nerýpala a nedostávala ji do rozpaků?

Foto: Profimedia.cz

Zdenka Tomis 11. 8. 2014

Když se žena snaží otěhotnět a dlouho se jí to nedaří, začne z toho být nervózní a nešťastná. Je dobré s ní o tom v takovém případě mluvit, když je to vaše kamarádka nebo známá? A pokud ano, co jí říkat a neříkat, abyste se v tom zbytečně nerýpala a nedostávala ji do rozpaků?

Je velmi těžké vyrovnat se s neplodností, ovšem nejen pro ženu samotnou, ale musí se s tím naučit zacházet i její okolí. Jak se tedy chovat k někomu, kdo nemůže otěhotnět přirozenou cestou, nebo dokonce možná nebude mít děti nikdy?

Otěhotnět se zda být čím dál těžší, proto malá lekce slušného chování v těchto situacích určitě neuškodí...

"Nejtěžší na tom je, že ze všech stran, nejen od známých, ale z médií, z televize nebo z filmů slyšíte, že děti jsou největší dar na světě. Práce a úspěšná kariéra oproti nim nejsou nic, ambice nejsou nic. Nic se údajně nevyrovná tomu stát se matkou," říká britská autorka několika knih s touto tématikou Tracy Buchanan, která to zažila na vlastní kůži. Snažila se otěhotnět dlouhých pět let.

On-line deníku The Telegraph se svěřila, které věty ji během té doby štvaly a mrzely ze všeho nejvíc:

Věta č. 1: Děti jsou noční můra, buď ráda, že žádné nemáš.

"Tuhle větu jsem slyšela nejčastěji, samozřejmě od maminek obklopených svými krásnými dětmi. Vyprávěly mi, jak děti ničí věci, dělají nepořádek a člověk se kvůli nim nevyspí, jenže já jsem u toho stejně myslela jen na to, že bych dala stovky bezesných nocí za to, abych se stala matkou."

Mnohem lepší je mluvit o svých dětech naprosto přirozeně. Přestaňte si myslet, že před ženou, která nemůže mít děti nebo se o ně už dlouho neúspěšně snaží, musíte o svých potomcích mluvit jen negativně.

Věta č. 2: Nedělej si starosti, to přijde. Vím to.

Těhotenství není náhodná výhra ve sportce. Lékaři a potažmo žena samotná moc dobře ví, jaké jsou její šance, takže touhle větou ji spíš rozčílíte, než utěšíte. Dobře totiž ví, že existuje reálná možnost, že prostě neotěhotní.

Nepřesvědčujte ji tedy takhle nesmyslně o opaku. Je potřeba brát to, jak to je, nikoli si vymýšlet pohádky. Místo toho jí raději naslouchejte a zajímejte se.

Věta č. 3: Vsadím se, že na dovolené už určitě otěhotníš.

"Tohle je jedna z variant na známé klišé: Nauč se odpočívat a pak otěhotníš. Samozřejmě že stres přispívá k neplodnosti. Jenže jak můžete být v klidu, když hrozí, že nikdy nebudete mít své vlastní dítě?"

Čtěte také: Test: Zvládnete péči o miminko?

Nedávejte tedy přítelkyni falešné naděje a raději ji zkuste nějak zabavit nebo rozptýlit, aby na problém aspoň chvíli nemyslela.

Věta č. 4: Znám ženu, které vyšlo umělé oplodnění až na desátý pokus.

"To je vážně skvělé. Takže mě čeká ještě milion testů, injekcí, o penězích nemluvě. Mělo to sice znít pozitivně, ale já to vnímala spíš jako nejhorší noční můru."

Raději než takové utěšování zkuste všechna ta vyšetření, která s umělým oplodněním souvisí, kamarádce zpříjemnit, pokud to jde. Když ji tam zrovna nemůže odvést její partner, udělejte to vy. Jestli ani jedna neřídíte, prostě s ní běžte pěšky nebo autobusem. I to jí pomůže mnohem víc.

Věta č. 5: Vždycky je tu možnost adopce.

Člověk, který v podobné situaci nebyl, vnímá adopci jako takové světlo na konci tunelu, které nakonec všechno vyřeší. Jenže k úspěšné adopci vede skoro stejně trnitá cesta jako k otěhotnění a nikdo vám nezaručí, že na jejím konci dítě skutečně dostanete.

"Mnohem raději než o možná nereálné adopci bych se s mými přáteli tehdy bavila o úplně normálních věcech, abych měla jistotu, že jsem to pořád já, a že se mezi námi nic nezměnilo."

Věta č. 6: Neřekla jsem ti, že je těhotná. Myslela jsem, že by tě to naštvalo.

"Je pravda, že některé ženy mající problémy s plodností skutečně nechtějí slyšet, že se nějaké jejich známé podařilo otěhotnět. Mně to nikdy nevadilo. Mnohem víc mě naopak štvalo, když kolem mě lidé chodili po špičkách a chtěli mě takových zpráv ušetřit."

Nezjišťuje se to snadno, ale snažte se vypozorovat, zda vaše přítelkyně opravdu o štěstí druhých nechce slyšet. Neskrývejte to před ní, dokud si nebudete jistí, jak se skutečně cítí.

Věta č. 7: Je to osud.

"Slyšela jsem to dokonce i od zdravotníků. Jakoby mě nějaké vyšší síly měly utěšit, nebo mi snad mohly pomoct. Někdo mi dokonce navrhoval, ať začnu chodit do kostela, že se pak prý stane zázrak. V tu chvíli jsem si připadala jako naprosto beznadějný případ."

Když už chcete kamarádku někam posílat, raději najděte nějaký spolek žen, které mají podobný problém. Jejich rady a zkušenosti jí pomůžou mnohem víc než návštěva kostela. Anebo ještě lépe, tyhle věci nechte jen na ní.