reklama

Jak to udělat, aby dítě poslechlo?

Poradí vám Kateřina Hollá, psycholožka a máma pěti dětí. Zjistíte ale, že to vůbec není snadné.

Foto: Isifa/Thinkstock

Poradí vám Kateřina Hollá, psycholožka a máma pěti dětí. Zjistíte ale, že to vůbec není snadné.

"Mám pět dětí a jsem psycholožka, což u mnoha lidí vzbuzuje dojem, že na otázky týkající se výchovy dokážu fundovaně odpovědět. Poslední dobou nejčastěji slýchám dotaz: Jak to udělat, aby mne moje dítě poslechlo?" konstatuje.

Čtěte také: Jak správně trestat děti, aby to splnilo účel?

A přiznává, že "uspokojit někdy docela nešťastného rodiče se daří se střídavými úspěchy. I přes veškeré zkušenosti a vzdělání je výchova dětí, zvláště těch temperamentnějších, nebo těch, co mají jiný temperament než jejich rodiče, prostě náročná".

Obecný návod neexistuje

Výchova dítěte je komplikovaná a může být i kontroverzní. To, co u jednoho funguje, u druhého zabrat nemusí. Záleží na povaze dítěte i rodičů, na sourozeneckých konstelacích, na reálných časových možnostech strávených s dítětem, na ovlivnění prarodiči a mnoha dalších věcech, které možná ani nedokážeme vymyslet. Obecný návod prostě neexistuje.

Fyzické tresty? Ano!

"Když dám dítěti na zadek, tak stejně zlobí dál, fyzický trest prostě nezabírá - To slýchám také často. Nejprve se musím vymezit sama: Ano, jsem zastáncem fyzického trestu. Tím samozřejmě nemyslím nesmyslné bití, až týrání. Fyzický trest má jednoznačná pravidla a hranice. Nicméně za poslední dobu jsem si uvědomila jednu nesmírně důležitou věc, která takto na papíru bude znít téměř banálně: Fyzický trest musí být zahrnut v celém kontextu výchovy. Jasně, to je samozřejmé. Ale rozebereme-li konkrétní chování mnoha rodičů, už to tak samozřejmé není," konstatuje psycholožka.

Co je ten důležitý kontext?

Neustupovat v maličkostech. Jestliže řekneme potomkovi, pojď sem, jdeme se oblékat, musíme na tom trvat. Ne se zapovídat s kamarádkou, nezačít dělat jiné věci, když dítě nedorazí. Nediskutovat, nepřemlouvat, maximálně vysvětlit, kam jdeme, ale zároveň trvat na splnění příkazu.

Více o výchově se dozvíte na Babyweb.cz >>

Hodně pomůže pravidlo "tří". Nejprve vydáme pokyn vlídně, laskavě, s oslovením, se slovíčkem prosím, něco jako: Broučku, pojď se obléknout, odcházíme za tatínkem nebo kočičko jdeme uklízet hračky, už bude oběd. Jestliže potomek nereaguje či začne odmlouvat, důrazněji zahlásíme náš příkaz a případně máme-li čas, sílu a není-li to miliontá věc ten den, kterou vysvětlujeme, můžeme dále rozvíjet, co a proč se bude dít. Mělo by také následovat oznámení, co se bude dít, když dítě neposlechne (nedostane dobrůtku, zůstane doma, dostane na zadek). A do třetice - opravdu splníme, čím hrozíme. Vykonáme trest a donutíme ho udělat to, co po něm chceme. Někdy však následuje scéna. 

Vyčkat a vydržet

Co je scéna? Rodičům netřeba vysvětlovat, velmi dobře je znají z vlastní zkušenosti. Dítě začne ječet, vztekat se, utíkat, mlátit kolem sebe případně do někoho či se válet po zemi. Scény se liší svou intenzitou - těch nejhorších by rodiče, kteří ve výchově postupují důsledně, neměli zažít mnoho. Těch mírných však u temperamentnějších dětí (eufemismus pro malého spratka) mohou zažívat desítky. Jak je zvládat?

Doporučujeme: Jak účinně zbavit dítě vztekání: Opravdu to funguje!

Rodič musí reagovat stále stejně důsledně: Zavřít dítě někdy do klidné místnosti, vytáhnout ho ven z obchodu, vysadit z auta (samozřejmě tak, aby si nemohl nijak ublížit, většinou ale stačí auto zastavit)... Nikdy nesmí dovolit to, co si dítě vymáhá. Musí prostě vyčkat a vydržet, i když to někdy znamená opustit obchod, kde ostatní zákazníci nevěřícně kroutí hlavou a říkají si, jací hrozní rodiče to asi mohou být. Jindy je potřeba odejít z návštěvy a nepopovídat si s kamarádkou, někdy to zase znamená celé odpoledne neustálého dohadování, bojů a křiku. 

Pomazlit a vysvětlit

A dostáváme se k nejdůležitějšímu bodu celého kontextu fyzických trestů. Ve chvílích pohody (i když se jich zdá být málo) musíme dítě výrazně chválit, hladit, mazlit se s ním, hrát si a povídat. A také s ním mluvit o tom, proč je špatné, když se vzteká a vymáhá si věci i přes naše ne.

Výchova není jen o povinnostech dítěte. Musíme mu být k dispozici i my - mít čas mu vyjít vstříc: Postavit mašinky, učesat panenky, vyndat a uklidit po něm vodovky... Jedině když bude mít vaše důslednost protiváhu v laskavosti, bude celá výchova účinná.

zdroj: Babyweb.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Sebestřední spratci aneb Špatné konce liberální výchovy

Zamilovala jsem se do syna své kamarádky...

Muzikant si postavil luxusní dům za 180 000 Kč

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama