reklama

Jak se vyvíjí zrak u miminek? Od narození do 7 let

Prvního půl roku vidí miminka asi jen pět procent toho, co dospělý člověk. Novorozenci dohlédnou jen do vzdálenosti 25 centimetrů. Ještě v jednom roce jsou děti oproti dospělým schopné zaostřit jen na 30 procent. Zrak se totiž vyvíjí až do sedmi let.

Foto: Isifa/Thinkstock

Jak se na svět dívají děti? Možná vás to překvapí, ale úplně jinak než dospělí. Nejde jen o nevinný úhel pohledu, odlišné je samotné fyzické vnímání. Zrak se totiž vyvíjí až do sedmi let.

Prvního půl roku  vidí miminka asi jen pět procent toho, co dospělý člověk. Novorozenci dohlédnou jen do vzdálenosti 25 centimetrů, vzdálenější věci a osoby vidí rozmazaně. Ještě v jednom roce jsou děti oproti dospělým schopné zaostřit jen na 30 procent.

Oko si u miminek dává na čas

Oko se začíná vyvíjet už během čtvrtého týdne těhotenství. Zpočátku jsou oči umístěny po stranách hlavy embrya a teprve postupně se posouvají do středu obličeje. Zdravé miminko se narodí s fungujícím zrakem, ale ten ještě není úplně vyvinutý. Novorozenci rozeznávají pouze světlo a tmu. Jsou citliví na ostré světlo, reagují na něj přivíráním očí nebo zakláněním hlavičky.

Doporučujeme: Ryba, mlok i zajíc: Podívejte, jak se vyvíjí lidský plod!

"V období prvních šesti měsíců se u dítěte vyvíjí centrální fixace a konvergence, tedy schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka. Vidění není tak zralé, aby dokázalo centrálně fixovat, proto se dítěti mohou oči hodně rozbíhat. Funkce centrálního vidění a fixace se objevuje zhruba v půl roce. To znamená, že zrakové centrum ostrosti začíná být funkční a zraková ostrost dosahuje asi pěti procent toho, co u dospělého člověka," vysvětluje Pavel Stodůlka, primář oční kliniky Gemini.

Zrak miminka: Jeden rok, třicet procent

Nejvíce dítě zajímají předměty, které se pohybují. Líbí se jim hračky a leporela výrazných barev a tvarů. Kolem pátého měsíce věku je dítě schopné pozorovat předměty pouze očima, nemusí tedy pohybovat hlavou. U některých dětí trvá déle, než se jejich okohybné svaly zkoordinují, proto mohou šilhat. Občasné šilhání do půlroku věku považují odborníci za normální.

"Půlroční dítě je schopno zaměřit pohled na nějaký předmět. Když mu rodič ukáže hračku, dokáže ji sledovat. V prvním roce života dítěte se rozvíjí i barevné vidění. To je spojeno s centrem ostrosti neboli makulou a jeho vývojem a funkcí. V období devíti měsíců je zraková ostrost deset procent. V jednom roce je potom zraková ostrost asi 20 až 30 procent," popisuje Pavel Stodůlka.

Stabilizace zraku v sedmi letech

Velký vliv na zrak má období, kdy začíná dítě lézt a chodit. Tehdy dochází k rozvoji prostorového vidění a odhadu vzdálenosti. Vývoj zraku je možné ovlivnit různými pomůckami. Když například rodiče ukážou miminku hračku, dítě ji sleduje. "Rodiče by měli sledovat, jestli za hračkou dítě otáčí hlavu, zda se otáčí za světlem a podobně. Je také důležité všímat si, jestli oko neujíždí příliš do strany, a sledovat zbarvení zornice.

Barva zornice by měla být černá, objeví-li se jiné zabarvení, například bílé, nebo pokud si rodiče všimnou nějakého netypického reflexu, měli by s dítětem zajít na odborné vyšetření," radí Pavel Stodůlka.

Teprve kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk. Už v tomto věku se však mohou objevit různé refrakční vady jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus. Drobné a nevýznamné vady jsou dokonce poměrně časté, vyskytují se až u třetiny dětí do 15 let. V oku však probíhají změny stále, vývoj oka je definitivně ukončen až v dospělosti, někdy okolo dvacátého roku života.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Vážné varování: Nesahejte těhotným na břicho!

Neuvěřitelné schopnosti novorozenců po porodu!

Diagnóza z jazyka je snadná!

Oční vady nedonošených dětí

  • Retinopatie: patologické změny na sítnici oka způsobené narušením normálního vývoje tvořících se cév. Onemocnění bývá nejčastější příčinou vrozené slepoty u dětí. V případě pozitivního nálezu je nezbytné léčbu zahájit co nejdříve.
  • Poškození centrální nervové soustavy: neurologické komplikace se navenek projevují jako snížená zraková ostrost, defekty zorného pole či anomálie optického nervu.
  • Šilhání a refrakční vady: krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus a šilhání mohou vzniknout v důsledku retinopatie či postižení mozku. Lze je často léčit, operovat pomocí laserových technologií nebo napravit prostřednictvím optických pomůcek.

zdroj: Duovize

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama