reklama

Jak se rodilo před sto lety? Na listí i pod drogami

Rodit v porodnici s tím, že dítě přijde na svět v záři reflektorů, namířených mezi vaše nohy? Nebo riskovat domácí porod? A vyberete jakkoli, určitě na tom budete lépe než středověké královny či americké matky na počátku 20. století.

Foto: Isifa/Thinkstock

Každá žena, která už rodila, dobře ví, že si může všechno do puntíku naplánovat, ale že i sebelepší porodní plán jí bude k ničemu, pokud se příroda rozhodne jít jinou cestou.

V nemocnici, nebo doma? Či snad dokonce v přírodě? Je lepší vsadit na jistotu profesionálního lékařského zázemí s tím, že možná nebude respektována lidská důstojnost a dítě se narodí do chladného vzduchu a šokující záře reflektorů operačního sálu, namířených mezi vaše nohy? Nebo raději zvolíte riziko domácího porodu, kdy dítě přijde na svět v klidu a zešeřelém soukromí, ale budete riskovat vykrvácení matky, a nebo smrt miminka v případě jakýchkoli nečekaných komplikací?

Ať už vyberete jakékoli řešení, určitě na tom nebudete hůř než středověké královny či americké matky na počátku minulého století. Porod před desítkami lidí či násilné dopování rodiček drogami jsou jen malou ukázkou podivných porodních praktik, které shromáždil americký časopis Huffington Post. My vám nabízíme zajímavou ukázku.

Porody před staletími

V antickém Řecku přicházely děti na svět za přítomnosti a pomoci porodních bab. Když na ženu přišly silné porodní bolesti, usedala do křesla s opěrkami, aby měla kam zatnout ruce při bolesti a spočinout, když pomine. Nebyla to ovšem je tak nějaká stolička, měla v sedáku půlměsícový otvor, umožňující dítěti vyklouznout ven. Zanechal o tom zprávu fyzik Soranus, který žil na přelomu 2. a 1. století před naším letopočtem.

Doporučujeme video: Porodila u řeky - explicitní, něžné, dojemné

Původní indiánské obyvatelky Ameriky chodívaly rodit k řece nebo potoku. Rodily vestoje nebo vsedě, nikdy ne vleže. Doprovázely je porodní báby, ale ty dítě nezachytávaly, když vyšlo z matčina těla. Bylo zvykem nechat novorozence vyklouznout na hebkou hromadu listí nashromážděnou pod matkou.

Porody před publikem

Dnes ženy rodí před několika lidmi: V tom příjemnějším případě před členy své rodiny a dulou, kterou znají, v tom horším před nepříjemným lékařským týmem (Maminko, nekřičte nám tu, vždyť jen rodíte!). Ale to nic není ve srovnání s porody královen. Po celá staletí bylo dobrým zvykem napříč evropskými monarchiemi, že následníci trůnu přicházeli na svět za bedlivého dozoru celého dvora (což bývaly desítky lidí), aby bylo zajištěno, že legitimní miminko s modrou krví nebude zaměněno za jiné.

V rauši proti vlastní vůli

V roce 1914 se v USA objevila nová "pokroková" porodní metoda. Spočívala v tom, že se rodičkám podávala směs morfinu pro ulehčení od bolesti a scopolaminu. Tento rostlinný alkaloid z blínu černého měl vymazat nepříjemné vzpomínky na porod. Kromě poruch paměti ovšem vyvolává i neschopnost úsudku a byl mimo jiné zneužíván při přípravě politických procesů v padesátých letech. A tak není divu, že si rodičky stěžovaly, nadrogování pro ně bylo horší než porodní bolesti. Také zdravotní sestry referovaly, že se matky po probuzení chovají divně. Přesto byl koktejl zvaný soumračný spánek dlouhé roky vítán jako medicínský pokrok - než se přišlo na jeho škodlivé účinky.

Měsíc v pyžamu...

... ať chceš, nebo ne. Představte si, že nesmíte vyjít ven, dát si sprchu či se napít studené vody po celý dlouhý měsíc. Zní to jako domácí vězení? Nikoli, miliony matek tímto očistcem dobrovolně procházely a procházejí. Jde totiž o tradiční čínskou praktiku trávení šestinedělí. Pro těžce pracující ženu je možná představa čtyř týdnů v peřinách, zvlášť po těžkém porodu, lákavá, nicméně přísná pravidla omezující jídelníček a ostatní aktivity, by se asi vzpurným Evropankám moc nelíbily.

Tak co, ještě vám přijde porod v ČR strašlivý? Nebo je vlastně úžasný? Či jen snesitelný s tím, že by to mohlo probíhat daleko lépe? O tom všem můžete diskutovat pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Reportáž: Můj syn se narodil doma ve vaně

Záhada dvojčat: Když se sestra zraní, cítím její bolest

Podraz mého života: Chci se ženit, ale ne s tebou!


"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama