Sourozenecká láska i nevraživost: Jak moc za ně mohou rodiče?
Někdo ho má a nerozumí si s ním. Jedináčkovi zase může chybět celý život. Jindy jsou sourozenci sehraná parta a nedají na sebe dopustit. Co všechno pro nás sourozenci znamenají?
Sourozence si nevybíráme, prostě díky rodičům přijde a patří k nám na celý život. Můžeme se milovat i nenávidět, ale vždycky bude mezi námi neviditelné pouto. Budeme mít jeden druhého i v okamžiku, kdy už tady naši rodiče nebudou. Nebudeme na zásadní životní události sami...
I když kdoví, jak to bude se sourozenectvím dál, když zažíváme éru jedináčků: buď to tak rodičům vyjde, protože lidé dnes mají děti v pozdějším věku, nebo rodičům jedno dítě v mnoha aspektech stačí. Psychologové považují tento trend za alarmující – jak se promění společnost, v níž velké procento lidí během dětství neprojde zkušeností se sdílením životního prostoru s jinou, blízkou osobou?
Jedno je jisté, to, jak budeme vycházet se svým sourozencem, do určité míry neovlivní nikdo, ale do určité míry zase naopak právě samotní rodiče a jejich výchova i vedení. A začíná to už odmalička. Když už doma jeden člověk je a v břichu roste druhý, je na rodičích, aby svou ratolest na svého sourozence připravili a naladili. A také aby ho utvrdili v tom, že s příchodem miminka se jejich vztah k němu nezmění a že ho budou vždycky milovat úplně stejně, jako ho kdy milovali.
Někteří sourozenci si spolu "sednou" už od začátku, jinde zase starší sourozenec na toho staršího žárlí. Variant je nespočet. Vztah sourozenců není možný přesně definovat a číst podle zásadních pravidel. To, co funguje někde, může být jinde naopak. Vliv výchovy je jednoduše zásadní, postoje, vzorce chování rodičů ovlivňují, jak to sourozenci mezi sebou mohou mít.
Pozor na srovnávání
"Dvě sestry si mohou být blízko ve sdílení, mohou je spojovat diskuse z oblasti vztahů, mohou být jedna pro druhou motivem, motorem, umí spolu sdílet to ženské. Nebo zde může tryskat obrovská rivalita a boj o moc, jak v kráse, tak ve všem okolo. Proto zde záleží na přístupu rodičů, jak k sobě sourozence vedou, a hlavně jak o každém z nich mluví. Pokud je jeden v očích rodičů ten lepší a ten horší, pokud se v rodině objevuje srovnávání, může to úplně sourozeneckou lásku zničit. Ten jeden může strádat, cítit se být méně milovaný, méně schopný a zde se startuje spíše neláska, vztek na to, že tam ten druhý je, ze je vlastně komplikací v životě," říká psychoterapeutka pro děti a dospělé Lucie Mucalová.
Nejčastější chyby ze strany rodičů
Bohužel se také často stává, že jeden ze sourozenců je úkolován péčí o toho druhého, což bývá často u sourozenců s velkým věkovým rozestupem. Zde může vznikat až nenávist, protože přišel do života někdo, kdo ho omezuje a vše se točí kolem něj. I tohle je potřeba vhodně nastavit. Pomoc občas ano, ale všeho s mírou. Ať se jeden ze sourozenců nestane náhradní mámou či tátou, tímto úkolováním by se mu nemělo brát dětství.
Těsné pouto dvojčat
"O dvojčatech se často říká, ze jsou jako jeden. Že to obrovské propojení nic nevymaže. Už během devíti měsíců těhotenství vlastně sdílela jeden prostor, společně vnímala jeden druhého. Znám dvojčata, co jsou nerozlučná dvojka, ale také taková, která mají dojem, že se musí hodně odlišit, ze nechtějí být jako ten druhý a vše spolu sdílet. Může tam být silná touha vyniknout sám za sebe. Pokud jsou sourozenci dívka a chlapec, také je to může ovlivnit náplní vztahu. Přece jen je to mužsko-ženský element, který zcela přirozeně učí odlišnostem a komunikaci mezi oběma pohlavími. Pokud je tento sourozenecký vztah narušen, tak může mít dívka v dospělosti pocit, ze vztahy s muži jsou jen komplikované," uzavírá psychoterapeutka pro děti a dospělé Lucie Mucalová.