Jak donutit dítě k pohybu? Odborník vám poradí!
Děti jsou čím dál tím línější - nejraději by jen seděly u počítačů. Jak je alespoň na chvilku vyhnat ven a přesvědčit, že se mají hýbat. To poradí v rozhovoru PhDr. Marian Jelínek, odborník na psychologii sportu.
Děti jsou čím dál tím línější - nejraději by jen seděly u počítačů. Jak je alespoň na chvilku vyhnat ven a přesvědčit, že se mají hýbat?
To poradí v rozhovoru PhDr. Marian Jelínek, odborník na psychologii sportu. Dobře ví, o čem mluví: sám hrál v mládí 1. ligu v hokeji za Jitex Písek. Vystudoval FTVS a jako trenér vedl německý tým EHC Salzgitter, je ředitelem a šéftrenérem hokejové školy, trénoval i hokejovou Spartu. Byl také osobním trenérem Jaromíra Jágra. Je autorem mnoha odborných publikací o psychologii sportu.
Jak nejlépe motivovat dítě ke sportovní aktivitě? Pomáhá zařazení do kolektivu?
Na vývoj dítěte má velký vliv prostředí, v jakém se pohybuje. Vhodný je příklad rodičů a pomáhá, pokud se dítě odmala pohybuje mezi sportujícími dětmi - je pak větší pravděpodobnost, že začne sportovat také. Sport funguje jako perfektní příprava na budoucí život. V individuálním sportu je dítě více samo za sebe, učí se samostatnosti a zodpovědnosti, v kolektivním sportu se pak učí týmové spolupráci. Emocionální, sociální a intelektuální benefity si odnese i mimo sportovní oblast: na vlastní kůži se přesvědčí, že síla týmu se rovná síle nejslabšího hráče. Také fakt, že někam patří, mu dodává jistotu a sebevědomí.
Řada dětí určitě občas fňuká, že se jim sportovat nechce. Jak poznat, kdy má smysl dítě ještě nutit a kdy už je to příliš?
Pro děti je sportovní aktivitou každá hra. Je ale třeba dobře nastavit komunikační a dorozumívací mechanismy s rodiči, poté bude mnohem jednodušší rozeznat jednotlivé dětské reakce a jejich závažnost. Dalším aspektem je zkoušení všeho nového - dětem bychom měli dopřát pestrost, aby měly z čeho vybírat.
Společnost Procter & Gamble se nyní věnuje podpoře sportu v rámci kampaně Děkuji, maminko. Jak hodnotíte tuto aktivitu?
Velmi vítám každou aktivitu, která vede k propagaci pohybu obecně a pohybu mládeže zvlášť. Jsou to právě rodiče, kdo vytváří v dítěti citové vazby k různým věcem - ukazují mu svět a učí jej, jak to na něm chodí. Maminkám za to patří velký dík, jejich role je z mnoha hledisek nezastupitelná. Nemusí jít přímo příkladem. Není vyloučeno, že nesportovní rodiče mohou mít syna vrcholového sportovce, důležité však je, aby dítěti naslouchali a podporovali jej v tom, co opravdu chce. A aby mu dali příležitost krásy sportu objevit.
V jakém věku lze osobnost dítěte sportem ovlivnit a kdy už je to zbytečné?
Sport lze považovat za jakýsi život na nečisto, kdy dítě prožívá emoční zvraty, touhy, vítězství a porážky, překonává krizové situace a strach. Díky tomu se setká s příkořími a radostmi života a má příležitost se s nimi naučit prát mnohem dříve než dítě, které sedí u televize a hraje počítačové hry. Pozdě však není nikdy. Z praxe znám řadu lidí, kteří začali sportovat až v dospělosti. Sice se z nich nestali olympijští vítězové, ale kladný dopad pohybu je patrný na první pohled.
Máte nějakou radu pro ambiciózní rodiče?
Rodiče mají na dětství svých potomků největší vliv. Pro zdravý vývoj je nesmírně důležité, aby si děti toto období plné her a radovánek prožily naplno. To neznamená přestat sportovat, ale sportovat pro radost a zábavu, ne pro výsledky či trofeje!
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
