reklama

Děti a puberta: Byli jsme taky tak hrozní? Ne!

Čím se liší dnešní puberťáci od puberťáků předchozí generace?

Foto: Thinkstock

Vlasy nazeleno nebo aspoň vyholené, piercing bůhvíkde, značkové oblečení, nejnovější typ mobilu.

Také sprostá slova, zlomyslné, v lepším případě "jen" lhostejné chování - mají snad tohle být znaky dospělosti?

Nebojte, nejsou. Jde jen o průvodní jevy dospívání, které časem pominou. Nicméně v období, kdy puberta vrcholí, nepomůže nebohým rodičům nic než zatnout zuby a vydržet. Dokonce ani fakt, že oni sami kdysi prošli tímtéž. I když - možná neprošli. Záleží na tom, jak svého potomka vychovávají.

Co se děje v duši puberťáka

V pubertě se mění tělo i duše. Adolescenti začínají hledat hranice vlastní osobnosti. Napodobují myšlenky a ideály doby, prožívají první lásky a zrady, bouří se proti autoritám. Zejména proti té rodičovské.

Čtěte také: Odporní puberťáci: Mami, ty už máš život za sebou!

Poznávají také odvrácenou stranu dospělosti: násilí, zklamání, křivdu. V těchto ohledech jsou na tom stejně jako generace jejich rodičů. Něco se však změnilo.

Puberta přichází dřív. Může za to moderní životní styl, který děti odmalička zavaluje obrovským množstvím informací o věcech, jež byly ještě donedávna považovány za "záležitosti dospělých". Podíl na tom má i svobodomyslný přístup rodičů.

Herodes, to byl král!

Z dětí se stalo něco jako domácí božstvo. Rodiče o nich v jednom kuse  přemýšlejí, bdí nad nimi a že by jim dali jednu přes zadek? Hrůza pomyslet!

Děti jsou dnešní volnou výchovou odmalička vedeny k sebevědomí, aniž by se braly v úvahu jejich skutečné schopnosti. Suverenitu potom přirozeně uplatňují i mimo rodinu. Výsledkem je absolutní neúcta k jakýmkoli hodnotám, kritika všeho a každého kromě sebe sama a přesvědčení, že všeho se dá dosáhnout lehce, bez vlastního přičinění.

Doporučujeme: Domácí zvíře zvané Puberťák: Chov, výcvik, krmení

Větší sebevědomí a schopnost prosazení se jim sice budou v životě hodit, zmíněné negativní dopady však tento přínos zastíní. Liberální výchova by proto měla mít rozumné hranice.

Žijí virtuální život

Podíváme-li se o dvě generace zpět, vidíme nesrovnatelné rozdíly, pokud jde o svobodu projevu a samostatné rozhodování. Oblečení po starších sourozencích, televize za odměnu. A doma budeš do šesti, nebo! Sice jsme také odmlouvali a bouřili se, jenže tak nějak méně agresivně. A také jsme žili v realitě.

Dnes dítě připravujeme na osamělý virtuální svět už od narození. Izolace v kočárku, odpoledne po školce i po škole. Není čas hrát si s vrstevníky a leckdy ani nemají s kým. Porodnost klesá, rodin se dvěma dětmi je stále méně. Jedináček nemá o koho se starat, s kým  objevovat svět, na kom se učit odpovědnosti za své činy.

Odrostlé děti se už nescházejí u sebe doma nebo třeba na hřišti. Tráví čas ve společnosti dospělých anebo chatováním na počítači. Nemusí být spolu fyzicky, jsou přece online! Rozhovor naťukají do okna skypu nebo facebooku, úsměv nahradí smajlíkem. Ke štěstí jim stačí virtuální svět, komunikace i přátelství. Jenže smajlík úsměv nenahradí.

Důsledkem toho, že jsou děti odmalička vedeny k nezávislosti na nikom a na ničem, je tak paradoxně fakt, že nakonec odmítají dospět a zůstávají závislé na svých rodičích. Nebo osamělé.

Máte také v poslední době pocit, že to s výchovou dětí okolo vás není ideální? Nebo jsme jen zapomněli, jak strašní puberťáci jsme byli my sami? O tom můžete diskutovat pod článkem.

zdroj: Zdravě.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

V 60 vypadá na 30. Její rady: Nemít děti a pít víno!

5 nejděsivějších míst v ČR: Tam děti rozhodně neberte!

České děti "na plech": Proč tolik pijí?

Video: Ve vedru čekají i dvě hodiny. "Vyplatí se mi to," říkají návštěvníci Primarku | Video: Kristýna Pružinová
reklama
reklama
reklama