reklama

Citové vydírání: Syn mi vyhrožuje sebevraždou

"Budeš se chovat tak, jak chci, nebo dojde k tragédii! A ty si to budeš do smrti vyčítat!" To jsou myšlenky vyděrače. Poslat ho do háje, řeknete si. Jenže co dělat, když tím vyděračem je vlastní syn?

Foto: Isifa/Thinkstock

"Budeš se chovat tak, jak chci, nebo dojde k tragédii! A ty si to budeš do smrti vyčítat!" To jsou myšlenky vyděrače. Poslat ho do háje, řeknete si. Jenže co dělat, když tím vyděračem je vlastní syn?

Citovému vydírání se totiž daří právě v rodinných vztazích. Mohou ho doprovázet slzavé záchvaty hysterie, výčitky, výhružky, předstírané zdravotní problémy. Jeho účinnost je dána faktem, že vyděrač má k oběti blízko: Zná její slabá místa a dokáže je využít.

Moje dítě spáchá sebevraždu, budu vražedkyně... S tou myšlenkou se nedá žít. Takové zoufalství cítí máma, která hraje denně poker o život vlastního syna. A obrana proti tomu neexistuje skoro žádná. Snad jen nenechat věci dojít tak daleko.

Když je z lásky vězení

Paní Marta prochází peklem na zemi. "Ani nevím, kdy přesně to začalo," říká. "Už když se Jiřík narodil, byl plačtivé miminko. První tři roky jsem se skoro vůbec nevyspala. Do školky prostě odmítl chodit. Vydržel křičet celé dopoledne. Hysterické scény, které ve třech letech předváděl, byly tak strašné, že jsem s ním raději zůstala doma, dokud nezačal chodit do školy."

Doporučujeme: Problémoví synové ničí matkám život: Jak s nimi bojovat

Pak se všechno na čas zklidnilo. Jirka byl sice stále problémové dítě, ale učil se snadno a když si našel ve třídě kamaráda, vypadalo to několik let, že bude v pořádku. Až do puberty. Teď je mu osmnáct a Marta už tři roky prožívá noční můru.

"Hádáme se skoro denně. Nejhorší je, když propukne v pláč a vzlyká, že ho už život nebaví. Mně už je všechno jedno - to je jeho nejčastější fráze," popisuje máma. "Bojím se mu cokoli říct, od toho, že má špatné známky, až po prosbu, aby uklidil špinavé ponožky do prádla. A vůbec si neumím představit, co bude dělat, až se někdy zamiluje a holka se s ním rozejde. Jen při té představě mi běhá mráz po zádech," přiznává Marta.

Kdo je citový vyděrač?

Člověk, který:

  • nedokáže vnímat svou situaci objektivně a s nadhledem
  • snaží se udržet kontrolu nad životem vydíraného bez ohledu na jeho dobro
  • nátlak, jímž uspokojuje své potřeby a touhy, směruje přes pocit viny vydíraného

Citové vydírání zvládají mistrně spíš ženy. Umějí rafinovaně rozehrát pocit viny, ale také dobře odhadnou, kdy včas ustoupit. Není divu, v patriarchátu neměly možnost prosadit své potřeby přímo, takže nezbývala jiná cesta než lest a intriky. Toto umění pak staletími přivedly k dokonalosti.

Čtěte také: Když je manžel psychopat. Příběh, ze kterého mrazí

Muži - lovci bývají v plnění svých přání přímočařejší. O to hůř se však smiřují s prohrou. Proto jsou to nakonec oni, kdo častěji sáhnou pro definitivním řešení.

A jak si s ním poradit?

Co nejdřív! Nenechejte se zatáhnout do hry plné psích smutných očí a začněte se tvrdě bránit při prvním náznaku. Postavte se nátlaku: slušně, leč důsledně. Vyděrač totiž obvykle nevypálí plnou salvu hned na začátku. Dlouhodobě své okolí zpracovává, až si zvykne na přechodné ústupky.

A pokud je situace opravdu nezvladatelná? Neváhejte obrátit se na odbornou pomoc včas! Dětský psycholog či psychiatr je ten správný člověk. Rodiče se ovšem často ostýchají ho navštívit. Stydí se: Je moje dítě blázen? Zkazili jsme něco a on na to přijde? Možná je jedno nebo druhé pravda, ale pořád je lepší poskytnout nešťastné duši šanci na uzdravení, než se muset sám vyrovnávat s neoprávněným pocitem viny, pokud by vyděrač své výhružky uskutečnil.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Domácí zvíře zvané Puberťák: Chov, výcvik, krmení

Jste stará duše? Poznáte, že nežijete na Zemi poprvé?

Příběh ženy, která se neúspěšně pokusila o sebevraždu

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama