reklama
 

BLOG Olgy Porrini: Už jste někdy sbírali „body“? Víte, o co jde?

A je to tady! Měsíc prosinec, Mikuláš, Vánoce, konec roku, oslava nového… Prostě měsíc plný svátků a také plný stresu. Z čeho? No přece ze shánění dárků, pečení cukroví a také „sbírání bodů“. Že nevíte, co to je? Tak se vrátíme do prosince roku 2018 a já se vám to pokusím přiblížit. Letos totiž body nesbírám. A držím palce všem těm, kteří je sbírají.

Foto: Shutterstock
Olga Porrini

Olga Porrini

Ráda se dívám kolem sebe. Pozoruji lidi, jejich názory, činy, náměty a nálady. A věřte, že ve svém "zralém" věku jsem už viděla dost. Ve svému blogu pozoruji svět a život svýma očima. Proto má název "Tak to vidím já!" Své názory nikomu nevnucuji, spíš mi jde o to, aby se i jiní nad nimi zamysleli. Co člověk, to jiný pohled. Ale tak to má přece být. "Není krásnějších pohádek než ty, které píše sám život, " řekl Hans Christian Andersen. A mně nezbývá než souhlasit.

Minulý prosinec roku 2018 byl pro mne opravdu bláznivý! Že bych lítala po obchodech, to ne… Já si dárky kupuji už v listopadu, zabalím, ozdobím a mám pak klid. Tu pravou vánoční pohodu. Jenže! Tenkrát to tak úplně nebylo. Sbírala jsem totiž body. Ptáte se, co že to je? Inu, nakoupíte nějaké potraviny (konkrétně v Bille) a za každých 250,- Kč dostanete bod. K čemu? Když jich totiž máte třicet, doplatíte 50,- Kč a dostanete plyšáka. Výborný marketingový tah a hrůza pro všechny rodiče, co mají děti. Tedy i prarodiče. A tety. A strejdy. Zapojuje se totiž celá rodina, aby ratolest dostala plyšáka, po kterém touží a bez něhož by jisto jistě nemohlo žít (a úžasně spinkat). Ta zvířátka byla čtyři: Sobka Snopka (sob), Frendík (vlk), Tůča (tučňák), Joky (medvěd lední).

Já chodím nakupovat do Kauflandu, protože to mám u nosu. Billu u nosu nemám, autem nejezdím, takže nezbývalo nic jiného než tramvaj a metro. To víte, že se mi nákup pěkně pronesl. Ale co by člověk pro ta rozzářená očička dětí neudělal, že? Jenže čas utíkal a body stále chyběly. Už jsem měla ve spíži tři balení rýže, pět balíčků špaget, několik trvanlivých salámů, olejovek, kávy a čaje. No prostě zásoby jako do války. Budiž mi k dobru, že se tyto potraviny nezkazí a já měla na nějaký pátek vystaráno.

Pak jsem si všimla, že u pokladny postávají starší dámy a líbezným hláskem přemlouvají občany, kteří body nesbírali, aby si je přece jen vzali a dotyčné odevzdali. Mám čtyři vnoučky, lísaly se do přízně. No, ukončím to. Byl to děs. Ale měla jsem je! Všechny čtyři plyšáky. A tak mne napadá, nejsme trochu blázni, my lidé? A to jsem si myslela, že mě žádný markeťák nenachytá. Nachytal a já se dušovala, že to bylo naposledy.

Ráda bych se zmínila ještě o jedné vánoční akci, která sice se sbíráním bodů nesouvisí, ale vyprávěla mi ji kamarádka. Jistě znáte Ježíškova vnoučata. Reklama v TV běžela neustále a lidi si právě kolem vánoc přáli udělat nějaký ten dobrý skutek. A dle mé kamarádky to vůbec nebylo jednoduché. O babičky a dědečky byl velký zájem a velmi brzy byli rozebráni. Tak to je správně, řeknete si. Určitě ano! Ale já slyšela například o pětaosmdesátileté stařence, která žádná přání neměla, ale bylo jí v pečovatelském domě řečeno, že něco si přece přát musí… a ať to kouká vyplnit. A tak si napsala výlet. A dostalo ho. Chodit nemohla bez chodítka, takže to pro chudinku byl opravdu stres, ze kterého se ještě nedostala, protože jí byl přislíben výlet nový. Ne, proboha ne, nechci tím říct, že nejde o prospěšnou akci. Určitě ano. Jen by se to mělo možná více promyslet. Ale zase na druhé straně pořád lepší dělat dobré skutky z čistého srdce než vzít si na starost stařečka nebo stařenku proto, že je nemohoucí, a ten příspěvek od státu není vůbec špatný. Ano, i to jsem slyšela. A v některých rodinách je prý o tyto staré lidi velký zájem, a dokonce rozepře. Ach jo…

Tak to byla jen taková odbočka od veselého sbírání bodů. Takže letos nesbírám. Nenápadně jsem se vnuček ptala, jestli letos také chtějí sbírat body, ale prý je nic nezaujalo. Hurá! Sice jich mám plnou peněženku z nejrůznějších supermarketů, protože mi je nosí příbuzní, kamarádi, prostě kdekdo. Minulý rok jsem je totiž tolik otravovala, že letos je nosí bez pobízení a já nemám odvahu to zastavit. A pak, co kdyby si to vnučky rozmyslely a nakonec přece jen nějakého toho plyšáka chtěly?

Mějte se krásně v tom novém roce a nezapomeňte: "Dej každému dni příležitost, aby se stal nejkrásnějším dnem tvého života." (Mark Twain).

A jak to vidíte vy?

Náprsenka dokonale kopírující každou křivku. Zendaya ohromila na cenách kritiků | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama