reklama
 

5 nejkrásnějších vět: Říkejte je dětem často!

Existuje pár jednoduchých, silných vět, které úplně změní vztah vašeho dítěte ke světu. Čím častěji mu je budete říkat, tím lépe.

Foto: Thinkstock

Slovo stojí tak málo, a přitom je tak mocné. Může pohladit, uklidnit, nadchnout, ale také ublížit a třeba i rozplakat.

Málokdy si to uvědomujeme, ale existuje pár jednoduchých, silných vět, které úplně změní vztah vašeho dítěte ke světu. Čím častěji mu je budete říkat, tím lépe. Pro vás i pro něj.

Chválit potřebuje každý

Americký institut Pew Research Center sepsal seznam zručností, jež jsou pro děti nejdůležitější. Na prvním místě byla komunikativnost:

  • komunikativnost
  • čtení
  • psaní
  • schopnost spolupráce
  • logika

Ve vztahu rodič - dítě je to dospělý, kdo určuje ráz komunikace. Jejím základem je ve výchově je pochvala. Každý - nejen muži a chlapečci - totiž potřebuje chválit a některé věty působí doslova jako kouzlo: rozjasní oči, rozzáří tvář a narovnají záda. Děti díky nim získají sebevědomí, protože pochopí, že pro mámu s tátou jsou těmi nejdůležitějšími lidmi na světě. Co jim tedy říkat?

Jaké věty opravdu fungují

1. Mám tě ráda!

Možná vám to přijde otřepané, ale tohle by měly děti slýchat často. A od obou rodičů. Dávají jim tím najevo, že se jim jejich dítě líbí takové, jaké je, a že oceňují, jak se k nim chová. Poskytují mu tak silné zázemí a pocit jistoty.

2. Děkuji!

Po dětech chceme, aby vždy poděkovaly. Ale děláme to sami? Pokud ne, je to velká chyba. Nejlepší učení je totiž učení vlastním příkladem. Sociální zručnost se dá okoukat od rodičů. Když budou uctiví mezi sebou i k dětem samotným, stane se tento přístup pro jejich potomky automatickým standardem chování.

3. Podívej, to je zajímavé!

Každé dítě je zvídavé. Objevovat a získávat nové poznatky mu přijde stejně přirozené jako dýchání. Velká škoda, že suchopárný školský systém, který má kořeny ještě v 19. století, v nich schopnost nasávat informace postupně likviduje!

Podporujme proto v dětech zvídavost, jak to jen jde. Když se nám v nich podaří vzbudit lásku k učení v útlém dětství, umožní jim to přežít ve škole i výuku, která by je jinak vysloveně nudila.

4. Pojďme to probrat

Je třeba dát dítěti najevo, že vás zajímají jeho názory, pocity, zážitky, myšlenky. Dává mu to signál, že si vážíte jeho úsudku a zároveň ho přitom na svém příklade učíte naslouchat.

Vhodnou formou pak můžete rozhovor využít i k poznání, jak fungují kompromisy, protože právě na nich je soužití rodiny založeno: "Když mi teď pomůžeš s úklidem, půjdeme o to dřív ven." Díky tomu dítě pochopí, že problémy se dají řešit dohodou a férovým přístupem.

5. Promiň, to mě mrzí

Umět se omluvit, to už je vyšší sociální zručnost. Je však důležité dítěti ukázat, že i dospělí mohou udělat chybu a musí za ni nést zodpovědnost. Ale že to není hanba, nýbrž šance na poučení, kudy cesta nevede. Přiznat chybu navíc vyžaduje nadhled a empatii, které se dětem budou v životě moc hodit.

Přijde vám to všechno těžké? Máte pravdu - výchova dětí doopravdy těžká je. Ale také krásná a inspirující. Tak s chutí do toho!

 

reklama

Komerční tip

reklama