reklama
 

Jsou mladé, krásné a single: Proč dnes tolik žen zůstává bez partnera?

Snad každá malá holčička sní o nádherné svatbě jako z pohádky a představuje si, kolik bude mít dětí. Jenže tenhle sen pak v dospělosti u stále více žen nenachází svého naplnění. Důvodem je častokrát osobní volba.

Foto: iStock

Víte, jak zní moderní pohádka? Alespoň o tom koluje jeden vtip na internetu. Byla jedna princezna, která se zamilovala do prince. Ale ten jí odmítl, a tak princezna žila ve velkém domě sama, cestovala kam chtěla a nemusela po nikom uklízet.

I když se stále potýkáme s platovou nerovností, bojem o zkrácené úvazky pro matky malých dětí a žádáme, aby se muži starali o rodinu rovným dílem, máme dnes jako ženy ty nejlepší možnosti v historii. Současná premiérka Nového Zélandu Jacinda Ardern dokonce ve funkci porodí své první dítě. 

Jeden člověk místo vesnice

Na druhou stranu, mnoho z nás má opravdu nesplnitelné nároky na svůj protějšek. Chceme, aby partner nás přitahoval, zároveň byl spolehlivý, dobře vypadal, ale ne zas přehnaně. Měl by mít koníčky, ale také čas na nás, dobře vydělával, ale netrávil všechen čas v práci. Toužíme, aby nás poslouchal a rozuměl nám. Výčet požadavků, z nichž některé se vlastně logicky popírají, nemá konce. Na rozdíl od dob minulých totiž muže nepotřebujeme k tomu, aby nás uživil. Můžeme i bez něj řídit auto nebo požádat o půjčku v bance. Máme také prostor se našemu partnerství opravdu věnovat, analyzovat ho, zlepšovat. Proč tedy vztahy mnohdy nefungují?

Už nikdy více!

Řada žen ukončí dlouholetý nefuknční vztah, když jim odrostou děti. Najednou není důvod jej udržovat. Seberou odvahu a od manžela odejdou. Partnerství, kde zažily často pocit hluboké frustrace, dost možná i ponížení a pocit, že se vlastně starají o přerostlé dítě, je úplně vysálo. Nestojí už o hledání žádné nové romance. Užívají si svůj klid, konečně si plní sny.

Žádný muž je někdy lepší než nějaký

Dříve náležel single život snad jen vdovám a ženám, které byly hanlivě označovány za staré panny, které měly nálepku "těch divných". Takže zatímco v generaci našich matek nebo babiček nebylo zvykem, aby žily ženy běžně samy, dnes ty, které se pro tento styl rozhodnou, společenské vyloučení nečeká. V zemích západní Evropy a v Americe je společensky nepřípustné takovou ženu jakkoliv slovně ponižovat či dávat jí všetečné dotazy o tom, kdy si "už konečně někoho najde". Konzervativní země, kam se zatím Česká republika většinovým názorem stále řadí, si na takové ženy pomalu zvykají.

Kariéra důležitější než vztah

Společensky uspět dnes znamená někým být. Vykonávat smysluplnou práci, kde nacházíte adekvátní ohodnocení, ať už se to týká finanční motivace nebo tím, že děláte něco prospěšného. Jsme soustředěné na svou kariéru, protože poprvé máme příležitosti stát se opravdu kýmkoli chceme být.

Pána Boha se nebojíme

Češi jsou ateisti, takže nám také žádná vidina božího hněvu nenutí uzavírat sňatky v kostele (a bát se rozvodu). Můžeme zkoušet různé typy randění a vztahů, aniž bychom musely s prvním sexuálním partnerem skončit před oltářem, jinak by byla naše pověst v tahu.

Čekáme na toho pravého

Díváme se na romantické filmy a seriály, kde se dva potkají, zamilují, ale překážky jim neumožní být spolu. Pak po cca 120 minutách slzíme nad happy-endem, kdy si padnou milenci do náručí. Jenže takové filmy nám příliš nepomáhají. Nedokážeme rozlišit, co ve vztahu chceme (aby byl muž pohledný, měl zajímavou práci a bavily nás jeho koníčky), a co potřebujeme (třeba aby chtěl rodinu, dělil se s námi o povinnosti, byl na něj spoleh).

Uvědomit si svou vlastní cenu

I když existují lidé, kteří touží po samotě záměrně, převážná většina chce k někomu patřit. Když se to tak nějaký čas nedaří, připadáme si opuštění, nezajímaví, k ničemu. Stydíme se za to, že nemáme vedle sebe nikoho, kdo by byl "tím naším člověkem". Romantický vztah ale není to, co vytvoří životu smysl. Ten si musí najít každý sám. Stejně jako sebeúctu. Bez ohledu na to, kdo vás zrovna miluje.

reklama

Komerční tip

reklama