reklama

Poláci a Francouzi jsou velkou neznámou

Brusel - S podporou řady dalších nových členů už může Blair také počítat, otazník se ale vznáší nad Polskem. Nový polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz několikrát zopakoval, že pro jeho zemi je návrh nepřijatelný.

Nepomohlo ani, že v novém návrhu Britové připsali Polsku další dotace v hodnotě 1,2 miliardy eur. V kuloárech se hovoří o tom, že Marcinkiewicz chce domů z Bruselu odjet s dvojnásobnou sumou.

"Polsko nemůže být spokojeno. A samozřejmě stále hrozí, že summit nemusí skončit dobře," připustil premiér Jiří Paroubek. Proč se Poláci tolik brání britskému návrhu? Dostanou sice z nováčků největší balík peněz, ale při srovnání peněz na jednoho občana na tom nejsou nejlépe. Na svých 40 miliónů obyvatel mají obdržet z fondů na strukturální a kohezní politiku něco přes 50 miliard eur, Česko s deseti milióny lidí 23 miliard. Český příspěvek do rozpočtu oproti tomu je zhruba 8,5 miliardy eur.

Ostatně i Česko si chce odvézt domů "vánoční dáreček". Hodlá si vymoci dalších 500 miliónů eur kvůli tomu, že při sestavování rozpočtu se vycházelo z prognóz komise, které podcenily tempo růstu českého hrubého domácího produktu. "Ostatně 200 miliónů už máme v návrhu přislíbeno," dodal Paroubek. Peníze jsou určeny přímo pro Prahu, která by jinak kvůli vysoké životní úrovni nedosáhla na dotace ze strukturálních fondů.

Podobnou nadílku chtějí od Britů i ostatní státy

V zásadě se předpokládá, že všichni nakonec v zájmu dohody ustoupí. Kromě Polska tak je velkou neznámou ještě Francie. Prezident Jacques Chirac není britským návrhem nadšen. Volá po solidaritě k novým členským zemím a především má pocit, že Britové se vzdali příliš malé části své slevy z příspěvku do evropského rozpočtu. Přitom Blair se právě kvůli hrozícímu odporu Francie vzdal svého záměru přehodnotit finance pro zemědělskou politiku a přidat peníze na vědu a výzkum.

Postoj Francie bude záležet na mnoha okolnostech. Britové se patrně budou muset vzdát ještě další části rabatu a přidat peníze Polsku. Kromě toho Francii jde také o to, aby se přesunula daň z přidané hodnoty u restauratérů do nižší sazby. Byl to politický slib Chiraka před volbami v roce 2002 a Blair nyní doufá, že za tento ústupek by mohla Francie kývnout na rozpočet.

Na bruselské handrkování o peníze bude mít vliv i vývoj jednání v Hongkongu o snižování cel a odstraňování bariér obchodu v rámci Světové obchodní společnosti. Pokud by totiž evropský komisař Peter Mandelson příliš ustoupil v otázce zemědělských dotací a odstraňování cel na zemědělské výrobky, bude to Francie považovat za "útok ze zálohy". I Britové jí totiž museli přislíbit, že na zemědělskou politiku se až do roku 2013 nesáhne

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama