Pojar: Nick Park už není, co býval
Dokončení rozhovoru
S Fimfárem 2 se vaše tvorba vrací po delší odmlce na plátna kin.
Tady ano, ale jinak jsem dělal dvě věci pro Japonsko. Můj přítel Kawamoto tam udělal projekt s básněmi haiku, kdy každý animátor ztvárnil jednu řádku. Těch animátorů bylo 35 a celkově měl film asi hodinu. Potom jsem tam dělal Slzy stékají po polích - velice zvláštní animovaný film o městském klukovi, který přijde do hor. A setkává se tam nejen s přírodou, ale také se smrtí, se zabíjením.
Jste profesorem na katedře animace FAMU. Jaká je nová generace animátorů?
Tady opodál máte jednoho z nich (ukazuje na Aurela Klimta). Je tam pár velice nadaných lidí, kromě Aurela mezi ně patří třeba Maria Procházková (Žralok v hlavě) nebo Michal Žabka (Babalon) a další. Ale někteří z nich dnes nedělají filmy, živí se různě.
Jak vidíte v téhle souvislosti budoucnost českého animovaného filmu?
Nejsem Sibyla. Doufám, že se to zlepší, jakmile bude schválený nový zákon o kinematografii. Pak by mělo být víc peněz na filmovou práci. V tak malé zemi, jako je naše, to bez podpory státu prostě nejde. V animaci je to ještě o to horší, že návratnost peněz je strašně dlouhá.
A distribuce českých animovaných filmů? V kinech jich moc k vidění není.
Doufám ještě v jednu věc: že nejen kina, ale celá distribuce dojdou k určité proměně. Při tom, jak rychle se vyvíjejí digitální technologie, nedá se říct, jak za tři pět let bude vypadat distribuce těchto děl. Možná bude vypadat úplně jinak - a tím pádem by i animace mohla mít víc šancí. Jakmile si diváci budou mít možnost vybírat, najde se dost fandů pro tenhle druh tvorby.
Recenzi filmu Fimfárum 2 najdete na Aktuálně tento týden.
Rozhovor s Aurelem Klimtem najdete ZDE.
Břetislav Pojar (1923) začínal jako animátor u Jiřího Trnky. Natočil řadu slavných, mezinárodně úspěšných animovaných filmů (O skleničku víc, Paraplíčko, Jabloňová panna). Širší veřejnosti je známý jako tvůrce slavného animovaného seriálu Pojďte, pane, budeme si hrát. V současné době je profesorem na katedře animace pražské FAMU.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
