Ikona počasí
-- °C
-- °C
Reklama
Reklama

Navrch huj, vespod fuj. Propocené podpážko, hokaido a další zločiny proti módě

Móda má být zábava. Dokud vám někdo nevysvětlí, že máte špatné silonky, moc obyčejné šaty, nevhodnou postavu nebo jste se před odchodem do společnosti nedejbože najedla. Lucie Macháčková, Kateřina Hašková a Alena Doláková tentokrát řeší módní policii, vlastní styl i všechny absurdní rady, které ženy za život vyslechnou.Foto: Žena.cz – Lucie Macháčková, Kateřina Hašková a Alena Doláková
Jana Harmáčková
Jana Harmáčková

Mohlo by se zdát, že neustálé porovnávání vzhledu na sociálních sítích je problém hlavně dospívajících dívek. Nový výzkum ale ukazuje, že tlak nekončí ani ve středním věku. Jen se k postavě přidává další téma: stárnutí.

Přidejte si obsah webu Žena.cz do preferovaných zdrojů pro Google vyhledávání a do oblíbených na Google zprávách

„Měla bych pár kilo zhubnout.“ „Podívej, jaké mám vrásky.“ „Tohle už si ve svém věku nemůžu vzít.“ Podobné věty mohou působit jako nevinná součást rozhovoru mezi kamarádkami. Psychologové pro ně ale mají vlastní pojmy: fat talk označuje negativní mluvení o vlastní váze a postavě, zatímco old talk se zaměřuje na známky stárnutí, například vrásky, šediny nebo změny těla.

A právě obě formy se dostaly do hledáčku nové studie publikované v odborném časopise Body Image. Výzkumníci zkoumali 301 žen ve věku 40 až 65 let a zajímalo je mimo jiné, jak používají sociální sítě, jak silně vnímají tlak na vzhled a jak často negativně mluví o svém těle či stárnutí.

Reklama
Reklama

K postavě se přidává strach ze stárnutí

Výsledky ukázaly, že větší používání sociálních sítí a silnější přijetí tlaku na vzhled ze sociálních sítí i od vrstevníků souvisely s častějším „fat talk“ i „old talk“. Jinými slovy: ženy, které více přijímaly představu, že by měly splňovat určitý ideál vzhledu, také častěji kriticky mluvily o své váze, těle a známkách stárnutí.

Výzkumníci zároveň našli nepřímou souvislost mezi používáním sociálních sítí a tímto negativním mluvením právě přes internalizovaný tlak na vzhled. Studie ovšem byla observační, takže nedokazuje, že sociální sítě samy o sobě způsobují nespokojenost s tělem nebo strach ze stárnutí. Ukazuje ale vztah mezi těmito jevy, který podle autorů stojí za další pozornost.

Právě v tom je výzkum zajímavý. Debata o sociálních sítích a tělesném obrazu se dlouho točila především kolem dospívajících a mladých žen. Jenže žena, které je padesát, z obrazovky nezmizí. A nezmizí ani algoritmus plný dokonale nasvícených obličejů, vyretušované pleti, štíhlých postav a stále mladších tváří.

Ideál už není jen štíhlý. Je také mladý

Podobným směrem ukázala už studie z roku 2024. Ta sledovala 192 žen ve věku od 40 do 73 let a zkoumala například tlak na vzhled na sociálních sítích, porovnávání se s ostatními, přijímání ideálu štíhlosti, spokojenost s obličejem nebo touhu působit mlaději. Výsledný model naznačil, že důležitou roli hraje právě porovnávání vzhledu a internalizace ideálu štíhlosti. Ty pomáhaly vysvětlit vztah mezi zkušenostmi na sociálních sítích a různými obavami týkajícími se vlastního vzhledu.

Po čtyřicítce tak může vznikat zvláštní dvojí tlak. Nestačí být štíhlá, upravená a dobře oblečená. Zároveň máme vypadat, jako by se nás věk příliš netýkal. A sociální sítě poskytují prakticky nekonečný katalog lidí, se kterými se můžeme porovnávat

„Vypadám na svůj věk“ se změnilo v urážku

Problém přitom nemusí začínat dramatickou nespokojeností se sebou samou. Často se schovává právě v běžných větách. „Na té fotce vypadám strašně staře.“ „Musím něco udělat s tím břichem.“ „Podívej na ty moje ruce.“ „Tohle už není obličej bez filtru.“ Když se podobné poznámky mezi ženami opakují, mohou začít působit téměř jako společenský rituál. Jedna si postěžuje na břicho, druhá přidá vrásky a třetí ujistí obě, že sama vypadá ještě hůř. Nová studie právě tento společenský rozměr zdůrazňuje. Negativní mluvení o váze a věku nemusí být pouze soukromým pocitem před zrcadlem. Přenáší se i do rozhovorů s přáteli a rodinou a může odrážet tlak, který jsme přijali za vlastní.

Sociální sítě nejsou jediný viník

Bylo by příliš jednoduché svalit všechno na Instagram nebo TikTok. Studie sledovala také tlak od vrstevníků, partnerů a tradičních médií a ukazuje spíš na širší prostředí, ve kterém je ženský vzhled neustále hodnocen. Sociální sítě ale mají jednu zvláštnost: nosíme je celý den v kapse. Porovnání tak nepřichází jen při listování módním časopisem jednou za měsíc. Může přijít ráno v posteli, při čekání na tramvaj i večer před spaním.

Navíc často neporovnáváme realitu s realitou. Proti vlastnímu tělu, které vidíme ze všech úhlů a za každého světla, stojí vybraná fotografie někoho jiného.

Možná stojí za pozornost hlavně to, jak o sobě mluvíme

Výzkum nedává jednoduchý návod typu „smažte sociální sítě a budete spokojené“. Nabízí ale zajímavou otázku: Kolik kritiky vlastního těla skutečně vzniká v nás a kolik jsme se jí postupně naučily? Možná proto není špatné začít u zdánlivé maličkosti. Všímat si, jak často před ostatními automaticky shazujeme své tělo nebo věk. Jestli kompliment přijmeme, nebo okamžitě odpovíme: „Ale prosím tě, podívej na ty moje vrásky.“ A jestli účty, které denně sledujeme, skutečně přinášejí inspiraci, nebo po několika minutách jen pocit, že bychom měly být štíhlejší, mladší a dokonalejší.

Stárnutí totiž není estetické selhání. A možná není nutné každou změnu vlastního těla okamžitě proměnit v problém, který je potřeba opravit.

Zdroj: PubMed, PubMed

Reklama
Reklama
Reklama