reklama

Otevřený vztah vyžaduje hodiny rozhovorů. Není to únik, říká nemonogamní pár

Do kin přichází nový český film Hranice lásky o otevřených vztazích. Právě takový typ partnerství zajímá podle výzkumů seznamovacích aplikací čím dál více lidí. Jakub a Veronika společně s psycholožkou Zdeňkou Pospíšilovou popisují, jak nemonogamní vztah otevřít, jak o něj pečovat, jaká pravidla nastavit a proč neplatí, že jsou nemonogamní lidé nevyspělí.

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie. | Foto: Shutterstock

Podle dat seznamovací aplikace Hinge z letošního roku jeden z pěti uživatelů a uživatelek zvažuje otevřený vztah. Když se jiná aplikace OkCupid svých uživatelů ptala na otázku, zda by si vyzkoušeli nemonogamní vztah, pro bylo v letošním roce 31 procent uživatelů. V předchozím roce se stejně vyjádřilo 29 procent lidí užívajících tuto aplikaci. Podle Logan Uryové ze společnosti Hinge může za nárůst zvědavosti ohledně otevřených vztahů pandemie, kdy měli lidé "perfektní příležitost zastavit se a více přemýšlet o tom, co chtějí", píše britský deník BBC.

O nemonogamním vztahu vypráví také nový český film Hranice lásky, který má v kinech premiéru 3. listopadu. Mladý pár v podání Hany Vagnerové a Matyáše Řezníčka se po několika letech rozhodne stýkat také s jinými partnery a partnerkami. Snímek mapuje, jak může takové "otevření" probíhat a na co si je třeba během takového vztahu, na nějž se podle výzkumů společnost stále dívá spíše skrze prsty, dát pozor.

Spoustu věcí se učím za pochodu

Podobně svůj vztah před více než dvěma lety otevřel devětadvacetiletý programátor Jakub a stejně stará Veronika, která pracuje v marketingu. "Je to můj první nemonogamní vztah, takže se spoustu věcí učím za pochodu. Občas to bolí a pravidla se tvoří neustále, podle toho, jak kdo reaguje na všechny možné situace, které vznikají," říká Jakub, který s Veronikou tvoří pár tři roky. O otevřeném vztahu se bavili už na prvním rande a rozhodli se být nemonogamní po půl roce známosti.

"Přemýšleli jsme nad tím už dlouho, z mnoha důvodů. Oběma nám vadí nevěra a upřímnost je pro nás jeden ze základních pilířů našeho vztahu. Taky máme oba rádi sex, i v různých "nevanilkových" formách, kde nejsme tolik kompatibilní. Takže bychom si nikdy nemohli dát všechno, co ten druhý chce nebo potřebuje. V neposlední řadě jsme nikdy nebyli přesvědčeni, že monogamie je ta jediná cesta," vysvětluje Jakub.

Psycholožka Zdeňka Pospíšilová se otevřenými vztahy zabývá a definuje je jako jednu z možných forem konsenzuálně nemonogamního vztahu. Jsou postavené na dobrovolném souhlasu všech zúčastněných a mohou zahrnovat emocionální anebo sexuální náklonnost k více lidem současně. "Jeden nebo oba partneři navazují intimní kontakt s dalšími lidmi," vysvětluje. Polyamorii oproti tomu vnímá spíše jako identitu, schopnost lásky k více lidem současně, ne jako typ vztahového uspořádání.

Ráda mám na rande partnera

Jakub a Veronika mají občas sex se svými kamarády - páry, také mají milenky, s nimiž mají sex výhradně společně a oba dva vyhledávají jakékoliv vztahy i samostatně. Většinou jsou to známosti na jednu noc nebo na pár týdnů až měsíců. "Já jsem většinou víc aktivní, protože rád poznávám lidi a chodím na rande. Baví mě to. Je fajn i chodit na rande ve čtyřech s dalším párem. Navíc rande nemusí vyústit sexem, natož vztahem. Já si užívám i tu cestu, toho nového člověka," říká Jakub.

Veroniku naopak více baví skupinové záležitosti. "Ráda mám na rande partnera jako oporu a hlavně je větší zábava prožívat to společně. Také jsem introvert a poznávání nových lidí mi bere hodně energie, proto skoro nevyhledávám lidi samostatně. Ale je to proces, může se to kdykoliv změnit," popisuje. Že jsou nemonogamní, ví jejich široké okolí. Předchází tak tomu, aby se někdo cítil trapně, když jednoho z nich někdo potká s jiným člověkem.

Každou novou situaci musíme komunikovat

Aby mohl otevřený vztah dlouhodobě fungovat, měl by si každý pár podle Pospíšilové nastavit svá vlastní a jedinečná pravidla. "Vyplatí se také zvážit, zda vám vyhovuje nastavit si jasná pravidla od začátku a průběžně je ladit, nebo si je definovat až za běhu," říká. "Stojí za to probrat vzájemná očekávání, přání, ale i obavy a možnosti, jak s nimi pracovat," vyjmenovává.

Veronice a Jakubovi se osvědčilo začít postupně a o každé nové situaci, která nastala, spolu hovořili. "Když například Jakub poprvé strávil celou noc s někým jiným včetně snídaně druhý den. Možná to zní triviálně, ale spát vedle někoho jiného celou noc je pro mě intimní záležitost. Museli jsme vykomunikovat, jak to vidí, jaké pro to má důvody. Řešili jsme i situaci, kdy jel s milenkou na výlet přes noc. Chtěl také jít na koncert, a protože jsem nemohla, vzal poprvé někoho jiného," popisuje Veronika.

Pro Jakuba bylo po vystoupení výhodnější přespat u milenky, s Veronikou proto řešili, jestli jim ona praktičnost stojí za posunutí hranic. "To vždy znamená celou situaci probrat, zjistit, jestli se jí někdo bojí a proč. Jaká rizika tam jsou pro náš vztah a jaké starosti máme. A všechny problémy musíme vyřešit, jinak nemůžeme pokračovat. Což je hodně mluvení, dost vztahové práce," říká Jakub. "Nemůžeme nechat věci ‚vyhnít‘," doplňuje Veronika.

Otevřený vztah není únik z nespokojenosti

Pospíšilová potvrzuje, že potenciální rizika, která s sebou otevřený vztah nese, mohou být zdravotního i psychického rázu. "Pokud některému z partnerů není v aktuálním nastavení dobře, ať už z jakéhokoliv důvodu, je namístě to co nejdříve společně probrat," radí. Upozorňuje, že otevřený vztah může přinést situace, které by člověka ani nenapadly, a teprve v momentě, kdy nastanou, může zjistit, že jsou pro něj zraňující.

"Ne každý vztah otevření ustojí. Proto je velmi důležité se průběžně bavit o tom, jak nám ve vztahu je a jestli je něco, co potřebujeme změnit," říká a dodává, že otevřít vztah jako způsob "úniku" z nespokojenosti a vyhýbání se strachu z rozchodu není příliš šťastné řešení. "Jeho rozpad to může spíše urychlit," míní.

Jakub a Veronika se shodují na tom, že ve spoustě věcí je otevřený vztah složitější než monogamie a vyžaduje hodně práce. "Nejen na vztahu jako takovém, ale i na sobě," potvrzuje Pospíšilová. Výzvou podle ní bývá srovnávání se s dalšími protějšky partnera, obava, že pokud pár vztah otevře, protějšek si najde někoho nového a stávajícího partnera opustí.

Fungovat v takovém vztahu tak může být podle ní růstové, protože je nutné zamyslet se nad tím, co skutečně chceme, prozkoumávat své hranice, strachy, pracovat s nimi a učit se otevřeně komunikovat. "Například žárlivost často souvisí se sebevědomím a sebedůvěrou," dává příklad Pospíšilová.

Nevyčítáme si jiné milence a milenky

Pro Jakuba žárlivost problém není, vnímá ji spíše jako převlečený strach. "Že si partner najde někoho lepšího, že se vám budou chlapi v hospodě smát, protože vám někdo jiný souloží s manželkou. Nebo že vám to vztah nějak pošpiní, zkazí. Všechno ale jde vyřešit, pokud jdete na dřeň a pochopíte, proč takové pocity máte," popisuje.

Pro Veroniku je zase důležité, že si jiné lidi nevyčítají a nepoužívají je jako zbraň proti tomu druhému. "Nevídáme se s jinými, protože jsme nespokojení v našem vztahu. Nikdy bychom je nevytáhli ani v hádce, natož abychom je použili k manipulaci. To by nikdy nefungovalo. Pokud máme spor mezi sebou, je opravdu mezi námi. Netaháme do toho jiné lidi, protože to s nimi nemá nic společného," říká.

Za otevřeným vztahem stojí hodiny rozhovorů

S tím podle Pospíšilové souvisí mylná představa, že lidé, kteří navazují takové vztahy, jsou nezralí. Podle Kinseyho výzkumného institutu jsou postoje veřejnosti k nemonogamii spíše negativní. Veřejnost je považuje za "nedravé" a monogamní vztahy vnímá jako jediný způsob, jak žít v "bezpečné oddanosti".

"To, co lidé zvenku obvykle nevidí, jsou hodiny a hodiny rozhovorů, které za dobře nastavenými, funkčními vztahy stojí. Čím více lidí je ve vztahu zainteresovaných, tím náročnější může být ho udržet. K úspěšnému fungování je potřeba upřímnost a důvěra k sobě i k partnerovi, schopnost sebereflexe a dobrá komunikace. A to mi rozhodně nezní jako nezralost," říká Pospíšilová.

Jakubovi přijde absurdní, že lidé berou sex tak vážně a že se mnohem více společensky respektuje zrada ve formě lži, neupřímnosti a nevěry. "Že lidem kolikrát víc vadí ten samotný akt než to, že jim někdo lhal. Za mě je lhaní nesrovnatelně větší, neodpustitelný 'vztahový hřích'," říká.

Pro Veroniku zase není sexuální monogamie, žárlivost nebo potřeba někoho "vlastnit" důkaz lásky. "Pro mě je důkaz lásky fakt, že je ke mně partner upřímný, že mezi námi není žádné tabu. Mohu mu reálně důvěřovat a nechová se přede mnou jinak než před ostatními. Podporujeme se v osobnostním rozvoji, v tom potkávat a mít rád nové lidi, mít s nimi nové zážitky. To nás obohacuje jak individuálně, tak v páru," popisuje. 

Lidé opouští své partnery kvůli iluzi

V souvislosti s jejich filozofií lásky a vztahu se zmiňují o tzv. nové vztahové energii, která v jiných partnerstvích postupně mizí a často se stává důvodem, proč se lidé podvádějí a rozcházejí. Jejich pouto naopak obohacuje: "Dost lidí nerozlišuje zamilovanost a lásku. Vášeň v novém vztahu není dlouhodobá a nemůže být. A je to tak v pořádku, nicméně i přesto je návyková," míní Jakub, podle kterého se lidé právě často fixují na to, co nemají.

"Pokud máte partnera, který splňuje 85 procent vašich hypotetických požadavků, vidíte především těch 15 procent, které vám chybí. A když je někdo jiný než váš partner má, a ještě do toho přijde ta zaslepující zamilovanost, je to často obrovský problém. Lidé opouštějí svoje partnery kvůli iluzi. Pro nás je řešením si tuto iluzi snažit uvědomit. Těch 15 procent si můžeme někde najít, zamilovanost si prožít, aniž by to ohrozilo náš vztah. Naopak ho to ještě upevní, protože to musí ustát," vysvětluje.

Pospíšilová zmíněnou dynamiku otevřených vztahů potvrzuje: "Setkávám se s tím, že možnost navazovat další vztahy může být velmi inspirativní a obohacující pro jednotlivce i pro pár," říká. Umožní vystoupit ze sociální bubliny, ve které se obvykle pohybujeme. "Objevovat nové věci, zájmy a vnášet je případně do vztahu a tím ho rozvíjet. Nová známost člověka nabije energií, se kterou se opět vrací ke svému partnerovi či partnerce," uzavírá. 

Mohlo by vás zajímat: Má manžela, přítele i přítelkyni. Není to promiskuita, láska je neomezená, říká Těžká (7. 5. 2021)

Láska je neomezený zdroj, dohromady je nás pět, důležité je, aby v polyamorii všichni z nás chtěli žít, musíme k sobě být otevření, říká Těžká. | Video: DVTV, Daniela Písařovicová
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama