Nový zákoník práce: plusy a mínusy
Na jedné straně zjednodušení nepružných pravidel, na straně druhé přehlížení potřeb moderních firem. Návrh nového zákoníku práce je konfliktní v mnoha směrech.
Vedle přílišného vlivu zaměstnaneckých organizací se pravice s levicí přou i o to, jak by se řešila situace, kdy firmy potřebují, aby zaměstnanci pracovali v sobotu a v neděli. Platný zákoník nedovoluje, aby to zaměstnavatel nařídil, ale umožňuje se na tom alespoň dohodnout.
Nový zákoník však zaměstnavateli zakáže o povolení práce o víkendu vůbec žádat.
Také důchodcům, studentům či ženám v domácnosti se v případě přijetí nového zákoníku zkomplikuje možnost pracovat nárazově, když to firma potřebuje. V řadě případů délka směny nebude smět překročit devět hodin, lidé si tak nebudou moci nadpracovat za dobu, kdy chtějí volno.
Za krok správným směrem označují i odpůrci nového zákoníku konta pracovní doby. Ta jsou reakcí na skutečnost, že výroba je často nárazová. Firmy tak dostanou možnost, aby přidělovaly práci v takovém rozsahu, v jakém potřebují, a přitom zaměstnancům vyplácely stálou mzdu.
V novém zákoníku už není například paragraf, který zatím ukládá povinnost nabízet zaměstnanci vhodnou práci pro případ, že se jeho místo ruší.
Odpadnout mají také komplikace, které brání rozvázání pracovního poměru s lidmi, kteří se starají o děti nebo mají nějaké zdravotní problémy.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
