reklama

Noční "žravka" je nejhorší. Tloustnete 2x rychleji

Z nějakých záhadných důvodů se prostě po pozdním večerním jídle tloustne víc. A o nočním to platí snad dvojnásob. Proč?

Ilustrační záběr.
Ilustrační záběr. | Foto: Reuters

Z nějakých záhadných důvodů se prostě po pozdním večerním jídle tloustne víc. A o nočním to platí snad dvojnásob. Proč?

I když nám v posledních letech odborníci doporučují jíst pravidelně bez velkých přestávek a večeřet 3-4 hodiny před spaním, pravidlo nejíst po 18 hodině kupodivu funguje naprosto spolehlivě.

V noci se tloustne dvakrát!

Racionální vysvětlení pro tento fakt nejspíš neexistuje, ale přesto je to pravda. Důkaz? vědci zkoumali dvě skupiny lidí. Jedni jedli přes den, druzí většinou v noci. I když byl kalorický přjem totožný, noční jedlíci přibírali i dvakrát rychleji!

Jedno z vysvětlení je prosté. Trápit se přes dne hlady nepomáhá, pokud to všechno doženete (a třeba i předeženete) po tmě. Tak by se jednalo prostě jen o celkový počet kalorií nebo joulů, chcete-li.

Vyspíte se dost?

Druhým vysvětlením je souvislost mezi spánkem a tloustnutím. Výzkum amerických vědců z Columbia University odhalil že lidé, kteří málo spí, jsou podstatně náchylnější k obezitě.

Pokud někdo spí čtyři či ještě méně hodin denně, má šanci na členství v klubu tlouštíků zvýšenou o 73%. Pět hodin spánku nám dává o 50% vyšší šanci na ztloustnutí a i při šesti hodinách spánku je riziko obezity zvýšeno o 23%. Pokud tedy někdo tráví noci pochodováním po kuchyni, tak ledničku vyplenit ani nemusí a přesto už má "zaděláno" na nějaké to kilčo navíc.

Co nejíst večer

Třetí teorií je narušení hormonální rovnováhy pozdních jedlíků. Organismus má v noci správně přepnout na regenerační metabolismus. Je to umožněno právě spánkem, k němuž potřebujeme hormon melatonin.

V tomto regeneračním metabolismu hraje podstatnou roli růstový hormon. Největší problémy v jeho činnosti vyvolává inzulín, který dosahuje vysoké hladiny hlavně poté, co sníme stravu bohatou na sacharidy.

Především sacharidy (cukry a škroby) snědené později se uloží jako tuk. Inzulínová senzitivita totiž v noci klesá. To v důsledku vyúsťuje ve snížení rychlosti metabolismu. A protože se metabolismus zpomalí, tělo se dostane do stavu, kdy ve zvýšené míře ukládá kalorie do tuku.

Zmatené hormony

Po konzumaci takových potravin se zablokuje asi na pět hodin noční spalování tuku. Jeho odbourávání má pak krátké trvání a je logicky malé. Růstový hormon potřebuje k dobrému efektu sedm až osm hodin spánku, který musí být dostatečně hluboký. Tuk začne využívat asi hodinu a půl po usnutí.

V době, kdy je organismus naprogramován nepříjímat potravu, konzumace jídla "zmate" další hormony, které významně ovlivňují hospodaření s energií. V těle klesá hladina hormonu leptinu, který oznamuje pocit sytosti, zatímco stoupá hladina hormonu grelinu, signalizujícího hlad.

Problém máme v hlavě

Grelin pak zvyšuje potřebu příjmu potravy a působí proti hubnutí. Leptin. tzv. hormon hladu, má naopak signalizovat dostatečné zásoby energie, takže mozek v odpověď sníží chuť k jídlu a zvýší energetický výdaj organizmu. Jeho nedostatek proto vyvolává těžkou obezitu.

Noční přejídání je však považováno za především psychický problém, spadajícím do okruhu poruch příjmu potravy. Stejně jako anorexie nebo bulimie, i když se od nich liší. Někteří pacienti spořádají během noci víc jídla, než kolik snědli během dne! tato nemoc signalizuje nezdravý vztah k jídlu a proto je potřeba ji zvládnout především "v hlavě" - a nejlépe po konzultacích s odborníkem. Často pomohou teprve léky. Stojí to ale za to.

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama