Národní muzeum a knihovna: včera a zítra
Praha - Velké množství knih a výtisků novin nasbíraných během staletí, které knihovna povinně musí uchovávat, nyní komplikují provoz. "Už je nemáme kam dávat a do čtyř let bude kapacita depozitáře naplněna zcela," říká ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek. Podle něj by pak musel knihovnu zavřít, protože by ohrožovala bezpečnost návštěvníků.
V knihovně se také při současném vytížení nedají dělat například opravy rozvodů. "Musíme postavit novou budovu knihovny, která bude odpovídat moderním nárokům. Až budou všechny archivy v nové budově, začneme s rekonstrukcí Klementina, které se potom v mnohem větší míře otevře návštěvníkům," říká Ježek.
Národní knihovna má vypracovaný návrh na novou budovu na okraji pražské Letenské pláně, na Špejcharu. Podle ředitele knihovny Vlastimila Ježka město již schválilo prodej těchto parcel. "Dostali jsem je řakněme za administrativní cenu 2,500 korun za metr čtvereční," uvedl.
Zprovoznění nové budovy a přestěhování sbírek pak umožní rekonstrukci celého areálu Klementina. To je v hlavním městě po Pražském hradu druhou největší národní kulturní památkou. V novém objektu knihovny se počítá i s umístěním hlavního depozitáře 200 tisíců svazků knih a časopisů Parlamentní knihovny.
Základy budovy Klementina, ve které sídlí Národní knihovna, byly postaveny v polovině 16. století. V roce 1622 zde začala fungovat knihovna. Karlova univerzita se tehdy dostala pod správu jezuitů a ti přemístili knihovny Karlových kolejí právě do Klementina.
Muzeem otřásají dvě linky metra a dálnice
Národní muzeum bylo postavené mnohem později než Klementinum, až v 19. století, ale vážně ho poškodila bomba v roce 1945, střelba okupačních vojsk v roce 1968, odstřely při stavbě metra v roce 1978, stavba a provoz na magistrále, která prochází přímo pod muzeem.
"Dříve muzeum stálo v klidné zóně, dnes uprostřed dálnice a nad dvěma linkami metra. Budova se neustále chvěje, nemá žádnou klimatizaci, dovnitř proudí smog i jiné splodiny, topíme parou, nefungují požární hydranty, budova je přeplněna sbírkami v nevyhovujícíh podmínkách, opadává fasáda, sochy jsou těžce poškozené a tak dále...," vypočítává problémy Národního muzea jeho generální ředitel Michal Lukeš.
Hlavní budova tedy podle něj nutně potřebuje generální rekonstrukci. "Chceme, aby sbírky byly lépe chráněny a též prezentovány veřejnosti," dodává Lukeš. Pokud se bude rekostrukce dále odkládat, hrozí větší nebezpečí havárií a tedy prodražení případné opravy.
Všechno je připraveno, jen dostat peníze
Celková částka potřebná rekostrukci budovy, vystěhování sbírek a upravení depozitářů je podle muzea 4,5 miliardy. Uvolnění jedné miliardy, které projednává sněmovna, by umožnilo budovu vystěhovat, připravit všechny potřebné projekty její rekonstrukce a okamžitě opravit největší problémy - např. rozpadajcí se sochy či kotelnu.
Práce na přípravě rekonstrukce muzea začnou podle Lukeše okamžitě jak muzeum získá první finanční prostředky. "Digitálně zaměřené budovy, průzkum fasády i stavu soch a investiční záměr na rekonstrukci už máme," uzavírá Lukeš.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
