Turistické oblečení do města? Jako v šatech do hor, říká odborník na etiketu
Přinášíme inspirativní rozhovor s lektorem firemní kultury, korektního chování a moderní etikety. Zjistěte například, co všechno sdělujete tím, co máte na sobě. Naživo si pak Daniela Šmída můžete poslechnout v květnu na brněnské konferenci Glorious.
Než se začal věnovat vizuální stránce lidí kolem sebe, prošel Daniel Šmíd několika obchodními a manažerskými pozicemi napříč obory: Pracoval v gastronomii a obchodu, působil jako tajemník Sektorových rad uměleckých řemesel a služeb a také jako tajemník pracovní skupiny kožedělného průmyslu v projektu Ministerstva práce a sociálních věcí, podílel se na budování a rozvoji rodinné firmy.
"Svoji kreativitu jsem využíval při navrhování zahrad, interiérů i nábytkových kusů. Své současné kompetence jsem měl jen jako velkého koníčka," vzpomíná. Vzápětí si uvědomil, že svou tvůrčí stránku a způsob přednesu by mohl plně využít. Dnes je lektorem firemní kultury, korektního chování a moderní etikety. Jeho největší vášní jsou ale pánské oděvy a moderní gentlemanství, kterému zasvětil svůj osobní i pracovní život.
Co všechno se dá sdělit pomocí oblečení?
Téměř vše. Velkou část našeho těla pokrývá oděv. Je tedy výrazným komunikativním nástrojem a způsobem, jak vyjadřovat úctu a respekt na jedné straně a pohrdání, povýšenost, nezájem a ješitnost na straně druhé.
Zajímají se Češi o módu čím dál víc, nebo jsme pořád outdoorový národ?
V Česku je situace čím dál lepší. Jak muži, tak ženy přichází na to, že oblékání je více než jen izolace od tepla, chladu nebo pohledů. Hledají inspirace, obracejí se na odborníky a lepší se. Srovnávat obyvatele Česka s jinými národy se mi moc nechce, protože máme jinou mentalitu, prostředí, kde a s kým jsme vyrůstali. My, naši rodiče i prarodiče prožili dobu v "zatemnění" s minimem informací o tak důležitém tématu, jakým oděv a také korektní chování je. Na druhou stranu však musím říci, že obléci si oděvy na turistiku, když jdete do města je stejné, jako obléci si kostým, když jdete do hor. V tomto případě však předpokládám, že si čtenář dokáže představit odlišnosti těchto dvou variant vhodného oděvu podobně, jako si dovede představit, jak to vypadá ve městě ve srovnání s tím, jak to vypadá v lese.
Pokud v soukromém životě jste spíše sportovní typ, a do práce si oblékáte šaty a lodičky, nejedná se o určitý druh přetvářky? Jaký psychologický přístup k tomuto rozporu doporučujete?
Ať jste v soukromí čímkoli, pecivál, barová moucha, kavárenský povaleč, supermáma, sportovec nebo cokoli jiného, vždy se převlečete, abyste mohl vykonávat svoji práci plnohodnotně. Lékař si obleče plášť a roušku, popelář okované boty a reflexní vestu, servírka si zvolí halenku a sukni. Obchodník nebo dáma v byznysu má zase jiný vhodný oděv proto, aby mohla být tím, co si zvolila, že je. Není to převlek ani přetvářka, je to důkaz profesionality a potvrzení vědomí si sebe sama.
Na jaké další detaily by si člověk měl dávat pozor?
Žena a také muži by měli dát pozor na celkovou péči o tělo, péči o obličej a ruce a také péči o zuby. Každý z nás by si měl také uvědomit, že naše vůně, případně ne-vůně mohou významně ovlivňovat to, jak jsme vnímáni. Těžký parfém, včerejší krkovice na česneku, studený kouř z cigaret, cibulový quiche nebo neošetřený zub, hlásící se o slovo, zhatí veškerou péči o zevnějšek. Samostatnou kapitolou jsou naše doplňky. Brýlové obroučky bez oprýskaného laku, skvělý psací nástroj, kabelka bez rozlámaných uší, telefon bez pavučiny na skle zadního krytu a podobné detaily, které dotváří celek.
Dalo by se říct, že současná kulturní a společenská proměna ve vnímání úloh pohlaví ovlivnila naše očekávání, co se týká oblečení?
Doufám, že se nikdo nenechá ovlivnit tím, zda jsem muž na rodičovské dovolené nebo muž, který chodí do práce v půl sedmé. Věřím, že se také dámy nenechají dotlačit čímkoli k tomu, aby přestaly být dámou jen proto, že na dohled není žádný "rytíř". Prosazuji různými způsoby, inspiruji a motivuji vás, abyste chtěli být všichni a stále atraktivní pro své partnery. Chci, aby se každý člověk choval tak, jako by se na něho někdo díval.
Daniel Šmíd
Je lektorem firemní kultury, korektního chování, moderní etikety, oblékání na úrovni a tvorby osobního stylu a firemní image. Vede semináře, workshopy a přednášky v Čechách, na Slovensku a v Rakousku. Jeho klienty jsou obchodní, servisní a poradenské firmy, pojištovny, banky, konzultační společnosti a také výrobní firmy. Přednáší také na školách a univerzitách, konzultuje image členů politických stran.
Jeho vášní jsou pánské oděvy a moderní gentlemanství, kterému zasvětil svůj osobní i pracovní život. Svoji "tvář" spojil s prestižním krejčovstvím.Více na www.danielsmid.cz
Jak vypadá váš průměrný klient?
Nejčastěji jsou mými klienty firmy. Věnuji se tedy jak mužům, tak ženám a přenáším na ně své pohledy na vyjádření firemní kultury, korektního chování a také odívání v souladu s marketingem společnosti. Nastavuji korporátní dresscode, vysvětluji proč, navrhuji způsoby jak, a poté co. Oblékání je třešničkou na dortu korektních vztahů. Korpus, tedy chování a jednání, je základ.
Mají i jednotlivci mimo firmy příležitost zúčastnit se vašich workshopů a školení?
Samozřejmě, v květnu se například zúčastním brněnské konference Glorious, kde se ujmu jednoho z workshopů. Namíchám tam skvělý koktejl z nejlepších surovin, které nám, odívajícím se, život a soužití přináší. Na základech prvního dojmu postavím z úcty složené tipy k oblékání, okořením tipy proti oděvním příšerám, budu lidi motivovat, aby při nakupování přemýšleli, koukali, co kupují, k čemu to kupují a kdo to vyrobil.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
