Fashion Boss pod palbou kritiky. Diváci řeší, zda Vaněk hodnotí outfity, nebo ponižuje ženy

Stylista Filip Vaněk si ve svém pořadu Fashion Boss pravidelně bere na mušku outfity známých osobností. Na tom by samo o sobě nebylo nic překvapivého. Módní kritika k veřejnému prostoru patří, zvlášť pokud se celebrity objevují na akcích, kde je oblečení součástí prezentace. Divák by ale od podobného formátu čekal hlavně řeč o střihu, materiálu, proporcích, siluetě, dress codu nebo celkovém stylingu.

Módní kritika ano. Ponižování ne

Tvrdá kritika módy má své místo. Nikdo od stylisty nečeká, že bude každému lichotit, rozdávat pochvaly a tvářit se, že všechno je skvělé. Pokud někdo veřejně vystupuje jako módní expert, má samozřejmě právo říct, že se mu určitý outfit nelíbí. Jenže odbornost se nepozná podle toho, jak ostře dokáže někoho setřít.

Rozdíl mezi stylistou a anonymním diskutujícím na internetu by měl být právě v argumentech. Profesionál by měl umět vysvětlit, proč model nefunguje. Jestli je problém ve střihu, proporcích, materiálu, barevnosti, délce, stylingu nebo v tom, že se outfit nehodí k dané příležitosti. Právě na těchto detailech stojí skutečná módní kritika.

U posledního hodnocení KJ Sax se ale podobné vysvětlení hledá těžko. Divák se nedozví, jestli byl problém v siluetě, ve zvoleném typu kalhot, ve špatně poskládaných proporcích nebo v celkové koncepci outfitu. Místo toho přicházejí poznámky, které se dotýkají i těla a celkového vzhledu. A to je hranice, za kterou se módní kritika velmi rychle mění v něco úplně jiného.

Pokud módní expert veřejně hodnotí něčí oblečení, měl by publiku nabídnout i přidanou hodnotu. Vysvětlit, proč daný střih nelichotí postavě. Proč některý materiál na kameru nebo fotografii nefunguje. Proč se určité boty nehodí ke zbytku modelu. Nebo jak by se outfit dal zachránit, aby působil lépe. Přesně od toho odborníci existují.

Ve chvíli, kdy se hodnocení smrskne na ironické příměry a posměšné narážky, ztrácí módní kritika svůj smysl. Může to pobavit část publika na sociálních sítích, ale z hlediska obsahu to nikam neposouvá. Člověk pak nemá pocit, že sleduje stylistu, který chce diváky něco naučit. Spíš sleduje soutěž o to, kdo vymyslí nejjedovatější hlášku večera.

Kritika tanečních bot ukázala další problém

Zarážející byla i poznámka mířící na taneční boty. Každý, kdo někdy absolvoval ples, koncert, vystoupení nebo několikahodinovou společenskou akci, ví, že mezi statickou fotografií a reálným pohybem na parketu je obrovský rozdíl. Řada žen si během večera mění obuv z úplně praktických důvodů. Ne proto, že by rezignovaly na styl, ale protože chtějí vydržet chodit, tančit nebo vystupovat.

Může se to někomu líbit, nebo nemusí. Dá se diskutovat o tom, jestli konkrétní boty ladily s outfitem, zda působily příliš sportovně, nebo jestli šlo najít elegantnější praktickou variantu. To by byla módní debata. Označovat podobnou volbu za zásadní prohřešek ale působí spíš jako hledání problému tam, kde nemusí být.

Doba se navíc proměnila. Móda dnes mnohem víc pracuje s pohodlím, funkčností a individuálním přístupem. Ne každá žena chce kvůli dojmu trpět v botách, ve kterých se po hodině nedá chodit. Kritika může být ostrá, ale měla by brát v úvahu i realitu života, ne jen ideální fotografii.

Kde končí kritika a začíná body shaming

Celá situace znovu otevírá otázku, kde končí módní hodnocení a kde začíná obyčejné shazování člověka. Ostrý názor není problém. Kritika také ne. Móda nikdy nebyla disciplínou, ve které by se všichni museli chválit za každou cenu. Jenže mezi větou „ten outfit nefunguje, protože špatně pracuje s proporcemi“ a větou „vypadáte jako spartakiádní krůta“ je propastný rozdíl.

Filip Vaněk může být v hodnocení přísný. Může být ironický, ostrý i nekompromisní. To všechno k podobnému formátu patřit může. Ale pokud má být Fashion Boss skutečně pořadem o módě, měla by v něm móda zůstat hlavním tématem. Ne těla žen, ne jejich domnělé nedostatky a ne snaha za každou cenu pobavit publikum na něčí účet.

Protože dobrá módní kritika nemusí být milá. Ale měla by být chytrá. A hlavně by měla mířit na oblečení, ne na člověka, který ho má na sobě.

Zdroj: Fashion Boss, Instagram KJ Sax