Mlčení v dobách diktatury. Nového papeže stíní minulost

Praha - Katolická církev prožila v Argentině nesnadné období na přelomu 70. a 80. let. A s ní i nový papež František, bývalý arcibiskup z Buenos Aires Jorge Mario Bergoglio.

V březnu 1976 se k moci v zemi dostala převratem armáda, která zahájila tvrdé represe hlavně vůči levici a všem, které nazývala "podvratné živly". Znamenalo to vraždy, mučení a věznění tisíců lidí.

Role katolické církve v éře diktatury, která trvala do roku 1983, je nejednoznačná. Někteří duchovní včetně tehdejšího argentinského kardinála Raúla Primatesty juntu odmítli kritizovat a jak později před soudem diktátor Jorge Videla uvedl, věděli o tom, co se všechno děje, a mlčeli. Jiní se vzepřeli a zaplatili za to dlouhodobým vězněním, mučením nebo i životem.

Nový papež František byl v té době provinciálem jezuitského řádu pro Argentinu a od roku 1980 rektorem jezuitské fakulty filozofie a teologie v San Miguel. Později čelil obviněním, že do jisté míry s diktaturou kolaboroval a odňal ochranu jezuitského řádu jeho dvěma kněžím, které pak v důsledku toho vojáci zatkli a věznili jako potenciální odpůrce režimu.

Proti tomu ale stojí svědectví jiných lidí, podle kterých František naopak pomáhal disidentům a sám Bergoglio k tomu řekl, že ve skutečnosti svojí intervencí přímo u Videly zachránil zadrženým kněžím život.

Argentinská církev se později národu omluvila za to, že v letech represí a teroru mlčela. "Chceme se zodpovídat před Bohem ze všeho, co jsme udělali špatně," praví se v prohlášení argentinské biskupské konference z roku 2000, které se zúčastnil i František.