reklama
 

Dokáže zlá myšlenka ovlivnit realitu? Podle kvantové fyziky ano

Existují vědecky podložené hypotézy, že myšlenkou skutečně dokážete ovlivnit nebo změnit realitu. Naštěstí by to mělo fungovat i pozitivním směrem.

Foto: Thinkstock

Některé hypotézy moderní biologie a kvantové fyziky nevylučují možnost, že lidské myšlení dokáže ovlivnit realitu. Samozřejmě to není jako ve fantasy příbězích – pouhou silou myšlenky nezastavíte hůl napřaženou k výprasku – nicméně se zdá, že pokud vyměníte negativní myšlenky za pozitivní, můžete změnit svět. Alespoň trochu.

Kolektivní paměť a morfické pole

Jak to funguje? Vysvětlení začneme oklikou, u biologie. Anglický biochemik Rupert Sheldrake, absolvent univerzit Cambridge a Harvard, se domnívá, že kromě genetiky a lidské kultury přispívá k evolučnímu vývoji lidstva tzv. kolektivní paměť přírody.

Podle Sheldrakeovy teorie morfické rezonance je totiž vše na planetě Zemi (rostliny, zvířata, lidé) obklopeno a prostoupeno tzv. morfickými poli, která obsahující kompletní informaci o charakteru, tvaru, chování a vztazích mezi živými organismy. Lze si to zjednodušeně představit jako obrovskou databázi vzpomínek, vzorců jednání a zkušeností, z níž může každý jednotlivec přijímat informace a zároveň ji sám utváří. Zajímavé je, že Sheldrakeova teorie koresponduje i s některými hypotézami kvantové fyziky.

Příručka pro kvantové aktivisty

Jak píše profesor Amit Goswami ve své knize Příručka kvantového aktivisty, základním a jednotícím elementem bytí je nemateriální vědomí, které funguje na stejných principech jako jevy kvantové fyziky.

Ve kvantové fyzice totiž nelze popsat svět pouze polohou a hybností jako v klasické mechanice. Fyzikální objekty se na kvantové úrovni projevují buď jako částice nebo jako vlna a nelze předpovědět, která těchto vlastností se pozorovateli vyjeví. Abyste popsali chování atomů, potřebujete matematickou hodnotu zvanou 'vlnová funkce', která umožňuje výpočet pravděpodobnosti, se kterou bude částice nalezena v určité poloze.

Paralelu vidí Goswami ve fungování vibrací lidského vědomí. Podle něj jsou všechny smyslové vjemy, myšlenky a emoce pouhými možnostmi, které se stávají realitou v okamžiku, kdy se setkají s pozorovatelem. Napojení na myšlenkovou databázi 'vesmírného vědomí' pak vysvětluje jevy jako intuice, telepatie či mimotělní zkušenost. A odtud už je jen krůček k předpokladu, že pokud existuje kolektivní vědomí, může ho každý člověk myšlením ovlivnit: k dobrému či ke zlému – to záleží jen na něm.

Kvantové šarlatánství? Možná, ale...

Nutno přiznat, že Sheldrakeova teorie morfické rezonance stejně jako hypotézy Goswamiho a jeho následovníků sklidily ve vědecké obci značnou kritiku.

"Kvantová fyzika údajně podporuje mystickou představu, že mysl vytváří realitu. Ve skutečnosti nemá objektivní realita žádný speciální vztah k vědomí, lidskému nebo kosmickému. Přes 150leté úsilí nebyl podán jediný přesvědčivý, reprodukovatelný důkaz existence psychických fenoménů. Proto je odkaz na kvantovou mechaniku jen chudičkým podkladem pro tvrzení o existenci kvantového vědomí," cituje zpravodaj Sysifos slova částicového fyzika Victora J. Stengera, představitele ateismu a skepticismu.

Něžné detaily i nečekaná jednoduchost. Top manikérkou Instagramu je Tina Goldsteinová | Video: Instagram/Betina Goldstein
reklama
reklama
reklama