reklama

Eliška Bučková: Můj největší fuck-up? Posedlost štíhlostí, když jsem měla anorexii

Eliška Bučková vyhrála Českou Miss v roce 2008 a dnes je její ambasadorkou. Co pro ni znamenají sociální sítě a jak se dívá na soutěže krásy dnes s odstupem?

Foto: Anna Konieva/White Castle Studio

Co nejdůležitějšího vám do života dal modeling?

Práce v modelingu mě naučila mít ostřejší lokty a upevnila mě v mých zásadách. Naučila mě odolávat pokušení a nevěřit všem úsměvům kolem. Udělala ze mě silnějšího člověka. 

Jak se dnes díváte na soutěže krásy?

Soutěž krásy má v naší historii svoje místo a já ji stále vnímám jako reprezentaci krásy každé země. Díky mé osobní zkušenosti ze světové soutěže Miss Universe mohu říct, jak je krásné, že každý národ má svůj vlastní ideál krásy, každá vítězka je jiná, každá má jiné proporce těla a každá má svůj osobitý charakter a kouzlo. Můj symbol ženské krásy však i nadále zůstává naše krásná slovanská žena.

Stala jste se ambasadorkou České Miss, jak tuto roli vnímáte? Předáváte třeba své zkušenosti dívkám, které se soutěže účastní?

Jsem hrdá, že mohu být ambasadorkou České Miss, je to pro mě velká čest a příležitost předat dívkám to, co mně například tehdy nikdo nepředal. Mohu jim malinko nastínit, co vítězství v soutěži krásy obnáší, na co se mohou těšit a čeho se vyvarovat. Přála bych si, abychom to společně s celým realizačním týmem uchopili více tradičně a navrátili naší národní soutěž krásy zpátky k jejím kořenům a podstatě.

Máte nějaký životní vzor, nějakou osobnost, ke které jste dříve vzhlížela nebo vzhlížíte? 

Mám, mým životním vzorem jsou moji rodiče, a to úplně ve všem.

Co pro vás znamená pojem krása, jak ji vnímáte vy? 

Krása - toto slovo mě provází každým ránem, kdy v modlitbách děkuji za to, že jsem se vzbudila do krásného dne, že mám krásnou rodinu, že mám krásné zaměstnání, které mě baví a naplňuje, že žiji v krásném světě. I když je to mnohdy těžké takto vnímat, život krásný je a je jenom na nás, jak jej prožijeme. 

Jaké místo máte na světě nejraději a proč? 

Mým nejoblíbenějším místem na světě je jídelní stůl v naší kuchyni u rodičů ve Strážnici. Když se tam sejdeme s celou rodinou, hodujeme a povídáme jeden přes druhého - to je pro mě moment nepopsatelného štěstí a radosti.

Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo?

Jsem milovnicí kozího sýru, a to v jakékoli podobě. A ořechová bábovka od mojí babičky, to je gastronomický vrchol všech vrcholů!

Víno, nebo pivo?

Já jsem spíše kafař, ale kdybych si musela vybrat mezi pivem a vínem, volím víno.

Jaké je vaše "guilty pleasure"? 

To byste chtěli vědět. Neřeknu.

Propadla jste v poslední době nějakému novému koníčku? 

Propadla jsem běhání, začala jsem v povinné karanténě a našla v tom zalíbení. Jinak mým koníčkem je a odjakživa byl folklor.

Váš největší fuck-up? 

Byla to posedlost štíhlostí v době, kdy jsem propadla anorexii. Tento fuck-up bych už nikdy nezopakovala, ale vím, že v mém životě sehrál velmi zásadní roli, díky němu jsem se vnitřně zase více obrnila a posunula dále.

Když si potřebujete zvednout náladu, co děláte? 

Zpívám si.

Na jaký film se dokážete dívat poněkolikáté a proč? 

Chatrč, Jíst, meditovat, milovat a nová hraná Kráska a zvíře.

V jakém oblečení se cítíte nejlépe? 

V županu.

V čem jsou pro vás Instagram a sociální sítě důležité? Co vám pomohly si uvědomit?

Díky sociálním sítím mám konečně možnost sdělit ostatním svůj názor takový, jaký je, bez interpretace médií. Mohu uvést na pravou míru lži, které bulvární média s oblibou vydávají, a ukázat se lidem tak, jak by mě v novinách nikdy vidět nemohli.

Müllerova vila ve Střešovicích je světový unikát. Bez Masaryka by možná nevznikla | Video: TV Architect
reklama
reklama
reklama