My ženy boty milujeme. Já sama je považuji je za doplněk, který dokáže pozvednout celý outfit o level výš. Obuv je také jedna z prvních věcí, které si na lidech všímám. Kožených bot jsem si vždy považovala a starala se o ně tak, aby mi vydržely léta. Ale…

… podle údajů organizace Na Zemi se za rok 2016 vyrobilo více než 23 miliard párů bot - tedy více než tři páry bot na člověka. Valná většina jich putovala do našeho, západního světa a obecně jejich spotřeba nadále roste - 20 zemí světa spotřebuje 75 procent vyrobených bot. V USA si lidé v průměru koupí sedm párů bot za rok, v Německu, Velké Británii a Japonsku pět párů. S těmito údaji v hlavě začalo mé pátrání po tom, co stojí za vznikem takovéhoto obrovského množství obuvi, odkud pochází kůže na ni použitá a kdo ji šije. 

Zpracování kůže a jeho vliv na životní prostředí

• Začněme chovem skotu, jenž je hlavním zdrojem kůže vhodné na obuv. Ten je hlavní příčinou odlesňování a je zodpovědný za 65 procent skleníkových plynů vznikajících při chovu zvířat.
• Chov zvířat a zpracování jejich usně je proces velmi náročný na vodu - spotřebuje se jí až 1000 litrů na 0,19 m², tedy 26 300 - 35 500 litrů na tunu.
• Zpracování kůže v koželužnách patří mezi čtvrtý nejšpinavější průmysl hned po tom těžebním.
• Při zpracování kůže se používá tzv. trojvazný chrom, který může oxidovat na toxický a karcinogenní šestivazný chrom.V rámci činění kůže (proces, kdy se surová kůže mění na částečně opracovanou useň) se jedná o levnější a časově méně náročnou variantu (celý proces trvá jen pár hodin na rozdíl od několikadenního činění kůže pomocí činidel rostlinného původu), která je však nebezpečná pro životní prostředí i lidi (pracovníkům slézá kůže z nohou, mají problémy s bolestmi hlavy z toxických plynů atd). (zdroj)
• Na zpracování jedné tuny surové kůže se spotřebuje až 500 kg chemických látek. Zároveň vzniká přibližně 600 kg pevného odpadu.(zdroj) V místech výroby dochází ke kontaminaci vody skrze nezpracování kapalného ani pevného odpadu a zakládání skládek. Touto vodou jsou pak zavlažována pole, kde si místní pěstují plodiny pro svou obživu. (zdroj)
• Britský profesor Shahin Rahimifard odhaduje, že se za rok jen ve Velké Británii prodá na 330 milionů párů bot a většina z nich pak skončí na skládce. Právě tam ale nastává další problém kvůli chemikáliím používaným při vydělávání kůže a lepidlům, jež se uvolňují při rozkladu.

Sociální dopad výroby bot

• Žádné sociální jistoty. Aby výrobce obuvi snížil své výrobní náklady, probíhá značná část šití v neformálním sektoru, tedy v domácnostech dělníků. Díky tomu se firma zbaví plateb sociálních benefitů svým zaměstnancům, kteří přeberou i další náklady - platbu za nájem výrobních prostor, elektřinu, stroje a údržbu. (zdroj)
• Nízké mzdy. Dělníci a dělnice často nedostávají ani minimální mzdu. Ta je počítána za kus ušitých bot a například v Indii, která je čtvrtým největším exportérem koženého zboží na světě, se pohybuje okolo 10 rupií, tedy 0,14 eura. Nízký příjem tak neumožní ani pokrytí běžné potřeby.
• Dětská práce. Ta přímo souvisí s výše zmíněným bodem - aby rodina zvýšila svůj příjem, musí ušít více bot. Do práce jsou tedy zapojeny i děti.
• Dalšími problémy jsou dlouhá pracovní doba (10 hodin denně šest dní v týdnu, bez proplacených přesčasů), zastaralé technologie, nedodržování bezpečnostních norem, a tím pádem i ohrožování zdraví pracujících.

Co můžu změnit já sama

• Starejme se o svoje boty, ať nám vydrží co nejdéle. Pravidelně je čistěme a krémujme.
• Nechejme si obuv opravit. Prošlápnutá podrážka nebo špatný podpatek není nic, co by mistr švec nesvedl.
• Nakupujme odpovědně a s rozmyslem. Platí tu zlaté pravidlo kvality nad kvantitou a méně je více. Tipy na obuv dle základů šatníku.
• Vyhněme se nákupu ve fast fashion řetězcích. Nevíte, o co se jedná? Přečtěte si tento článek.
• A kde si tedy boty pořídit? Na mém blogu najdete podrobného průvodce.