Skoncujte s depresí: Začněte běhat
Běhání je dobré pro udržování fyzické, ale i psychické pohody. V kombinaci s meditací a vhodným aerobním cvičením je rovněž vhodným doplňkem v léčbě deprese.
Celá řada studií potvrdila, že běh zlepšuje kondici a zdraví, dokonce i psychiku. Pokud běháte pravidelně, měl by se vám podle lékařů zlepšit krevní tlak, zrak, zpevnit kosti a možná se začnete i lépe soustředit. Brandon Alderman z univerzity v New Jersey zařadil běhání do speciální tréninkové metody (MAP training), která pomáhá s léčbou depresí.
Místo klasické psychoterapie začala běhat před devíti lety i Jen A. Miller. V roce 2007 jí zemřel dědeček, rozešla se s přítelem a vzala si hypotéku na dům. Krátce poté Ameriku zachvátila hypoteční krize. Pod tíhou všech těch události se Jen zhroutila. "Úplně jsem se složila. Ležela jsem na podlaze, nemohla jsem se hýbat a brečela jsem," vypráví.
Místo antidepresiv se ale raději přihlásila na desetikilometrový běžecký závod a začala intenzivně trénovat. O sedm let později napsala pro The New York Times článek s titulkem Běh jako terapie. Text, ve kterém popisovala, jak ji běhání změnilo život a pomohlo jí překonat obtížné životní období, se na internetu šířil rychlostí blesku a stal se základem její nedávno vydané knihy Running: A Love Story. A podle serveru nymag.com se prodává dobře.
Může tedy fyzická aktivita pomoci zlepšit i psychickou kondici? Poslední vědecké poznatky ji jako doplněk v boji proti depresi doporučují. Jednou z inovativních metod je zmiňovaná metoda MAP training, která vzbudila zájem i v odborných kruzích.
Speciálně sestavený tréninkový plán, který kombinuje meditační techniky, aerobní cvičení a fyzické tréninky, má totiž podle vědců z univerzity v New Jersey pozitivní vliv na tvorbu serotoninu neboli hormonu štěstí.
Alderman a jeho kolegové po dobu osmu týdnů zkoumali 52 mladých lidí, z nichž 22 mělo diagnostikováno sklony k depresi. Po každodenním cvičení a meditaci se příznaky depresí výrazně snížily. Navíc se dotyční mnohem lépe soustředili.
Výsledky důkladné studie tedy mluví jasně a potvrzují i zkušenosti Jen A. Miller. Proč ale fyzický pohyb pomáhá, vědci zatím úplně přesně vysvětlit nedokážou.
"Částečně to souvisí s tím, že cvičení vyplavuje serotonin. Stále ale zůstává spousta věcí nevysvětlených. Může to například být tím, že díky cvičebním a meditačním technikám se lidé lépe učí přesně zaměřit svou pozornost a pracovat s dechem. Lépe se soustředí na dílčí úkoly a umí sami sebe zklidnit. K přesnějším výsledkům budeme muset ještě dojít."
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
