reklama
 

Začala podnikat po porodu. Zvládnout rodinu a práci jde, stačí jen slevit z nároků

Podnikat na mateřské dovolené není nereálné. Stačí jen slevit z nároků na dokonalost a přehodnotit priority. Stejně jako to udělala majitelka sítě prodejen Lucie Harnošová.

Lucie Harnošová
Lucie Harnošová | Foto: Žena.cz

Lucie Harnošová začala podnikat ještě na studiích. Obchod se zdravou výživou ale neuspěl. Na úspěch si musela počkat až do narození první dcery. Po něm začala propagovat látkové pleny a nošení dětí v šátku. 

Díky podpoře nejbližších, především manžela, který odešel na mateřskou, dnes vlastní síť kamenných prodejen a internetový obchod Brána k dětem. 

Kde začala vaše cesta k síti prodejen? 

Podnikat jsem začala ve dvaceti letech se svým manželem. V malém městě jsme si otevřeli obchod se zdravou výživou. Fungoval rok a půl a pak jsme byli nuceni zavřít, nicméně to pro nás byla velká zkušenost. Po narození naší první dcery v roce 2007 jsem byla tak nadšená z používání šátku na nošení a látkových plen, že jsem začala v Brně dělat přednášky a besedy na toto téma. Zájemců chodilo čím dál více a po pár měsících jsme se rozhodli otevřít kamennou prodejnu. Byli jsme první kamenná prodejna s ekologickým sortimentem pro děti v České republice. Zboží jsem vybírala zejména v zahraničí, protože českých firem v té době moc nebylo. Náš sortiment tvořily moderní látkové pleny, šátky a ergonomická nosítka, přírodní kosmetika, zdravé hračky, ekologická drogerie. Všechny produkty jsme nejdříve sami testovali a až poté, co jsme byli my spokojení, pustili jsme je i mezi zákazníky. Důležitým aspektem pro nás vždy byla a dodnes je osvěta. I proto jsem otevřela kamennou prodejnu a až poté jsme založili i e-shop. Lidé si mohli přijít na zboží sáhnout, očichat si jej, prohlédnout mnohem lépe než na fotografiích z internetu. My zákazníkům vše pečlivě vysvětlujeme a učíme je s produkty zacházet. I proto je náš claim 'Nákup všemi smysly'. A je zde zmíněn i ten hlubší smysl, který je ukryt v používání produktů od nás.

Vaše podnikání se úspěšně rozběhlo, když jste byla na mateřské dovolené. Nebylo vám líto, že si nemůžete užít dceru na sto procent?

Jsem velmi kreativní a akční typ, a proto mi vyhovovalo, že kromě péče o rodinu mohu postupně rozvíjet i byznys. Zároveň jsem podnikání nijak nehrotila a netlačila. S odstupem času však musím zhodnotit, že ten čas s malými dětmi uplyne opravdu strašně rychle a že ženy, které touží být s rodinou a věnovat se dětem na plný úvazek, by měly být také velmi podporované. V poslední době je trend zdůrazňovat, že mateřská je skvělý čas pro začátek vlastního podnikání. Ano, může to tak být. Ale pokud žena přirozeně cítí potřebu být primárně s rodinou, ať si užije tento čas naplno. Děti rychle vyrostou, nebudou nás potřebovat a pak je čas na podnikání či kariéru také skvělý. 

Jak se vám podařilo zkoordinovat rodinu a práci? 

Nejnáročnější období bylo při druhém těhotenství a po porodu. Dodělávala jsem si v té době vysokou školu, podnikala a ještě měla dvě děti narozené krátce po sobě. V té době mi velmi pomáhala maminka a manžel, který se dokonce rozhodl, že nastoupí na rodičovskou dovolenou. Takže byl s dcerkami pět let doma. Věnoval jim hodně času, péče, zažili spolu úžasná dobrodružství. Manžel je horský průvodce, takže provázel i během rodičovské dovolené lidi v horách a odjížděl tam i relaxovat a regenerovat síly na děti. I já mám flexibilní pracovní dobu, takže jsme obvykle trávili den společně a já pracovala po večerech. Případně jsem na schůzky, semináře i do prodejen brala dcerky s sebou. Čím jsou dcery starší - nyní mají již 9 a 7 let, tak je koordinace snazší. 

Musela jste změnit svůj životní přístup?

Hodně mi pomohla změna priorit. Dala jsem si sebe na první místo. Zní to na první pohled sobecky, ale vnímala jsem, že je to to nejlepší, co mohu rodině poskytnout. Když je máma v pohodě, je celá rodina v pohodě. Když je maminka opečovaná, pak s radostí a nadšením opečovává všechny okolo. Když máma sama sebe miluje a je milovaná, pak rozdává lásku všude kolem. Ona sama se stane láskou. Tak jako nám letuška připomíná v letadle: "Nejdříve nasaďte masku sobě, až poté dítěti."

Jak váš manžel zvládal a zvládá mateřskou dovolenou? 

Manžel zvládal a dodnes zvládá veškerou péči o děti i domácnost skvěle. Na rodičovské dovolené byl pět let. Měl prostor i na své aktivity, na provázení lidí v horách a psaní knihy. Nyní se po rodičovské dovolené vrací do pracovního prostředí více, ale během rodičovské přišel na několik postřehů, které s dalšími rodiči rád sdílí.

Co jim radí?

Například je velmi důležitá práce s polaritami - mužsko-ženskými. Jestliže je muž během dne v ženské energii, protože pečuje o děti a domácnost a žena v mužské energii v byznyse, je pak důležité se po návratu domů opět sladit. Někomu možná vyhovují tyto obrácené role ve vztahu pořád, ale my jsme se potřebovali opět naladit. A s tím během těch let experimentujeme. Co funguje, co nefunguje, co nás vyčerpává, nebo naopak pozitivně naladí. Beru to pro nás jako nejtěžší úkol v rámci této částečné výměny rolí.

Dá se podle vás zvládnout práce a děti tak, aby nic z toho nestrádalo? 

Ano, ale musíme polevit se svých nároků na dokonalost. Pokud chceme vše dokonale, pak to nefunguje ani na jedné straně. Pro mě osobně je důležitý kvalitně prožitý čas s dětmi, společné zážitky, uspokojování jejich potřeb a sdílená radost i smutky.

Přeci jen. Nelitovala jste někdy toho, že se svými dětmi netrávíte tolik času, jako jiné ženy na mateřské dovolené?

Pocity viny občas přepadnou asi každou pracující mámu a bylo by fajn, si to otevřeně přiznat a nehrát si právě na tu dokonalost. Občas se mi stane, že kvůli pracovním povinnostem nestihnu dětem koupit pohledy na školu v přírodě nebo je objednat na cvičení. A naopak se stane, že si na pracovní schůzku vezmu dcerku s sebou a pak je pro mě těžší se soustředit. V obou případech pak občas přichází pocit viny, pocit selhání a otázka, zda-li má vůbec tato snaha o pracovně-rodinně-osobní balanc smysl. Velice brzy si zase odpovím, že ano, a frčíme dál. Kromě odložení dokonalosti mi také pomáhá oceňování těch věcí, které se mi povedly, zajištění pomoci a spolupráce s ostatními a otevřená komunikace na všechny strany. Sama k sobě, k dětem, k manželovi i ke kolegyním.

Jak se vám podařilo s ekologickými produkty uspět na českém trhu?

Pro mě osobně je úspěch, že se nám rozrůstá tým, že naše práce má hluboký smysl, že od nás odchází spokojení rodiče a že můžeme rozšiřovat externí projekty. Které jsou obvykle hodně zaměřené právě na osvětu - například půjčovnu šátků a nosítek nebo síť látkovacích poradkyň, které pomáhají maminkám s výběrem výbavičky látkových plen. 

Jak bojujete s konkurencí?

Na českém trhu je v našem oboru hodně silná konkurence, a proto je důležité mít perfektní nabídku, služby, poradenství a specifika, které nabízíte jen vy a čím se od konkurence výrazně odlišíte. Zákazníci již nehledí jen na nejlevnější cenu, ale chtějí cítit skvělou atmosféru a mít příjemný zážitek z nákupu, ať už v prodejnách či v e-shopu. Proto je pro mě důležité se nezastavovat a neustále se vyvíjet. 

Pozorujete rostoucí zájem o ekologické produkty?

Ano. Naše vize již před těmi devíti lety byla "ať se alternativa stane normou", a to se děje. Rozdíly mezi alternativním a normálním se ztrácejí a padají i mnohé mýty, které kolem těchto témat byly. Lidé přicházejí na to, že si nelze jen brát z přírody a jejích zdrojů a že se veškeré naše aktuální konání projeví v budoucnosti. Proto právě rodiče hodně mění svůj životní styl, protože s dětmi na vás tato zodpovědnost padne ještě více. Bude mít další generace nebo sedm dalších generací vůbec nějaké lesy? Budou mít pitnou vodu? Co se stane s tunami odpadu, který nyní navezeme na sklady nebo doprostřed oceánů. Ruku v ruce s tímto uvědoměním přichází i zájem o udržitelné produkty, o ekologii a také zdraví nás a našich dětí.

Mimo jiné jste i lektorkou kontaktního rodičovství. Můžete přiblížit, o co konkrétně jde? 

Kontaktní rodičovství je velmi intuitivní rodičovství, kdy rodiče vnímají své dítě a respektují jeho povahu a potřeby a citlivě na ně reagují. Věříme, že pro děti je zdravé a naplňující, když žijí v prostředí, které na jejich potřeby reaguje. Budují si tak důvěru ve svět, v rodiče i samy v sebe. Rostou z nich jedinci, kteří znají svá přání a umí je komunikovat. Nemluvíme zde o rozmazlených dětech nebo o scénách v hračkářství, kdy by rodič přistoupil na cokoliv, jen aby splnil "potřebu" dítěte. Pokud se do takové situace dostaneme, obvykle bývá primární potřeba úplně jinde, než je nová hračka. Je pak důležité, aby rodiče měli otevřenou mysl a uměli dobře vyhodnotit právě tu primární potřebu. Bylo na dítě již moc vnějších podnětů, a proto nyní dělá scénu? Potřebuje více pozornosti a fyzického kontaktu? Nebo jsme my sami byli příliš nervózní a na dítě se stres přenesl?

Jak to funguje u těch nejmenších?

U malých miminek nám v komunikaci a naladění na dítě velmi pomáhá častý fyzický kontakt. Miminko můžeme hodně nosit (ideálně v dobře uvázaném šátku či v ergonomickém nosítku), můžeme ho masírovat, koupat se společně, spát v jedné posteli, kojit podle potřeby a také praktikovat bezplenkovou komunikační metodu. Toto vše jsou způsoby, jak se můžeme s miminkem velmi sblížit, komunikovat spolu i beze slov a lépe tak poznávat jeho potřeby. Můžeme samozřejmě být kreativní a najít si další způsoby, díky kterým budeme k miminku i sami k sobě vnímaví.

A se staršími dětmi?

I se staršími dětmi můžeme praktikovat kontaktní rodičovství. Opět doporučuji častý fyzický kontakt mazlením přes den, masírováním apod. Velmi důležitá je i respektující výchova a komunikace s dítětem. Mě osobně nejvíce inspirovala kniha Respektovat a být respektován, díky které jsem pochopila, že není dobré dítě škatulkovat a nálepkovat (ty jsi ale hodná holčička, ty jsi zlobivec apod.) a také nemusíme děti odměňovat a chválit. Často bývají odměny a pochvala jen forma naší manipulace s druhými. Pokud mi dcera ukazuje obrázek, který namalovala, mohu se letmo podívat a prohlásit "moc hezký, jsi šikulka", nebo mohu věnovat dceři plnou pozornost, prohlédnout si pečlivě obrázek, říct jí, čeho jsem si všimla, co tam namalovala, případně se zeptat, aby mi to více vysvětlila. Dcera nečeká, že budu hodnotit ji nebo její dílo. Ale čeká plnou pozornost, kterou jí dám.

Je tato metoda vhodná pro všechny rodiče?

Praktikujete-li kontaktní rodičovství, hodně si tím ulehčíte péči o děti. Někdy se se smíchem na kurzech s rodiči shodujeme, že je to způsob výchovy pro líné rodiče. Na druhou stranu je někdy pro rodiče těžké vidět děti jako své zrcadlo. Pracovat zejména sami na sobě, aby mohli jít dětem příkladem. Aby děti nemusely být ve stresu, když je nervózní maminka. Aby rodiče měli sami sebe na prvním místě, žili šťastně a radostně a svým příkladem to ukazovali dětem.

 Mají čeští rodiče o kurzy zájem? 

Ano, i téma láskyplného kontaktního rodičovství se šíří a je již mnoho rodičů, kteří se nenechají uspokojit zaběhlými radami a hledají si jedinečnou cestu, co jim a jejich dítěti vyhovuje.  

reklama

Komerční tip

reklama