Umím ty nejlepší, říká majitelka obchůdku se sladkými dortíky. Nápad přinesla z USA
Považuje se za holku, které se splnil americký sen. Na své cestě po Státech se zamilovala do malých dortíčků, které v Česku nikdo moc neznal, a chtěla přenést jejich neodolatelnou chuť i k tuzemským mlsným jazýčkům. Lenka Hnidáková si specializovaný obchůdek s cupcaky otevřela jako první v Praze a po pěti letech už o sobě dokáže říct, že prodává ty nejlepší, jaké můžete ochutnat.
Dokáže dlouze mluvit o slaném karamelu i důležitosti kvalitní vanilkové pasty. Lenku Hnidákovou uhranul malý sladký dortíček, který by se dal charakterizovat jako známější muffin se sladkou ozdobou ze šlehačky nebo máslového krému, v Americe, kam se tehdy vydala se svým manželem na svatební cestu.
Sladkou chuť, nápaditost i hravost při výrobě si přenesla do Česka, aby svým snem otevřít si první obchůdek s těmito sladkými skvosty mohla potěšit chuťové pohárky Čechů. Jak ale podotýká, její "česká" verze amerického dortíku se od toho původního ze Států liší, nad čímž někteří zaoceánští turisté kroutí hlavami.
Díky úspěšné crowfundingové kampani jste si před pěti lety otevřela první obchůdek se cupcaky v Praze. Co se za tu dobu změnilo?
Myslím, že hlavně moje uvažování. Před těmi pěti lety jsem se cítila hrozně na koni, byla jsem ta holka, které se splnil její americký sen. A myslela jsem si, že všechno vím a dělám nejlíp. To si teda asi myslím i teď. Ale mám pocit, že k tomu všemu přistupuji s větším respektem a taky ochotou podělit se o to, co jsem se za tu dobu naučila. Dřív jsem si myslela, že si tyhle věci musím nechávat pro sebe, protože to jsou moje těžce nabyté zkušenosti. Dnes ale vím, že klíč je právě v té otevřenosti a ochotě sdílet. A tak k obchodu přibyla i kniha s celým naším podnikatelským příběhem a spoustou našich receptů.
Od té doby, co jste začala koketovat s cupcaky a prodávat je, se tento trend už v Česku značně rozšířil. Sledujete svou konkurenci?
Já vlastně ani nevím. Dřív jsem měla tendenci to hodně sledovat, hlídat, jestli nás někdo nekopíruje. Teď se soustřeďuji hlavně na nás, na to, kam jdeme, co vymyslíme nového, kam se posuneme. Mým cílem bylo uskočit kvalitou a zpracováním tak moc, abych už konkurenci nemusela řešit. Věřím, že se to povedlo. Proto jsem se začala řídit takovým skvělým moudrem o tom, že amatéři si konkurují, zato profesionálové si pomáhají. Nemám tak třeba sebemenší problém doporučit našim zákazníkům skvělou dortařku, protože my dorty neděláme, a oni k našim cupcakes na oslavu shání i klasický narozeninový dort.
Nápad na založení obchodu jste si přivezla z Ameriky. Byla jste už na začátku přesvědčená o jeho úspěchu i v našem prostředí?
Ano, protože neumím prohrávat. Neúspěch jsem si vůbec nepřipustila, prostě jsem si za tím tvrdě šla a dělala všechno pro to, aby to nebyl jen můj sen, ale aby to chtěli i ostatní. Ukázala jsem lidem, kolik lásky se v tom malém dortíčku může skrývat, a je to okouzlilo stejně jako mě. Pro mě byl cupcake symbolem radosti. Kdykoliv ho někomu dáte, vidíte, jak se mu rozzáří oči. To prostě muselo fungovat.
Liší se vaše dortíky nějak od amerických cupcaků a obchodů s nimi?
Občas se stane, že nám turisté právě z Ameriky říkají, že čekali něco jiného. Většina z nich je ale mile překvapená, že jsme dokázali to, co znají jako "junk food", povýšit na chutný dezert. Občas je samozřejmě i někdo zklamaný, že nedostal klasickou americkou verzi. Ta je oproti nám o něco větší a o dost sladší. Krémy jsou hodně založené na másle či cukru, zdobené kýčovitými posypkami nebo cukrovinkami. Když si jdete koupit cupcake v Americe, očekáváte sladkou bombu. My s cukrem zacházíme opatrně, používáme hodně ovoce a kvalitní čokoládu, krémy spíš lehčí, šlehačkové nebo kyselejší cream cheese. Náš ikonický deluxe čokoládový dortík je hutný těžký, plný čokolády. Kdo čeká nadýchaný čokoládový obláček, pak bude přirozeně zklamaný. Ale i takové v nabídce máme, chce to si jen správně vybrat. Ohledně obchodu nejsme asi tolik kýčovití. Snažili jsme se zkřížit americkou klasiku s českým venkovem uprostřed Prahy. Jak se nám to povedlo, musí posoudit hosté sami. Nám se v tom skvěle tvoří.
Jeden cupcake ve vašem obchůdku vychází zhruba na 70 korun, což se někomu může zdát jako hodně vysoká cena.
U ceny záleží hodně na tom, s čím ji porovnáváte. Pokud to budete srovnávat se sériově vyráběnou koňakovou špičkou z klasické cukrárny, bude vám náš cupcake přirozeně připadat drahý. Do ceny se vždy musí promítnou suroviny a ty my používáme hodně kvalitní. Mezi naše dodavatele patří například obchod s cukrářským zbožím a surovinami, používáme tu nejkvalitnější belgickou čokoládu, vlastní slaný karamel, stoprocentní pistáciovou a vanilkovou pastu, plnotučnou smetanu, vejce z volných chovů… Mohla bych pokračovat dlouho. A tou druhou hlavní složkou cenotvorby je lidská ruční práce. Přičtěte k tomu nájem, energie, odvody a daně a zjistíte, že se tu cenu opravdu snažíme držet nejníž, jak to jde.
Vybere si u vás i člověk s dietním či jiným stravovacím omezením?
Denně máme na výběr z více než dvanácti příchutí, mezi nimiž je i šest stálic, které jsme za těch pět let vyladili k dokonalosti a které u nás seženete vždy. Ty doplňuje aktuální sezonní nabídka a také veganská a bezlepková verze. Rádi uděláme i cupcakes na přání, hlavně co se týká zdobení či tematických oslav. S příchutěmi je to složitější. Myslím, že naše portfolio je opravdu široké a dá se z něj lehce vybrat. Abychom mohli zařadit úplně novou příchuť, musíme vytvořit novou recepturu a to je většinou otázka spíš několika týdnů, než se nám ji podaří vyladit a jsme s ní spokojeni natolik, že může k zákazníkovi.
Lenka Hnidáková
- Narodila se v roce 1985 v Kutné Hoře, vystudovala mediální komunikaci a pracovala v digitální agentuře.
- V roce 2012 se vdala a během své svatební cesty navštívila San Francisko, kde také poprvé objevila a ochutnala cupcake. Což se jí stalo osudným.
- Krátce po příjezdu do Česka založila svou značku cupcaků, která odkazuje na její přezdívku z dětství. Vznikla tak Lelí's Cupcake.
- V roce 2015 pořádala crowfundingovou kampaň pro vznik svého obchůdku. Na HitHitu se jí podařilo vybrat přes 300 tisíc korun, a tak o rok později mohla otevřít první pražský cupcake obchod nedaleko Karlova náměstí.
- V roce 2019 vydala knihu receptů na cupcaky, kterou podpořila značka Dortisimo.cz.
Všimla jsem si, že vyrábíte i limitované edice, často jde o takové, které jsou spojené s nějakou kampaní. Podle čeho se v takových případech rozhodujete?
Nás ty limitky hrozně baví, je to taková výzva. Máte omezený čas a potřebujete vymyslet něco, co jste ještě nedělali a co opravdu zaujme, kvůli čemu lidé přijdou. Většinou to navazujeme na nějakou kampaň, kterou bychom chtěli podpořit. Loni v lednu jsme tak prodávali cupcakes s koalou pro hořící Austrálii a vybrali na záchranu volně žijících koalů přes 44 tisíc korun. Letos jsme se rozhodli zaměřit na lední medvědy a klimatickou změnu a přidali jsme se ke kampani GreenPeace #spoluproklima. Do prodeje jsme zařadili kokosový dortík s ledním medvídkem. V létě jsme zase včeličkovým citronovo-medovým dortíkem s kurkumou upozorňovali na důležitost včel v našem ekosystému. Snažíme se, aby to vždy mělo nějaký společenský přesah. Já osobně hodně tíhnu k přírodě, takže tím je to naše směřování také hodně ovlivněno.
Byl nějaký váš dortík opravdovým propadákem u zákazníků?
Asi si nevzpomenu na konkrétní dortík, spíš to byl celý koncept příchutí hned po otevření obchůdku. Říkám tomu ta nešťastná éra těžkých máslových krémů. Všechno bylo založeno na másle, protože to bylo nejjednodušší a nejstabilnější, ale chuťově to žádný zázrak nebyl. Za to jsme právem schytali pár nepěkných recenzí. Naštěstí jsme se z toho rychle poučili, učili se od cukrářů, zkoušeli, makali na sobě a zařadili řadu vlastních lehkých krémů, které ani po dvanácti hodinách v chladicí vitríně neokorají a vypadají stále k nakousnutí. A tahle fáze vlastně trvá dodnes. Pořád se snažíme zdokonalovat. Dostatečná sebereflexe je v tomhle procesu velice důležitá. Navíc když nasloucháte svým zákazníkům a fanouškům, je už prakticky nemožné udělat úplný propadák.
Předpokládám, že velkou ránu pro vás v podnikání představuje i aktuální situace, jak ji zvládáte?
Snažíme se. V té první, březnové vlně jsme na pár týdnů zavřeli úplně, protože nám přišlo hloupé mít "okýnko" a říkat lidem, ať si k nám zajdou pro cupcakes, když by se mělo vycházet jen v nejnutnějších případech. Tak jsme pekli on-line přes sociální sítě, sdíleli recepty, prodávali knihu, aby podle nás mohli lidé péct doma. Pak nám ale došlo, že tohle je boj na delší dobu a že bychom ho bez prodeje cupcakes také nemuseli ustát.
Aktuálně fungujeme jako prodejna potravin bez možnosti konzumace na místě a bez kavárny, která generovala zhruba třetinu našeho zisku. Vše vám smíme prodat pouze s sebou. Cupcakes je také možné objednat a zaplatit přímo na našem e-shopu, a buď si je nechat doručit po Praze, nebo si je u nás osobně vyzvednout.
Také jsme přišli o firemní klientelu, protože s tou jsme řešili převážně cateringy na firemní akce a konference, které se teď nekonají. Je pravda, že ztížené podmínky nás nutí stále vymýšlet něco nového a přizpůsobovat se a ta nepřízeň osudu nás celkově tmelí, ale taky je fakt, že jsme prostě unavení. Je toho hodně, pořád se něco mění, pořád jsme pod obrovským tlakem, počítáme, přemýšlíme, zvažujeme každou investici. Udržet provoz stojí mnohem víc energie a práce. V těchhle chvílích jsem moc ráda, že jsme v tom s manželem spolu, že jsme malý rodinný podnik a můžeme se jeden o druhého opřít. Nejvíc nás ale drží naši věrní zákazníci a fanoušci, kteří se vracejí nejen při speciálních příležitostech.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
