reklama

Šetříme: Co jsou Češi ochotni omezit jako první?

Musíte z nějakého důvodu ušetřit měsíčně pár tisíc? Co omezíte jako první? Cigaretku, nebo večeře v restauraci?

Foto: Thinkstock

Musíte z nějakého důvodu ušetřit měsíčně pár tisíc? Co omezíte jako první? Cigaretku, nebo večeře v restauraci?

Ukázal to průzkum INGBank ČR. Pokud by Češi museli snížit své výdaje měsíčně o tisícikorunu, sáhli by nejčastěji k omezení návštěv restaurací, úsporám při nákupu oblečení a spotřebního zboží nebo v rámci volnočasových aktivit.
Pokud by Češi museli snížit své výdaje měsíčně o tisícikorunu, sáhli by nejčastěji k omezení návštěv restaurací, úsporám při nákupu oblečení a spotřebního zboží nebo v rámci volnočasových aktivit.

Chudáci restauratéři...

Těch z nás, kteří by nejraději omezili večeře v restauracích a návštěvy kaváren je celých 80%.  Mladí lidé ve věku do 25 let jsou ochotni omezit kvůli šetření telefonování a cigarety. Na druhé straně téměř čtvrtina respondentů nejstarší generace sází na omezení spotřeby energie v domácnosti a na nákup levnějších potravin. Obecně lze ale říci, že právě potraviny a energie jsou na konci žebříčku možných omezení výdajů a Češi vidí jen malý prostor na úsporu v těchto položkách.

Prevence? Spořit! Klidně po stovkách...

"Aby k takovým mezním situacím nedocházelo, je nutné mít vytvořenu finanční rezervu. Pokud je aktuální situace jedince nebo domácnosti příznivá natolik, aby ušetřili částku i třeba jen v řádech stokorun, je důležité to udělat a spořit," říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR a dodává „Vhodným místem, kam ušetřené peníze odkládat, jsou například stále oblíbenější spořicí účty. Zde se peníze zajímavě zhodnocují, jsou neustále dostupné a jejich zřízení a vedení bývá zdarma."

Kdo a jak spoří?

Nejvyšší úspory mají lidé s vysokoškolským vzděláním a lidé ve velkých městech. S vyšším vzděláním členů domácnosti tak roste doba, po kterou je rodina schopna pokrýt své pravidelné výdaje. Zatímco vysokoškolsky vzdělaní lidé mají dostupné úspory na pokrytí téměř čtyř měsíců, spoluobčané se základním vzděláním by vystačili se svými úsporami pouze jeden měsíc.

Z dotazování vyplynulo, že v prosinci činil průměrný příjem české domácnosti 29 392 korun a její pravidelné výdaje byly v průměru 24 839 korun. Příjmy českých domácností převýšily jejich pravidelné výdaje v průměru o 19 %. Pokud by tedy chtěly, mohly by české domácnosti v prosinci uspořit téměř pětinu svých příjmů. Nejvyšší potenciál spoření pak mají domácnosti z menších měst. Díky nižším životním nákladům by dokázaly měsíčně odložit až čtvrtinu svých příjmů. Nejvyšší část úspor mají Češi na běžných účtech, a to 30 %. Na spořicích účtech mají uloženo 19 % financí a asi 18 % úspor si nechávají lidé doma v hotovosti.

  • Průměrná výše úspor české domácnosti - 67 315 Kč
  • Průměrné pravidelné výdaje české domácnosti - 24 839 Kč
  • Index úspor - 2,3 (tj. 2 měsíce a 9 dní)

Pomůžou vám tyto informace více přemýšlet o svých úsporách?

Zdroj: ingbanksvetsporeni.cz


"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama