Proč nenávidíte svou práci (a proč v ní stejně setrváte)
Je to jednoduché. Jen asi 15 procent lidí dělá to, co je naplňuje. Jsou to umělci, lékaři, občas se ve skupině těchto šťastlivců vyskytne právník, jindy učitelka. Ti ostatní (kam s velkou pravděpodobností patříte i vy?) každé ráno při pohledu na budík úpí, pracovní dobu přetrpí a přemýšlí o tom, že by bylo fajn práci změnit. Jenže byli by vůbec někde šťastnější?
Proč se lidstvo do takové situace dostalo
Protože se roztočila spirála spotřeby, už v mládí na sebe každý jedinec vrství úvěry jako o život a ty je třeba splácet. Poctivě a měsíčně. Takže nadšení z toho, že spasí svět, přechází po nějaké době v touhu jedinou. Vydělat měsíčně dost, aby hladina příjmů pokryla výdaje a možná i na nějakou radost zbylo. S pocitem, že dalších čtyřicet, třicet, dvacet let to nebude jiné. To je ten hlavní důvod, proč lidé zůstávají v práci, kterou nemají rádi. Potřebují jistotu a bojí se riskovat. Navíc s rodinou už na nějaké profesní veletoče nezbývá čas vůbec.
Milion dalších důvodů
Jaké jsou další důvody, proč lenošit a hnít na místě, které vás neobohacuje a upřímně řečeno ho nijak neobohacujete ani vy? Tím prvním je strach z neznámého. Ve stávajícím zaměstnání víte, kdo s kým kamarádí, který šéf je na zabití, se kterým se dá pohovořit. Taky máte představu o tom, jak vysoké platy mají vaši kolegové a nebojíte se zmizet přes poledne na kávu s kamarádkou. A o to vše byste při změně zaměstnání minimálně na rok a půl přišla.
Dalším argumentem, proč setrvat tam, kde vás to nebaví, je stálý příjem. Víte, že kdybyste se rozhodla odejít ze zaměstnání, měla byste mít polštář v podobě našetřených peněz cca ve výši půlročního příjmu. Jenže ten nemáte ani náhodou. Takže se nikdy nerozhoupete k tomu výpověď dát, protože co kdybyste náhodou hned nedostala práci?
Taktéž vás svazuje strach. Strach z toho, že vlastně nic neumíte. Ten vám rodiče před lety nalili do žil dokonale. Obava z toho, že při nástupu do nového zaměstnání nebudete nikomu a ničemu rozumět vás svazuje natolik, že na změnu vlastně ani nepomýšlíte. Musela byste se učit nový kancelářský i technický žargon a to se vám nechce. A v té vaší současné kanceláři je navíc tak teploučko a jisto.
Možná byste si chtěla finančně polepšit, jenže kdo vám právě tohle zaručí? Sice je nedostatek zaměstnanců všude, kam se podíváte, ale zaměstnavatelé raději přidají na množství teambuildingů než na mzdě. Měla byste vědět, že se vždycky najdou místa srovnatelná s vaším, která jsou lépe, ale taky hůř placená. A vy při svém štěstí byste si určitě nepolepšila, tak proč pokoušet jistoty a štěstí, že… Není to lichá obava a neměla byste začít žít s vědomím, že kdo neriskuje, nic nezíská?
V neposlední řadě máte docela ráda své kolegy. Ano, když nad tím tak přemýšlíte, jsou právě oni jediným důvodem, proč po ránu vstanete a jdete. Chcete se dozvědět, jaký měla Mařenka z účtárny sex, že Františkovi zase zahnula manželka, probrat s Jiřinkou svou nesnesitelnou tchyni. Kde byste takovou partičku našla, že. Jenže, ruku na srdce, nejsou kamarádi chabým důvodem pro to, abyste byla na pozici a v práci, kterou nenávidíte?
Poznala jste se ve výše uvedeném? Svěřte se partnerovi, jak nešťastná jste, a pokuste se udělat vše proto, abyste svou situaci změnila. Sepište si tabulku pro a proti, s kamarádkou a partnerem proberte své trápení. Pokud je to jen trochu možné, dejte výpověď a dopřejte si čas k tomu, abyste poznala sama sebe. Abyste se dobrala k tomu, co vás baví a třeba zjistila, že místo tabulek pro hlavní účetní vás naplňuje dělat famózní dorty na dětské narozeninové oslavy. Stanovte si cíle, kterých chcete dosáhnout a uvědomte si, kolik let vám chybí k odchodu do důchodu.
Opravdu je chcete promarnit počítáním minut během pracovního dne a pohledem na docela milého Františka? Pokud ne, udělejte své rozhodnutí. Životní rozhodnutí, které nemůže dopadnout špatně. Máte ho totiž ve svých rukách.