Pečení jako terapie aneb Není dovolená jako dovolená
Možná jste už zaznamenali příležitostné krátké příběhy žen, které se díky mateřské dovolené "našly". A teď zrovna nemám na mysli péči o děti, ačkoli i ta v celé záležitosti hraje nezanedbatelnou roli. Snad i proto, že si žena-matka uvědomí svůj potenciál, možnosti a touhy.
Člověk míní, život mění. Někdy to, co nám připadá skvělé na začátku, má na konci pachuť hořkosti. A naopak. Věci, na které se nejprve úplně netváříme, se ve finále vyvinou v úžasnou příležitost.
O to přínosnější jsou pak záležitosti, které vzniknou za nestandardních podmínek a mají velký přínos jak pro dotyčného člověka a jeho rodinu, tak i pro celé okolí, klidně i to vzdálenější.
Své o tom ví i Klára, maminka samoživitelka, co na mateřské dovolené a v nezáviděníhodné situaci vymyslela skvělý projekt. Do něho se také - za podpory rodičů a přátel - po krátkém váhání pustila. O čem je řeč?
"Když bylo malé Klárce půl roku, zjistil můj tehdejší manžel, že ho rodinný život nenaplňuje. V podstatě ze dne na den odešel k nové přítelkyni a nechal nás s dcerkou tak trochu na holičkách. Byli jsme oba velmi mladí, on navíc ještě o dva roky mladší než já. Dnes už mu to nezazlívám, ale tehdy to byl šok.
Rozvod se chvíli táhl a já se dostala do nepříjemných finančních i psychických problémů. Co mě pokaždé uklidnilo, bylo pečení. Odmalička jsem se mamce motala v kuchyni a v deseti letech upekla svou první bábovku.
Vždycky, když na mě šly chmury, něco jsem upekla. Jenomže kdybych to následně i jedla, byla by ze mě za chvíli pěkná koule. Proto jsem své výrobky vždy někomu darovala. Většinou kamarádkám nebo rodičům.
Postupně se na mě začaly obracet kamarádky a známí i mimo mé "krize" (kdy jsem neměla napečeno) s prosbou, zda bych jim něco neupekla na různé příležitosti. Nepekla jsem jen koláče, umím i dorty, vánočku a skvělé cukroví.
Za pečení jsem začínala dostávat peníze a tehdy se mě má nejlepší kamarádka zeptala, proč v tomto oboru nepodnikám.
Ta myšlenka se mi usadila v hlavě a nechtěla ven. Jenomže jsem se stále potýkala s velkými finančními problémy a neměla ani dostatečné prostory pro větší výrobu. Klárka byla stále hodně malá a já měla částečně svázané ruce životní situací.
Nakonec mi rodiče poskytli finanční půjčku, protože se oběma můj záměr zdál skvělý. Naštěstí jsem v nich měla velkou oporu, i pokud jde o hlídání Klárky, a tak jsem překročila vlastní stín a pustila se do divokých vod podnikání v Čechách…"
Dnes má Klára cukrářství s pekárnou a zdá se, že prostory opět nebudou stačit. Pro její výrobky se sjíždějí lidé ze širokého okolí a obliba poctivých dobrot z rukou mladé cukrářky utěšeně stoupá.
Letos zjara poprvé pořádala Klára i svůj první pekařský kurz, který byl do posledního místa plný. Její kariéra utěšeně stoupá stejně jako potřeba rozšířit provoz, přijmout pomocnici a vypsat další školení.
Klára patří mezi ženy, které v rámci mateřské dovolené rozjely podnikání. Přestože pro to nebyly ideální podmínky, dobrá věc se podařila.
Její maminka ji přihlásila i do našeho projektu Cena Sophia, který je určen právě ženám, co se na mateřské dovolené "našly" i jinak.
Znáte také někoho takového? Dejte nám vědět :)