reklama
 

Kdy půjdete do důchodu? Tabulka schválená poslanci

Co přináší malá důchodová reforma, která definitivně prošla sněmovnou

Foto: Reuters

Praha - Dnešní třicátníci půjdou do důchodu o více než pět let starší oproti věku, v němž chodí lidé nyní. Vyplývá to z takzvané malé důchodové reformy, kterou v úterý definitivně schválili poslanci.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 prosadil, že zvyšování důchodového věku bude postupně pokračovat i nad hranici 65 let, s níž počítaly už dříve schválené plány.

Dosud platí, že muži narození po roce 1965 měli jít do důchodu v 65 letech, stejně jako ženy s jedním dítětem; o rok dříve by šly do penze ženy se dvěma dětmi. Kvůli přijaté novele si ale na penzi počkají ještě déle (podrobnosti v tabulce) - pokud to některá z budoucích vlád opět nezmění.

Postupné zvyšování podle schválené reformy přitom neobsahuje horní hranici. Letos narozené děti by tedy měly jít do důchodu až v 73 letech. Podle Drábka bude záležet na budoucích vládách, zda a kdy tento růst stopnou.

Současně se zrychlí tempo pro sjednocení důchodového věku mužů a žen. Dosud platí, že čím více má žena dětí, tím dříve jí vznikne nárok na standardní penzi. Tyto rozdíly se však postupně mají snižovat až k úplnému sjednocení nezávisle na pohlaví a počtu dětí.

Pětina mužů se důchodu nedožije

Koaliční vláda ODS, TOP 09 a VV trvá na zvýšení důchodového věku kvůli nedostatku peněz ve státním rozpočtu, určených právě na financování penzí. Vláda argumentuje také prodlužováním takzvaného věku dožití, který je navíc u žen vyšší než u mužů.

Podle demografické prognózy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy z roku 2010 se však důchodového věku - podle schválené reformy - téměř pětina mužů ani nedožije.

Odboráři a opozice pak vedle toho namítají, že zvláště u manuálních profesí nelze v sedmdesáti letech pracovat stejně kvalitně jako předtím. Není ani jisté, zda se změní dosavadní postoj mnoha firem, které obvykle nemají zájem o přijímání zaměstnanců starších padesáti let.

Spravedlivější poměr mezi odvody a penzí

Vedle zvyšování věku reaguje takzvaná malá důchodová reforma především na loňské rozhodnutí Ústavního soudu.

Podle něj dosavadní stav příliš znevýhodňuje lidi s vyššími příjmy. Výše jejich důchodu je v procentním vyjádření k  zaplacenému pojistnému (úměrnému předchozím výdělkům) výrazně nižší než u ostatních.

I nadále sice budou lidé s předchozími příjmy nad 36 tisíc měsíčně dostávat (v procentním vyjádření k zaplacenému pojistnému) o dost méně než ostatní, tyto rozdíly mezi různými příjmovými skupinami se však sníží.

Lidé s nadprůměrně placenými příjmy tedy dostanou ze státního systému řádově o stovky až tisíce korun měsíčně více, než by dostali dosud, naopak většina ostatních si řádově o desítky až stovky korun měsíčně pohorší.

Má také skončit možnost vlády přidávat důchodcům při valorizaci více, než je zákonem stanovené minimum. Důchody by se nově valorizovaly automaticky jen o inflaci plus třetinu růstu reálné průměrné mzdy.

Čtěte také:
Stát přidá na penzi jen těm, kteří spoří alespoň 300 Kč
Politici oddalují důchod. Pětina mužů se ho nedožije
Komise radí Česku: vyšší daně, později do důchodu
Kim Kardashian a holý pupík Emily Ratajkowski. Začíná oscarová afterparty | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama