Jste single? Nenechte se v práci šikanovat

Nezadané ženy často musí zůstávat v práci déle než ty, které mají rodinu, nemohou si vzít volno kdykoli, protože přednost mají zase ti zadaní. Jak se této diskriminaci bránit?

Foto: Isifa.com

Zdenka Tomis 16. 9. 2013

Ženy, které jsou single, často zůstávají v práci déle, berou pracovní víkendy, pracují o svátcích a musejí jezdit na služební cestu mnohem častěji, než ženy, které mají rodinu. Zaměstnavatel se na ně zkrátka dívá jinak, a to i v situacích, kdy by podle zákoníku práce zdaleka nemusel.

Ze stejného důvodu dala nedávno výpověď pětatřicetiletá právnička Alena. Tři roky pracovala v jedné velké firmě a všechny její kolegyně už měly děti, případně byly alespoň vdané. Ona byla single. A tak to byla právě Alena, kdo musel zůstávat déle v práci, když ony běžely uvařit rodině večeři nebo vyzvednout dítě ze školky.

"Některé moje kolegyně chodily třeba dvakrát týdně z práce už ve čtyři hodiny, ale já tu seděla do sedmi večer každý den," vzpomíná Alena. "Vím, že na to asi mají ze zákona nárok a nemám jim to za zlé. Spíš mi vadilo, že zaměstnavatel má pocit, že práci, kterou do těch čtyř nestihly udělat, klidně zvládnu já, protože nikam nespěchám."

Stávalo se čím dál častěji, že nestihla včas dorazit na pilates, že zmeškala angličtinu i schůzky s přáteli. Brzy se s kurzů musela odhlásit, aby je neplatila zbytečně a kamarádi si z ní začali utahovat, že se z ní stala sucharka a workoholička, načež ji téměř přestali zvát na společné akce.

Čeho je moc, toho je příliš

Alena to nejdřív brala jako daň za to, že dostala tak dobré místo. Firma byla mezinárodní a zaměstnávala více než sto právníků - Alena byla cílevědomá a chtěla se v tom množství prosadit, a tak zpočátku "sekala latinu" a čím dál víc zanedbávala svůj osobní život.

Když ji však šéf znovu poslal na konferenci mimo město zrovna, když měla po dlouhé době domluvené rande, řekla si, že tohle musí přestat, jinak si nikdy partnera nenajde. A tak dala výpověď.

Její případ zdaleka není ojedinělý. Naopak jde o nejnovější způsob pracovní diskriminace, který je naopak čím dál častější: Svobodné ženy se musejí v práci vypořádat s nepřiměřenou zátěží, která v kanceláři zbyde po kolezích, kteří narozdíl od nich mají rodinu.

Čtěte také: Nestíháte? Víme, kde vzít čas navíc

Jeden americký průzkum z roku 2011 dokonce zjistil, že 61 procent nezadaných amerických žen ve věku 33 až 47 let má pocit, že jsou kvůli tomu, že nemají partnera, v práci zneužívány a že jejich zadaní kolegové mají mnohem víc pracovních výhod.

Britská socioložka Bella DePaulo pro to dokonce našla speciální termín - singlismus, a započítává sem třeba i výhody, které mají páry, potažmo manželé, když si například berou hypotéku, různá pojištění a podobně. Tato zvýhodnění dělají z nezadaných lidí podřadný druh, obzvlášť když vezmeme v potaz, že single žije více než třetina populace.

"Je naprosto v pořádku, že se firmy snaží pomáhat matkám s dětmi, ale neměly by zapomínat ani na nezadané jedince. Tím, že je budou přetěžovat prací, jim rozhodně v založení rodiny nepomohou," říká Bella DePaulo a dodává, že argumentovat tím, že atky jsou přece i po návratu domů v nonstop zápřahu a rozhodně neodpočívají s nohama nahoře, je zcela zcestné. "Zaměstnání by mělo být jen a pouze o vaší práci, nikoli o vašich osobních povinnostech." Kromě toho přece i bezdětní lidé mohou mít doma hodně práce - co když třeba zrovna staví dům?

Šikanují mě. Co s tím?

Ještě než začnete svoji situaci v práci řešit, ujistěte se, zda svým kolegyním nekřivdíte. Co když sice odcházejí dříve než vy, ale zase přicházejí o dvě hodiny dřív? Také se nechovejte tak, jakoby to byla jejich chyba - ne, je to chyba vašeho zaměstnavatele, že všechny své zaměstnance neposuzuje stejným metrem. Ženy, které mají doma dítě, by pak byly hloupé, kdyby výhod, které jim firma nabízí, nevyužívaly.

Vaším cílem proto musí být změnit postoj šéfa. Když už se rozhodnete, že za ním kvůli diskriminaci zajdete, mějte rovnou připravená nějaká řešení, nechoďte si jen stěžovat. Co se třeba domluvit na tom, že veškeré přesčasy chcete mít extra placené? Nebo že si jasně vymezíte vaše povinnosti, abyste nemusela dodělávat práci ostatních?

Pokud vás ale žádné řešení, které by připadalo v úvahu nenapadá, nechoďte rovnou za šéfem, ale nejprve o svém problému informujte personální oddělení. Anebo ještě jinak - prostě odteď také mějte rodinu. Rodiče, kteří nutně potřebují vaši pomoc, nového přítele nebo rovnou snoubence. Nestůjte v řadě bezprizorních osamocenců, kteří mohou trávit svůj život v kanceláři, protože venku je nic lepšího stejně nečeká. Postavte se k těm, kdo jsou tolik potřební nejen v práci, ale také doma.

Ale rozhodně si to nenechávejte líbit. Zasvětit svůj život práci totiž už dávno není v módě. "Dnes už nikdo nerespektuje lidi, kteří jsou otroky svého zaměstnání. Muži si to už začínají uvědomovat, ale v ženách je stále zakořeněno, že správný pracovník na všechny pokyny a úkoly automaticky řekne ano," vysvětluje britská personalistka Liz Ryan.