Založila vlastní byznys. Hnala ji touha svobodně se rozhodovat
Není žádná celebrita, ani autorka revolučního vynálezu. Přesto je velmi inspirativní - svým zdravým přístupem k práci i životu.
Gabriela Teissing se rozhodla opustit jistotu velké korporátní firmy a začala pracovat "sama na sebe". Nechtěla prý jen kritizovat, ale dokázat, že sama to vážně zvládne líp.
Pohybuje se v oblasti nových technologií jako je třeba virtuální realita nebo strojové učení, kde se svou firmou s příznačným názvem Rebel & Glory dokázala najít díru na českém trhu. Je ale vlastně úplně jedno, jaké profesi se věnuje. Její přístup je inspirativní pro každého.
Čím přesně se vaše firma zabývá?
Otevíráme firmám možnosti digitálního světa, kde pro ně stavíme nové zdroje příjmů a zajišťujeme skvělou zákaznickou zkušenost s produkty, které tvoří základ jejich podnikání. Jsme technologové, stratégové a kreativci. Přirozeným prostředím se pro nás staly zejména digitální technologie, oblast vizuálních efektů, rozšířená a virtuální realita nebo strojového učení. V našich projektech ze zrcadlí jejich extrémní potenciál pro firmy, značky a společnost jako takovou
Kdy vás poprvé napadlo založit si svoji vlastní firmu?
To si pamatuji úplně přesně. Hned poprvé, kdy jsem měla jiný názor na věc než můj šéf. Ukázalo se, že měl pravdu on, já byla teprve na začátku. Nicméně ve mně zůstalo, že mít svobodu rozhodnutí a zároveň zodpovědnost je to, co mě láká.
Asi nebylo snadné opustit jistotu stálého platu a podobně - co vás definitivně přesvědčilo to udělat?
Chtěla jsem si to prostě zkusit sama. Měla jsem zajímavou práci na mezinárodní pozici v úspěšné francouzské skupině společností, ale začala jsem se cítit jako v kleci. Měla jsem dodržovat pravidla hry, která pro mě byla čím dál více svazující. Řekla jsem si, že kritizovat umí každý, takže, aby to bylo fér, měla bych ukázat, jak já to zvládnu líp.
Co jste se během této změny naučila a co jste se během ní o sobě dověděla?
Učím se každý den, to je pro mě zásadní věc. Žiju v přesvědčení, že když přestanu, přijdu o spoustu skvělých věcí a zážitků, vlastně zábavy a přestanu se posouvat dál. Zjistila jsem, že nemůžu všechno zvládnout sama. Potřebuji pomoc a umět přenechat věci a zodpovědnost ostatním. Pohybuji se mezi firmou, rodinou, domácností a také chci vyšetřit nějaký čas pro sebe, a den má jen 24 hodin, víc tam prostě není.
Vaše společnost působí vcelku vizionářsky, zabývá se mimo jiné virtuální realitou a podobně. Jak se podle vás svět promění v horizontu pěti nebo deseti let? Jaká budou nejdůležitější témata?
Rozvoj technologií se neustále zrychluje a jejich dopad je dalekosáhlý. Existuje mnoho předpovědí, jak to bude vypadat, ale nikdo vlastně neví, kam až to půjde. Nejde jen o to, že spoustu práce zastanou roboti, kteří budou komunikovat mezi sebou, že auta budou jezdit sama, že zaniknou staré profese a vzniknou nové, a že technologie budou řídit naše životy. Půjde o větší věci. Osobně si myslím, že zásadní bude naše schopnost se se změnami vypořádat, adaptovat se. Evoluce lidstva v porovnání s dnešním tempem rozvoje probíhala více než pomalu. Naše osobní zkušenost v Rebel & Glory, zejména v práci s virtuání realitou nám ukazuje naše fyzická omezení. Dnes dokážeme přesvědčit naše vjemy, že iluze je skutečnost. Navíc virtuální realita umožňuje silnější prožitky než v běžném životě. Dnes je tento prostor omezen brýlemi, ale až nebude brýlí třeba, jak budeme rozeznávat skutečnost od iluze? Takových analogií existuje celá řada. Mnoho povolaných se přiklání k názoru, že pro fungování v takovém světě je třeba člověka upravit, doplnit o nové schopnosti. Někteří si dokonce myslí, že jsme jedna z posledních generací bez modifikací. Ale nechme se překvapit.
Jaká jste šéfka? Co je pro vás v této pozici nejdůležitější?
Doufám, že dobrá. Nedávno jsem se zeptala týmu mých blízkých spolupracovníků, co bych podle nich měla mít na vizitce? Shodli se, že "Cheerleader". Chvíli jsem se cítila dotčeně, roztleskávačka? Pak jsem uznala, že je to pravda, odjakživa dávám dohromady lidi a rozhýbávám je. Nápadů je všude mnoho, nejtěžší je dát dohromady správné lidi a uskutečnit je. To je moje role.
Jakého člověka byste si nikdy do týmu nevzala?
Pracujeme jako jeden tým, máme obdobnou filosofii a energii. Nejde mít úplně odlišné lidi, protože pak je to pro všechny nepříjemné. Takže nevzala bych nikoho, kdo nezapadne.
Co říkáte na současný trend takzvané home-office. Osvědčila se vám více flexibilita nebo pevná pracovní doba?
Mezi zaměstnavateli je to velké téma. Znám společnosti, které práci z domova zrušili. Zjistili, že někteří zaměstnanci zaměňují home-office s částečnou dovolenou, a že vázne týmový duch. Z mé vlastní zkušenosti mohu říct, že nelze paušalizovat. Je důležité, v čem se kdo cítí lépe. Jsou lidé, kteří pevnou pracovní dobu nepotřebují, naopak jsou daleko výkonnější bez pravidel. A pak jsou lidé, kteří mají pevnou pracovní dobu rádi, dává jim řád do života. Věřím, že úspěšnou firmu dělají skvělí lidé, a my jsme dostatečně flexibilní na to, abychom mohli přistupovat ke každému individuálně.
Co by podle vás nejvíce prospělo společnosti, co se pracovních zvyklostí a morálky týče?
Myslím si, že vůbec nejsme v práci špatní. Starala jsem se o více než 50 zemí světa a mohu zodpovědně říci, že v České republice pracujeme dobře. Chybí nám koncepční přístup, efektivita, sebevědomí a tah na bránu. Někdy jsme prostě líní, spokojíme se s výsledkem dobrý a hlavně rychle, a to pak nestačí na globální úspěch.
Jaká je první věc, kterou ráno uděláte?
Odměním se. Mám totiž filosofii: "Odměňuji se často a ráda." Takže když mám za sebou ranní zmatek rodiny všedního dne, cestou do firmy si kupuju kafe a pořádně si ho vychutnám.
Který pracovní nástroj či zvyk vám nejvíce ulehčuje práci?
Vyrostla jsem ve výkonnostním sportu, takže jsem zvyklá tvrdě pracovat a prohrávat. Vím, že za jednou výhrou je mnoho proher, a že bez prohry nejde vyhrát.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
