Dosáhněte svého i beze slov: Řeč těla

Potřebujete-li na někoho udělat dojem, ať už v pracovním či osobním životě, měli byste vědět, že řeč těla v tom hraje zásadní roli. Abyste ale na druhého působili tak, jak chcete, musíte vědět, co který pohyb a gesto znamená. Navíc díky tomu pak poznáte, co si o vás váš protějšek vlastně myslí.

Foto: Isifa

Zdenka Tomis 15. 5. 2013

Potřebujete-li na někoho udělat dojem, ať už v pracovním či osobním životě, měli byste vědět, že řeč těla v tom hraje zásadní roli. Abyste ale na druhého působili tak, jak chcete, musíte vědět, co který pohyb a gesto znamená. Navíc díky tomu pak poznáte, co si o vás váš protějšek vlastně myslí.

Řeč těla a tělesný výraz doprovázejí, podtrhují a doplňují i řečové jednání. Význam toho, co říkáte, někdy mohou úplně změnit vaše gesta, která u toho děláte, jak stojíte a podobně. A ať chcete, nebo ne, naše tělo neustále vyjadřuje naše vnitřní pocity - lze na něm rozpoznat smutek, radost, uvolnění nebo napětí, ale také třeba pocit chladu.

Když jsme ve společnosti známých lidí, kde se cítíme příjemně, naše tělo je uvolněné, automaticky máme rovné držení těla, bez problémů se díváme druhým do očí, neuhýbáme pohledem. Kdybychom se stejně chovali například na pracovním pohovoru, máme napůl vyhráno.

Jenže když jsme nervózní, začínáme se hrbit, nejsme si jistí sami sebou, a tak dlouho přemýšlíme, než promluvíme, máme větší problém udržovat s cizím člověkem oční kontakt. A on to samozřejmě pozná - vidí, že před ním sedíme jako hromádka neštěstí. Pro začátek se tedy v takových situacích zkuste alespoň narovnat a uvolnit ramena.

Nedělejte divná gesta

Psycholožka a autorka knihy Řeč těla Christa M. Heilmannová má další důležitou radu, jak na druhé působit příjemně: "U vlastního výrazu těla dbejte na to, abyste v obecných komunikačních procesech nekomunikovali příliš zašifrovaně. Příklad: Během pracovní porady přijde do místnosti spolupracovnice, položí malíček natažené pravé ruky kolmo svisle na stůl a nataženými prsty levé ruky do nich v pravém úhlu naráží a při tom se na vás dívá. Rozumíte, co vám tím chce říct?"

Pravděpodobně ne. Podobná gesta můžete používat doma, nebo tam, kde vás znají, a buď vědí, co tím chcete říct, nebo to nebudou řešit, protože už si na vás nepotřebují udělat první dojem. Pokud jste někde noví, buďte klidní, sebevědomí a přirození, ale raději nedělejte příliš výrazná gesta, kvůli nimž by vás někdo mohl považovat za podivína.

Ovládněte emoce

Co si budeme povídat, naplno projevit své emoce můžeme v podstatě jen doma v soukromí. Když začneme doslova řvát radostí, pravděpodobně se na nás i dobří přátele budou dívat trochu podezřele. Stejně tak když se rozpláčete na pracovní schůzce, také to nebude působit úplně nejlépe. Na druhou stranu, když emoce nebudeme projevovat vůbec, může nás okolí považovat za nudné a chladné.

Čtěte také: Naučte se mluvit: 5 základních pravidel

Je proto dobré vědět, že existují různé stupně emocí. Řekněme, že by každá emoce měla pět úrovní. Ta nejnižší je zcela přehlédnutelná a váš komunikační partner ji na vás nemusí vůbec rozpoznat. Naopak ta nejvyšší je pro vaše okolí až příliš intenzivní. Může budit strach, nebo dokonce znechucení, což rozhodně nechcete.

Zkuste pozorovat své okolí a přemýšlejte, jaká úroveň smutku, radosti, strachu nebo vzteku je pro vás sympatická, snesitelná, a která je nesnesitelná. Podle toho se pak chovejte i vy. Najděte si zlatý střed v projevování emocí, přičemž platí, že čím méně se vztekáte, a čím více se smějete či radujete, tím lépe. Veselí a příjemní lidé dělají veselé a příjemné i z druhých, a to by mělo být například na zmíněném pracovním pohovoru, ale třeba i při zkoušce ve škole či hádce s partnerem vaším cílem. Za žádnou cenu ale neprojevujte emoce hystericky.

S hodnocením počkejte

Pokud se budete pokoušet interpretovat řeč těla jiných lidí, nebuďte přitom příliš zbrklí, ale přemýšlejte. Pokud se soused naposledy, když jste ho viděli, tvářil nevrle, neznamená to, že vás nemá rád a nepůjčí vám kladivo. Nevztahujte si automaticky všechny výrazy na sebe, protože s vámi velmi pravděpodobně nemají co dělat.

"Vědomě se snažte najít a připustit si různá vysvětlení," radí Heilmannová. "Především jako nadřízený netrvejte na svém způsobu výkladu, když vám komunikační partner již sdělil, že existují jiné důvody. Dobré vedení spolupracovníků spočívá mimo jiné i v pozorném vnímání druhých a v opatrné interpretaci," dodává.