Cena Sophia: Jitka, Jana a menstruační sada MENARCHE
Podpora dobrých projektů je vždy namístě a dá se říct, že jí není nikdy dost. Proto jsme se rozhodli podpořit projekty, co se narodily na mateřské dovolené. Díky tomu vznikla soutěž Cena Sophia, jejímž cílem je zviditelnit realizované nápady žen-maminek a pomoci jim s propagací a podporou dobré věci. Podobně jako Janu s Jitkou, které spolu kují neobvyklé pikle...
Sama za sebe musím konstatovat, že nápad Jany a Jitky se mi ohromně zamlouvá. Užitečná věc, kterou by neměla postrádat žádná mladá slečna, protože ji nenásilnou a zábavnou formou provede světem ženy, resp. menstruace. Přesně to je totiž sada MENARCHE.
Jana s Jitkou spolu však kují i jiné pikle. Dokonale se na ně toto spojení hodí, protože krom sady MENARCHE se věnují i dalším záležitostem. Spoluvytvářejí zajímavé hračky a nejrůznější sady pro děti, které jsou k vidění (a zakoupení) na webových stránkách pikle.cz.
Na Cenu Sophia je ale nominována jejich menstruační sada. A právě proto jsem jim položila několik zvídavých otázek. ;)
Jaký příběh či motiv stojí v pozadí vašeho projektu. Proč jste se do něho pustily a jaké je jeho poslání?
Začalo to velmi prostě. S přítelkyněmi jsme si (ani nevím proč) začaly povídat o první menstruaci. Zjistily jsme, že je to velmi živé téma. Každá jsme si ten okamžik pamatovaly, ale většinou jsme na něj nebyly dostatečně připravené. Buď jsme nebyly vůbec informované, bály jsme se, nevěděly jsme, co se bude dít, anebo jsme naopak měly rodiče, kteří nás chtěli chránit od "všeho zlého", nasadili nám tampony a hormonální antikoncepci…
Nyní ve 40 letech jsme sdílely, co nám vše přineslo, jak to ovlivnilo naši plodnost, vztah k menstruaci, sobě, sexu. Objevujeme nové menstruační pomůcky, jako je menstruační houba, kalíšek či kalhotky. Ze všeho jsme nadšené a nadšeně sdílíme své zkušenosti a příběhy.
A tak se zrodil nápad, jak by bylo krásné, kdyby tohle všechno měly dívky možnost objevit už na počátku své "ženské" cesty. A tak vznikla Sada MENARCHE. Je to dárek pro dívky, ale zároveň velká pomoc pro rodiče.
Dívky jsou zvídavé, ale často naráží na neinformovanost matek. A to i v dobré víře. Samy se setkáváme s reakcemi od zákaznic, že naše sada byla přínosem nejen pro dceru, ale i pro matku, která se díky ní dozvěděla spoustu nových věcí. To nám dělá obrovskou radost!
Jaké byly začátky vaší činnosti a jak dalekou cestu už jste ušly? Zkuste porovnat stav na počátku s tím, kde jste dnes.
Jitka: Na mém počátku stálo jen rozhodnutí, zda do toho jít, nebo ne. Ale dala jsem na svůj instinkt a udělala jsem dobře. :-) Potkala jsem Janu, která už druhým rokem podnikala, a přidala jsem se k ní. Společně jsme založily Pikle, kde společně vymýšlíme a vyrábíme hračky a sady.
Začátky podnikání si prošla Jana sama, já jsem pak už přišla k "hotovému". Společně jsme už jen vymýšlely výrobky, procesy, kalkulace, obaly, marketing a prodej… Takto fungujeme jeden rok. Vše se dynamicky mění a rozvíjí. Stále se máme co učit a to vše nás posouvá dál. Poučily jsme se z vlastních chyb a nezapomínáme na to, proč to děláme.
Když porovnám začátek a dnešek, je vše mnohem rychlejší, intenzivnější. Také se snažíme eliminovat naši manuální práci, která nás brzdila a nestíhaly jsme pak ostatní "nepředatelné" věci. Ale stále jí tam velký podíl je.
Jana: Jak už zmínila Jitka, já mám v podnikání náskok dva roky, kdy jsem na to byla sama. Po těch dvou letech jsem potřebovala nový impulz, novou energii a tu Piklím Jitka dodala vrchovatě!
Na začátku jsem vůbec nevěděla, co vlastně podnikání obnáší. Šla jsem do toho srdcem a teprve postupně zjišťovala, co všechno se musím naučit. A tak je to dodnes. Pořád se vyvíjím, řeším nové situace, učím se…
Ušly jsme kus cesty, ale myslím a doufám, že toho ještě hodně máme před sebou. Hlavní je, že nás to pořád baví a vidíme v tom smysl. To vyvažuje i to, že často pracujeme do noci, o víkendech apod.
Kam až se chcete dostat - v jakémkoli smyslu…?
Jitka: Přály bychom si, aby nás Pikle živily. Abychom pokryly i sezonnost hraček, která je velmi silná. Abychom si mohly dovolit zaplatit větší pomoc na manuální práci a zbylo více času na realizaci nových nápadů, kterých máme ještě hodně! A přitom chceme zůstat tak, jak jsme. Dělat to všechno dál s nadšením, pro radost naši i ostatních, a mít stále dost času (i energie) na sebe i děti.
Jana: Já bych chtěla, abychom si časem mohly dovolit zapojovat se do různých sociálních projektů a podílet se na pomoci lidem, kteří to potřebují. Ale nejdřív musíme být samozřejmě finančně soběstačné my dvě!
Co pro Vás znamená "být šťastná"? A jste?
Jitka: Já jsem šťastná. A uvědomuji si to každý den. Dělám to, co mě baví. Moje práce mi dává smysl. Jsem obklopena lidmi, s kterými je radost spolupracovat. Mám skvělou parťačku, s kterou můžu vše sdílet. Moje práce dělá radost i ostatním. Děti mají nyní skvělou školu i školku. Jsem ráda, že je vše tak, jak má být.
Jana: Ano, i já jsem šťastná. Mám skvělou rodinu, kamarády a dělám to, co mě baví. Teď bych tedy rozhodně neměnila!
Máte nějaké životní motto?
Jitka: Asi nemám. Jsem věčný optimista. Mám ráda vášeň a humor a s tím se snažím žít i pracovat.
Jana: Motto nemám, ale snažím se radovat z maličkostí a být spokojená sama se sebou.