Jen každé druhé dítě v Česku je spokojené s tím, jak vypadá
Až polovina českých dětí zažila zesměšňování kvůli vzhledu, každý desátý chlapec a dívka ve věku 10 až 17 let pak přiznali sebepoškozující tendence. Vyplývá to z nového výzkumu Děti a kult krásy v online světě.
"Jen každé druhé dítě je podle výzkumu spokojené se svým obličejem, spokojenost s vlastním tělem deklarovalo 46 procent dětí," říká Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která společně s O2 oslovila v průzkumu téměř 10 tisíc českých dětí a dospívajících.
Z průzkumu vyplynulo, že k sebekritickému pohledu přispívají často nerealistické obrázky či videa ze sociálních sítí a časopisů. Dotazník ukázal, že třetina oslovených si přeje zhubnout, stejný počet by naopak rád nabral svalovou hmotu. Změnu vnějšku pomocí tetování by zvažovala až čtvrtina z nich.
České děti podle výzkumu kvůli vzhledu často čelí zesměšňování a šikaně, nejčastěji kvůli váze, obličeji a vlasům. Až 22 procent si vyslechlo urážky, protože neměly dobré oblečení nebo vlastnily starý či levný mobilní telefon. "V online prostředí čelila posměškům kvůli vzhledu třetina českých dětí, v reálném životě to byla dokonce více než polovina," tvrdí Kopecký s tím, že jen osm procent dětí ale přiznalo, že by se někomu na internetu posmívalo.
Zesměšňování a šikana v online prostředí vedou k tomu, že se děti omezují v jídle nebo přejídají. "Závažným zjištěním je pak přiznání přejídání se a následné vyzvracení potravy u 1,3 procenta. Přes sedm procent začalo vnímat své tělo jako "tlusté", přestože je okolí ujišťovalo o opaku," popisuje Jana Kvintová z Katedry psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Asi čtyři procenta dětí pak trpěla bolestmi hlavy, břicha nebo měla problém se spánkem.
Posměšky a hejty na internetu v dětech a dospívajících vyvolávají depresivní tendence i pocity strachu a úzkosti, méně si v životě věří a pochybují o sobě. Výzkumníci pak varují, že každé desáté dítě přiznalo sebepoškozující tendence.
Hlavní sociální sítě, které české děti a dospívající využívají, jsou podle zjištění YouTube, Instagram a TikTok. "Na těchto sítích děti nejčastěji sdílí běžné zážitky ze svého života. Zhruba pětina se zde snaží tvořit vtipný obsah," popisuje Kamil Kopecký. Nejčastěji si účty na nich zakládají, aby byli ve spojení s kamarády a spolužáky, kteří je již používají. Asi 17 procent oslovených je na sociálních sítích kvůli influencerům.
"Prostřednictvím našich každoročních výzkumů se snažíme identifikovat aktuální rizika v online prostředí a následně je pomáhat řešit," říká k průzkumu Hany Farghali ze společnosti O2, která dále plánuje rozšířit vzdělávací portál www.o2chytraskola.cz o podklady pro učitele, a tak jim pomoci otevřít téma body shamingu během výuky.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
