Jaký je nejdražší český obraz?
Praha - Nejen Růžencová slavnost německého renesančního malíře Albrechta Dürera je cenným klenotem českých sbírek.
Hodnotu Růžencové slavnosti odborníci s rezervou určují kolem miliardy korun. A je kuriózní, jak se měnila. Počátkem 16. století dostal Dürer za obraz v Itálii 85 zlatých namísto slíbených 110, neboť ho nedokončil v termínu.
O sto let později za obraz zaplatil císař Rudolf II. desetinásobek této ceny a přivezl jej do Prahy. Dílo později upadalo v zapomnění a koncem 18. století bylo prodáno jako veteš za dva zlaté a 15 krejcarů - dvě zlatky přitom stál zlacený rám. Ve 20. století se však vrátila sláva díla a československý stát za ně zaplatil přes devět milionů korun.
Určit cenu uměleckých děl může jedině trh v případě, že se dílo dostane do aukce nebo do jiného prodeje. Takto významných děl se však jejich majitelé, ať už jde o stát či soukromníka, příliš často nezbavují; i proto je určení jejich ceny složité.
Pomyslné prvenství na žebříčku nejdražších děl v Česku patří ranému Picassovu autoportrétu z Národní galerie v Praze. Obraz z roku 1909 je podle kurátorů NG naprosto unikátní a cení jej ještě více než Picassovu malbu Chlapec s dýmkou, která byla v roce 2004 vydražena za 104 milionů dolarů (2,36 miliardy korun); tento rekord světových aukčních síní překonal až nynější prodej obrazu Gustava Klimta Portrét Adély Blochové.
Americký podnikatel Ronald Lauder za něj zaplatil 135 milionů dolarů (přibližně tři miliardy korun). V době, kdy byl nejdráže prodaným obrazem na světě Chlapec s dýmkou, odhadovali tuzemští odborníci cenu pražského Picassova autoportrétu na čtyři až pět miliard korun.
Z oblasti starého umění je další velmi cenné dílo, které se nachází na českém území - slavný obraz Apollo a Marsyas od jednoho z největších světových malířů Tiziana Vecelliho (1485 až 1576). Obraz visí na zámku v Kroměříži.
Pokud se Růžencová slavnost označuje jako nejcennější dílo v českých státních sbírkách, Tizianův obraz bývá označován za nejhodnotnější dílo v České republice - patří olomouckému arcibiskupství. Kroměřížský obraz, který je součástí do světového kulturního dědictví, byl mnohokrát zapůjčen na významné výstavy v zahraničí. Když byl vystavován v USA, Američané jej pojistili na 300 milionů dolarů.
Minimálně půl miliardy korun by podle odborníků teoreticky vyneslo jediné Rembrandtovo dílo v českých zemích, obraz Učenec v pracovně z roku 1634. Na podobnou cenu se odhaduje středověký relikviář svatého Maura, objevený před 20 lety na zámku Bečov na Karlovarsku, kde je dodnes vystaven.
K uměleckým dílům lze řadit i historické rukopisy, které spravují státní či církevní instituce. Až na miliardu korun odhadují odborníci hodnotu pravděpodobně nejcennějšího rukopisu ve sbírkách českého státu, Kodexu vyšehradského, který si břevnovští benediktini objednali v německém Řezně u příležitosti korunovace Vratislava II. v roce 1085.
Na desítky až stovky milionů korun odborníci odhadují i hodnotu dalších rukopisů - Pasionálu abatyše Kunhuty z let 1312 až 1314, Velislavovy bible ze 40. let 14. století, Kodexu jenského z let 1490 až 1510 či Budyšínského rukopisu Kosmovy kroniky z roku 1448. S těmito vzácnými knihami srovnávají historikové část latinského překladu Dalimilovy kroniky, kterou český stát loni vydražil v Paříži za deset milionů korun.
Nevyčíslitelnou hodnotu samozřejmě mají korunovační klenoty - jen cena materiálu svatováclavské koruny je přibližně 50 milionů korun, její hodnota by se pohybovala ve stovkách milionů. Situaci, kdy by se prodávaly české korunovační klenoty, si však málokdo dokáže představit.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
