Já, já, jenom já: Důkazy, že jste nesnesitelní egocentrici
V jednom z předchozích článků jsme vám tvrdili, že myslet na sebe je prospěšné. Všeho ale moc škodí. Jak poznáte, že se ve vašem životě nedostává pozornosti nikomu dalšímu?
Vysvětlovat, co je egocentrik, asi nikomu nemusíme. Jedná se o člověka, který má narušenou představu o pocitech cizích lidí. Většinu času totiž zoufale postrádá empatii.
Existují osobnosti (a zajímavé je, že často jsou to naši nadřízení, politici nebo celebrity), které neuznávají žádný jiný názor než ten jejich. Egocentrické osobnosti si doopravdy myslí, že ví všechno nejlépe. Také věří, že měnit se má okolí, nikoliv ony samy. Ale co dělat, když takovým "centrálním mozkem lidstva" jste vy sami?
Nerozumíte svému okolí
To, co vám ostatní dělají, je pro vás často nepříjemným překvapením. Kamarádka vás nepozvala na svatbu, cítíte se uražení a odstrčení. Jak to jen mohla udělat? Už si ale nevzpomínáte na to, že moc nevycházíte s jejím nastávajícím nebo když vám ukazovala v časopise fotku svých vysněných svatebních šatů, srazili jste jí na zem cynickým komentářem. Egocentrik nechápe příčinu a následek mezi svými činy a reakcí těch, kteří ho obklopují. Říká si: "Pokud se mnou zachází špatně, v budoucnu jim to oplatím". Nezabývá se ale vůbec tím, jak se do konkrétní situace, která se mu nelíbí, dostal.
Rádi se pohádáte
Ale do sporu s egocentriky nechce nikdo. K diskuzím se totiž uchylují jen proto, aby dokázali svou pravdu a povýšili se nad svého spoludiskutujícího. Pravděpodobně vás ale vůbec nepustí ke slovu. Dialog rozlišných názorů je ale o zjišťování, jak se váš protivník ke svému stanovisku dostal, o jaká fakta se jeho domněnky opírají, atd. Nikdy také nejde o to, abyste někoho, s kým nesouhlasíte, ponížili. Nenuťte také své kamarády a známé, aby se s vámi přeli na emocionální témata jako právo na potrat, migrace, náboženství nebo politika.
Co si o mně lidé pomyslí?
Myšlenka, že by vás někdo neměl rád, je pro vás nesnesitelná. Okolo 20-25 let, kdy je většina pubertálních mindráků už za námi, najednou chápeme, že ostatní přemítají hlavně o sobě samých, než o tom, že jsme takoví, či makoví. Egocentrik ale k této myšlence nedospěl a často trpí chorobným sebekontrolováním. Musí dokonale vypadat, chodit, mluvit.
Jakmile vás někdo raní, spustí tím hurikán
Egocentrici jsou nesmírně zranitelné osobnosti. Je snadné se jich nějak dotknout. Jakmile jim kdokoliv šlápne na imaginární kuří oko, začnou soptit. Přitom se ale neštítí překročit žádné hranice, takže budete jen zírat, co všechno dokáže vypustit z úst.
Nevyžádané rady
Milujete ostatním říkat, co by měli a neměli, a proč ještě nedělají tamto či ono. Pak ale nedokážete pobrat, proč se vašimi super tipy nechce nikdo řídit?! Neuvědomujete si, že když se agresivně mícháte do života jiným, byť to myslíte sebelíp, je vaše jednání kontraproduktivní. Problém je, že egocentrikovi to nikdy nedojde a místo toho se urazí.
Co s tím?
Každý se můžeme v jistých situacích chovat jako egocentrici, ale nemusí to být pevná součást naší povahy. Jestli jste se v některých výše uvedených bodech poznali, znamená to, že máte sebereflexi. Cesta k tomu, abychom se egocentrického chování zbavili, je v upřímných, bezpečných mezilidských vztazích, které stojí na vzájemném respektu. Člověk, který trpí silným egocentrismem, by potřeboval se svým problémem pomoct od psychologa, ale háček je v tom, že pořád očekává, že se změní ti druzí, nikoliv on sám. Zkuste malé cvičení: přijímat takové, jací jsou. Nekritizujte jejich názory, oblečení, politické přesvědčení. Tím, že je budete respektovat, (nikoliv s nimi souhlasit), se egocentrismu výrazně vzdálíte.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
