reklama

Historik: Princovo úmrtí bude mít pro Alžbětu II. fatální důsledky. Byl pro ni oporou

Manžel královny Alžběty II., princ Philip, vévoda z Edinburghu a nejstarší člen britské královské rodiny, by v červnu oslavil sté narozeniny. V pátek ráno však pokojně zemřel ve Windsoru. Jak si k němu Britové našli cestu a čím byl princ pro Alžbětu II., vysvětluje v rozhovoru historik Kamil Rodan.

Královna Alžběta si prince Philipa vzala v roce 1947. Sledujte, jak bok po boku stárli společně | Video: Associated Press

Co znamená smrt prince Philipa pro Británii a co pro královnu Alžbětu II. osobně?

Britové i členové královské rodiny jsou smíření s tím, že život každého smrtelníka, tedy i prince Philipa, se jednou naplní. Životy Philipa a Alžběty jsou spolu natolik provázané, že princovo úmrtí bude mít pro královnu fatální důsledky. Alžběta II. je sice dostatečně silnou osobností, aby nezvykle těžkou situaci ustála, přesto je pro ni i ve značně vysokém věku Philip nejbližším člověkem a nejmilovanější osobou. Bude to tedy pro ni nesmírně těžké.

Čím podle vás zásadně přispěl v rámci práce britské královské rodiny?

Všichni členové mají své přesně specifikované místo. Hlavním úkolem prince Philipa bylo podporovat královnu a stát jí vždy po boku. Toto své životní poslání beze zbytku naplnil.

Princ Philip se narodil v Řecku a do Británie přišel jako evropský šlechtický emigrant. Občanství získal až v roce 1947 krátce před sňatkem s tehdejší následnicí trůnu, korunní princeznou Alžbětou. Čím byl pro Brity v posledních letech?

Britové si vztah k princi Philipovi léta budovali, přičemž na počátku byl zcela jiný, než tomu bylo dnes. Stejně tomu bylo také u princezny Alžběty, která nebyla vždy tak oblíbená. Oba museli projít určitým vývojem. Navíc když je člověk mladý, lidé se k němu chovají jinak a víc si k němu dovolí. Princ Philip se sám dobrovolně podřídil úloze manžela, který bude sloužit královně, což je něco, co například vévodkyně Meghan zarputile odmítá.

Princ Philip se sňatkem s budoucí královnou smířil s tím, že jeho místo bude vždycky dva kroky za ní a bude ji podporovat. Svou oddanost Alžbětě II. dokazoval po dobu mnoha let svými činy, ať už jejím doprovázením při oficiálních akcích a na cestách, nebo předsednictvím v mnoha organizacích. Dodnes to byl jeden z nejdelších a nejpevnějších svazků britského panovníka v historii. Britové si na prince Philipa za ty roky zvykli, včetně jeho specifického humoru, který byl některými částmi společnosti vnímán jako nevhodný. Jeho obraz v rodině či na veřejnosti není negativní, byl považován za autoritu.

Dobře to ukázala smrt Lady Diany, kdy jej princ William požádal, aby šel do pohřebního průvodu s ním, protože si přál mít oblíbeného dědečka jako oporu po svém boku. Princ Philip svou loajalitu vůči královně a koruně projevuje navenek, ale je patrné, že v soukromí byl šéfem on. Královna Alžběta tak vybalancovala jeho úlohu, navenek ji musel zastávat podle etikety podřízené postavení, doma ale šéfoval on.

Před princovým vstupem do královské rodiny se hojně diskutovali jeho němečtí předci a příbuzní. Philipovy sestry si totiž vzaly německé šlechtice, kteří spolupracovali s Hitlerem. On sám se musel vzdát svého titulu prince řeckého a dánského, změnit si příjmení a dokonce i přestoupit k anglikánské církvi. Jak dlouho trvalo, než jej Britové přijali?

Philipovo postavení v Británii a jeho vnímání tamní veřejností bylo předznamenáno nejprve oficiálním uznáním prince ze strany rodiny a dlouhodobým pozorováním a hodnocením jeho názorů a činů. Britové oceňovali především princovy zásluhy o vlast za druhé světové války. Philipova rodina jej sice přemlouvala, aby odešel do Řecka a angažoval se jako voják tam, on to ale odmítl. Ke své rodné zemi neměl téměř žádné pouto. Už jako několikaměsíční dítě emigroval a řecky neuměl. Jeho jedinou vazbou s rodištěm byl křest v řecké ortodoxní církvi. Mnohem více tíhl k Británii, kde měl příbuzné a kde se také určitou dobu vzdělával. Službu u britského námořnictva a služební postup vnímal také jako jakési odčinění křivdy spáchané na jeho dědečkovi Ludvíkovi z Battenbergu v průběhu první světové války.

Kamil Rodan (42 let)

Kamil Rodan (42 let)

  • Vystudoval historii na Ostravské univerzitě v Ostravě (2001), kde také získal doktorát z hospodářských a sociálních dějin (2008).
  • Vedle řady odborných článků a studií z oblasti regionálních dějin Slezska a severní Moravy, československé kultury v období normalizace a evropských panovnických rodů 19. a 20. století je autorem vědeckých monografií Dějiny zemědělství v Rakouském Slezsku 1848-1914 (2008), Historie novoveských hostinců ve světle dobových dokumentů (2017) a populárně-naučných knih Ženy s korunou (2016) a Život s korunou (2018).
  • V současné době pracuje jako vědecký a výzkumný pracovník Oddělení historického výzkumu Slezského zemského muzea v Opavě a přednáší na Ostravské univerzitě v Ostravě a na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava.
  • Ve volném čase se zabývá pražským Národním divadlem, četbou, sbíráním autogramů a procházkami se psem.

Na princovu svatbu s korunní princeznou Alžbětou v listopadu 1947 nebyly s ohledem na odpor k Němcům a všemu německému pozvány jeho sestry. Také korunovace princovy ženy na počátku června 1953 se Alžbětiny švagrové účastnily pouze inkognito. Na oficiální návštěvu Německa odjela Alžběta II. s manželem až dvacet let po válce. Vztah Britů k Philipovi se začal lámat až v roce 1957, kdy mu Alžběta II. udělila titul britského prince. Původně byl totiž jen princ-manžel a neměl tak oficiální zakotvení v rámci monarchie. Pak přišel rok 1960. Pár dní před narozením prince Andrewa změnila Alžběta II. dynastický zákon v tom smyslu, že potomci, kteří nebudou disponovat titulem královská výsost, mohou používat příjmení Mountbatten-Windsor. To byla pro Philipa jedna z velkých výher.

S korunovací Alžběty II. v červnu 1953 se princ Philip musel nakonec vzdát i své vojenské kariéry, kterou měl velmi rád. Jak dlouho mu trvalo najít svoje místo v britské královské rodině a přísné hierarchii, která zde panovala?

Philip měl od počátku jasno, co a jakým způsobem chce dělat. Blokován byl však odmítavým přístupem služebnictva a britské administrativy, která odkazovala na princovo neoficiální postavení. Záměrně jej proto nepouštěli k určitým úkolům, a když něco chtěl dělat, řekli mu, že k tomu nemá kompetence. Odmítali jej brát na vědomí. Pozice mu proto zhořkla a způsobila jeho příležitostné úniky na moře nebo známou cestu kolem světa v zastoupení královny.

Přelomový pro něj byl rok 1957, tedy moment, kdy jej Alžběta oficiálně ukotvila a dala mu najevo, že se s ním počítá. Svůj názor podpořila královna také změnou regentského zákona. Zatímco dříve byl podle zvyku poručníkem nezletilého následníka trůnu nejblíže postavený plnoletý člen královské rodiny (regentem tak měla být královnina sestra princezna Margareta, pozn. red.), Alžběta prosadila na její místo prince Philipa. Tím dala jasně najevo, kdo je pro ni v královské rodině důležitější.

Alžběta II. si kdysi prosadila sňatek s mužem, na kterého se členové britské královské rodiny dívali s despektem. Čím byl Philip pro Alžbětu?

Pro Alžbětu II. byl princ Philip kotvou života. Celoživotní láskou, která nikdy nezakolísala. Už od 13 let, kdy se poznali, měla Alžběta jasno, že to bude její životní partner. Nepřicházelo v úvahu, že by mu byla nevěrná, a vždycky v něj věřila. Také pro prince Philipa byla královna životní láskou. Nikdy si nepotřebovali vzájemnou lásku dokazovat, přitom věděli, že k sobě neodlučitelně patří. Své osobní věci nikdy neprobírali s tiskem. Princ byl vždy diskrétní a nikdy nepouštěl ven informace, které by jeho manželku nebo kohokoliv z rodiny poškodily.

Královně stál vždy věrně po boku a ona jej brala jako někoho, na koho se může stoprocentně spolehnout. Do rodiny také vnesl humor. Ne, že by Alžběta II. neměla ráda humor, ba právě naopak, ale sama jej neumí vytvářet. Není svým založením rozjuchaný typ. Na druhou stranu byl princ Philip, stejně jako jeho manželka, tradicionalista, v tom si rozumí. Přesto dokázal Philip držet krok s dobou, reformovat a "polidšťovat" monarchii tak, aby neztratila ze své výjimečnosti a přitom nebyla lidem vzdálená.

Během jejich více než 70 let trvajícího manželství se ne jednou objevila spekulace o Philipových nevěrách. Jak to bylo ve skutečnosti?

Kolem prince Philipa se vždy pohybovalo mnoho žen. Atraktivně vyhlížející muž s královským rodokmenem přitahoval pozornost a vztah s ním sliboval mnohé. Princi samozřejmě jako každému ješitnému muži dělal jejich zájem dobře, nemyslím si však, že by překročil určitou hranici. Zejména v 50. letech se v bulvárním tisku objevovaly články o princových eskapádách s vdanými ženami a houfu nemanželských dětí, tyto informace se však nikdy nepotvrdily.

Vztah prince Philipa k jeho čtyřem dětem byl podle některých informací, a třeba i seriálu Koruna, značně rozdílný. Zatímco na prince Charlese byl poměrně dost tvrdý, s Annou si velmi rozuměl. Jaký byl jeho vztah k mladším dětem?

Ano, je pravda, že v rodině princ Philip vystupoval vždy autoritativně a tvrdě. Jednoznačně ukazoval, kdo je šéfem rodiny. S princem Charlesem si nerozuměli povahově. Charles měl blíže ke své babičce, královně matce (matce Alžběty II., pozn. red.), která mu rozuměla a stejně jako princova dědečka Jiřího VI. jej mateřsky ochraňovala. Oproti princi Philipovi prosazovala, aby šel studovat na Eton (jedna z nejelitnějších středních škol v Británii, pozn. red.) a nebyl tak vystaven drilu ve Philipem preferovaném a nakonec i prosazeném Gordonstounu. Alžběta však manželovo rozhodnutí plně respektovala. S princeznou Annou to bylo jednodušší, protože naplnila Philipovu představu dravosti, průbojnosti a dobrodružnosti. Zároveň byla nesmírně odhodlaná a pracovitá. Splňovala princovu představu o synovi, kterého v nejstarším potomkovi nikdy nenašel.

U prince Andrewa imponovala Philipovi jeho volba nastoupit k námořnictvu a pokračovat v rodinné tradici. Navzdory různým eskapádám oceňoval synovy kvality, zejména pak jeho odvahu v bitvě o Falklandy na jaře 1982. Zastání v rodině našel princ Andrew i poté, co propukl skandál kolem zneužívání mladých dívek v kauze Epstein. Princ tehdy odmítl jmenování admirálem (královnin dárek k 60. narozeninám, pozn. red.) a odešel na přechodnou dobu do ústraní. To k nejmladšímu synovi Edwardovi měl Philip větší výhrady. Odsuzoval jeho zálibu v divadle a kritizoval Edwardovu neochotu nastoupit k armádě. Princ Edward si našel svou cestu a žije si spokojeným životem.

Podílel se princ Philip zásadním způsobem na tom, že si princ Charles vzal mladičkou Dianu? Seriál Koruna naznačuje, že Diana se princi Philipovi jako vhodná manželka pro syna velmi zamlouvala.

Životem korunního prince Charlese prošlo mnoho žen. Když se však do počátku 80. let nedokázal pro žádnou z nich rozhodnout, stoupal tlak rodiny na zajištění následnické linie. Diana, kterou znal Charles i ostatní příslušníci královské rodiny od narození, se zdála být tím nejlepším řešením. Dívka ze šlechtické rodiny, tzv. bez minulosti, mohla uspokojit očekávání rodiny i národa. Když se však princ Charles ani po několika měsících, kdy se Diana objevovala v jeho bezprostřední blízkosti, nedokázal rozhodnout, byl to princ Philip, kdo mu dal ultimátum, aby se oženil, nebo ji nechal plavat.

Původně korektní vztah mezi Dianou a princem Philipem se vyhrotil až po vydání knihy Andrewa Mortona Diana: její pravdivý příběh v roce 1992. Poté, co Diana na osobní schůzce s královnou a princem Philipem lhala, že na knize nespolupracovala, se po odhalení pravého opaku vztahy prudce zhoršily. Přestože se královna i princ Philip snažili manželství prince a princezny z Walesu zachránit, nebylo to již v jejich silách. Princ Philip napsal Dianě několik osobních dopisů, ve kterých situaci z různých hledisek rozebíral, po princeznině rozhovoru pro televizní stanici Panorama v listopadu 1995 však již nebylo co řešit.

Princ Philip byl před svým odchodem do královského důchodu patronem téměř 800 různých organizací, od ekologie po sport. Která mu ale podle vás byla nejbližší?

Za svoje dítě považoval Mezinárodní cenu vévody z Edinburghu, což byla jedna z vlajkových organizací prince. Té se celoživotně věnoval a dopřával jí nejvíce své pozornosti a prostoru.

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama