reklama

Neprůstřelné vesty nepočítají s ňadry. Výzkum ženy opomíjí, riziko úmrtí je tak vyšší

Balistické obleky dobře nesedí kvůli většímu objemu hrudníku. Ochranné skafandry ve zdravotnictví jsou ženám zase příliš velké a netěsní, a tak jim hrozí vyšší riziko nákazy během pandemie. To jsou dva případy z mnoha, demonstrující, že výsledky vědy a výzkumu často vznikají pro "univerzálního" člověka - tedy muže. Ženám tak kvůli tomu hrozí vyšší riziko zranění i úmrtí.

Neprůstřelné vesty jsou málokdy uzpůsobené ženskému tělu.
Neprůstřelné vesty jsou málokdy uzpůsobené ženskému tělu. | Foto: iStock

"U oblečení nebo bot nám přijde zcela jasné a automatické, že různí lidé potřebují různé velikosti. Ve vědě ale stále převládá představa, že její výstupy jsou univerzální a slouží všem stejně dobře," podotýká Markéta Brabcová z Národního kontaktního centra - gender a věda (NKC) Sociologického ústavu Akademie věd ČRK. Se svým týmem začátkem března zahájila roční kampaň Jedna velikost nestačí, v rámci které předložila konkrétní případy poukazující na to, že je chybou ve výzkumech a vědě pracovat s představou 'univerzálního člověka', kterým je muž.

Centrum se tak připojilo k letošním celosvětovým oslavám Mezinárodního dne žen, jehož tématem je Break The Bias (v překladu 'Zrušte předpojatost'). Upozorňuje, že výsledky vědy a výzkumu v řadě případů opomíjí odlišnost potřeb žen i dalších, kteří tomuto modelu neodpovídají z důvodu genderu, věku, etnicity nebo jiných proměnných. Kromě přednášek budou po celý rok na svých sociálních sítích i na webu NKC pravidelně zveřejňovat informace o vědeckých výstupech z různých oblastí.

Ochranný oblek sedí 1 z 5 žen

Tento týden například poukázali na studii z listopadu minulého roku akcentující na genderovou dimenzi koronavirové pandemie. Přestože ve zdravotnických a pečujících profesích pracuje 70 procent žen, z výsledků studie jen jedné z pěti zdravotnic ochranný oblek dobře seděl, což je mohlo vystavovat vyššímu riziku nákazy covidem-19.

NKC upozorňuje také na další odborné texty z poslední doby, podle nichž během pandemie 62 procent žen vykonávalo většinu nebo veškerou práci v domácnosti s dětmi mladšími 12 let, u mužů šlo o 22 procent. Na ženy tak byly kladeny vyšší požadavky ve slaďování rodinného a pracovního života.

Nevhodné vesty zvyšují riziko zranění

V kontextu války na Ukrajině podle NKC nabývá na významu jejich článek týkající se neprůstřelných vest. "Málokdy jsou totiž uzpůsobené ženskému tělu a jen málo zemí se tímto zabývá. Když už, tak většinou na popud žen samotných. Na Ukrajině se vesty pro ženy začaly naštěstí vyrábět minulý rok," říká Markéta Brabcová.

Například podle zprávy Britského odborového svazu z roku 2017 je problém s nevhodnými ochrannými pracovními prostředky nejhorší právě v pohotovostních službách, kde pouze pět procent žen uvedlo, že jim nikdy nepřekáželo v jejich práci. Za nejvíce problematické byly označeny právě ochranné a neprůstřelné vesty. Jejich snížená funkčnost přitom může být často osudná, jelikož kvůli střihu, který nepočítá s ženskými prsy, se vesty posunou vzhůru a nechávají tak u žen nechráněnou břišní oblast. Riziko zranění také zvyšuje fakt, že ženy často ochranné vesty odkládají, aby je neomezovaly ve výkonu práce.

"Celní správa České republiky má v současné době k dispozici nové balistické vesty, které už byly vytvořeny s ohledem na proporční rozdíly mezi muži a ženami," říká Brabcová. Zatímco Armáda ČR sice zohledňuje anatomické rozdíly žen a mužů u některých ochranných prostředků, v případě ochranných vest ale využívá takzvaný unisex typ. "České vojačky tak čelí stejnému ohrožení jako jejich kolegyně ve Velké Británii," doplnila Brabcová český kontext s tím, že Policie ČR na otázku, jaké vesty ženy ve službě využívají, prozatím nereagovala. 

Žena je "atypický" řidič 

Ženy čelí vyššímu ohrožení na životě také v jiných sférách. Například menší osoby, což představují většinou ženy, jsou v technickém výzkumu označeny za "atypické" řidiče a nejsou jim tak přizpůsobeny bezpečnostní parametry automobilu. Riziko vážného zranění při autonehodě je proto u žen o 73 procent vyšší než u mužů, riziko úmrtí je vyšší o 17 procent.

Podle jiné studie zase ženám hrozí o 50 procent vyšší riziko špatně diagnostikované srdeční příhody právě kvůli tomu, že mužské příznaky jsou stále často chápány jako typický obraz infarktu. 

"Do vědecké oblasti plynou velké veřejné peníze, a je tedy logické požadovat, aby se věda nezaměřovala jen na část populace a ostatní skupiny přehlížela. To se samozřejmě netýká jen žen, ale i dalších skupin lidí," uvedla na závěr Brabcová.

Mohlo by vás zajímat: Češka ve výběru 50 feministek světa: Nejsem extremistka, svět může být spravedlivější (1. 12. 2020)

Část společnosti si pořád myslí, že zásadním bojem feminismu je genderově neutrální záchod, ale nevidí ten celek, říká Johanna Nejedlová. | Video: Daniela Drtinová
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama