Dokument: Co řekl Martin Klíma studentům na Albertově
Přátelé!
Dnes vzpomínáme našich předchůdců, kteří neváhali nasadit svůj život při obraně práv, která považovali za nezadatelná - práva na vzdělání, práva na akademické svobody, práva na národní hrdost. Tehdy nepochybovali o tom, že poroba je horší než smrt a že o svobodu se musí bojovat, a nelze bez ní žít. Medik Jan Opletal byl zabit, devět studentských pracovníků bylo popraveno, české vysoké školy byly násilně uzavřeny. Ale studenti uhájili svou stavovskou čest!
Obrana svobody - základního rozměru lidského života, obrana národní sebeúcty - to je poselství studentských demonstrací z počátků nacistické okupace. Toto poselství k nám přichází v době, kdy se mnozí studenti dožadují práva na svobodnou, nezávislou existenci. Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost a ještě více o budoucnost!
My, studenti, máme především studovat a připravovat se pro společnost, jak se nám často připomíná. Ale mělo by to být také obráceně: tuto společnost bychom měli připravit pro sebe! Už jako studenti se musíme účastnit společenského života přinejmenším tak, abychom přispěli k tomu podstatnému: k mravní obnově. Musíme sebe i jiné naučit tomu, co budeme jednou nejvíce potřebovat: umění dialogu a tolerance, vzájemné úctě a respektu. Musíme se naučit mluvit pravdivě a otevřeně, neuhýbat před problémy, nepřihlížet mlčky k bezpráví. A s tím je třeba začít již dnes; náš národ potřebuje lidi vzdělané, ale ještě více poctivé, nikoli odborníky s diplomem a pokřiveným svědomím.
Jsme přesvědčeni, že na každé fakultě je několik, možná i několik desítek studentů, kteří nejsou úplně otupělí, kteří mají o něco zájem, ale nemohou prorazit krunýř lhostejnosti, který je obklopuje. A dnes je nejdůležitější, aby se tito lidé o sobě dozvěděli. Proto si myslíme, že první věc, kterou by měl každý z nás udělat, je vyhledat na své fakultě studenty podobného smýšlení. Seznámit se s nimi a společně vytvořit nejrůznější společenství usilující o obrodu společenského a vysokoškolského života. Deset lidí pohromadě udělá mnohem víc než desetkrát jeden člověk. Teprve až budou na všech fakultách existovat takovéto dobře organizované skupiny, je možno pomýšlet na strukturu, která je sjednotí.
V této chvíli je pro budoucí svobodnou studentskou existenci nezbytné, abychom se zastali našich kolegů na vysokých školách, kteří jsou persekvováni za svůj občanský postoj nebo za účast na demonstracích 28. října. K jejich obraně vyzýváme všechny, zvláště pak oficiální studentské představitele. Vysokoškoláci na různých místech a v různých dobách bojovali a bojují za svobodu, proti totalitnímu bezpráví. To byl případ českých studentů v roce 1939, o to usilovali čínští studenti, zabití letos v Pekingu, proti zlu bojují studenti v Palestině a dalších zemích. Prosím vás, abyste jejich památku uctili minutou ticha.
Zdroj: Deset pražských dnů, 17. - 27. listopad 1989, Dokumentace
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
