"Extremistické a teroristické organizace se vždy zaměřovaly na mladou generaci. Toto nebezpečí se zvýšilo s nástupem internetu a sociálních sítí a maximalizovalo se během posledních dvou let, kdy se během pandemie ještě větší část života přenesla do online prostoru. Zažíváme nový fenomén, kdy se radikalizují děti už od osmi let věku," upozorňuje odbornice na radikalizaci a extremismus Barbora Vegrichtová.

Se svým týmem pod pražským ČVUT momentálně dokončuje čtyřletý projekt, který by měl prakticky pomáhat s prevencí a rozpoznáním radikalizace. Prvním výstupem je program, který po zadání varovných signálů umožní policii identifikovat, zda je chování konkrétní osoby rizikové, a doporučí, jak s ní dále zacházet. Druhým výstupem je metodika, která je určena pro pedagogy a nabízí edukaci, jak vystavit prevenci.

Za radikalizací může stát i neúspěch v milostném životě

Členové extremistických skupin oslovují děti podobně jako sexuální predátoři. Navážou s nimi kontakt přes sociální sítě, vzbudí v nich důvěru a následně začnou šířit radikální názory. Vegrichtová upozorňuje, že digitální prostor má globální charakter, a tak se děti mohou propojit se skupinami i na druhém konci světa.

"Podle údajů prezentovaných minulý rok na mezinárodním eventu Counter Terror Expo, mapujícím terorismus, se počet sympatizantů trávících čas v online prostoru mezi mladými v posledních třech letech navýšil o 300 procent," upozorňuje. Rodiče by si tak podle ní neměli myslet, že když dítě sedí v jednom pokoji s nimi za počítačem, mají jej pod kontrolou.

Projekt Commander

• Nový projekt mezinárodního divadelního souboru Farma v jeskyni, který podpořila Nadace PPF, mapuje nebezpečí, s nímž se děti a mladí lidé v online prostředí setkávají, a následné důsledky.
• Projekt má dvě části - uměleckou a edukativní. Uměleckou část projektu tvoří divadelní představení, umělecký film s dětskými herci a videoinstalace. Premiéru má 13. června v Centru současného umění DOX v Praze. Dále pak 14. a 15. června.

Zároveň odbornice podotýká, že neplatí, že by se vyznavači nebezpečných ideologií stávali jen děti a dospívající z problematického prostředí či dysfunkčních rodin. "Radikalizace se objevila také u solidních rodin, v nichž dítě nemělo dostatečnou svobodu a hledalo svou identitu, zažívalo depresi nebo frustraci," říká Vegrichtová a nevylučuje rovněž i další důvody jako například individuální problémy dítěte. "Může se jednat o neúspěch v milostném životě nebo o krizi sexuální identity," říká.

Rizikové chování je volání o pomoc

Podle Adély Lábusové, metodičky organizace Člověka v tísni, za rizikovým chováním v 99 procentech případů stojí nedostatečné zajištění základních potřeb. "Na rizikové chování by se mělo dívat jako na volání o pomoc. Neměli bychom pouze takové chování napravovat, ale také hledat to, co dítě potřebuje. Když sledujete příběhy radikalizace, vždy nakonec zjistíte, že cílem je zajistit si například uznání, jistotu, svobodu nebo si dodat sebevědomí," upozorňuje Lábusová, která je spoluiniciátorkou bezplatného online kurzu Společně k lepší škole, který ukazuje, jak pracovat s náročným chováním a traumatem u žáků.

U každého dítěte se podle Vegrichtové radikalizace projevuje individuálně a záleží také na skupině, k níž se jedinec hlásí, zda se jedná například o neonacistickou či náboženskou organizaci. Rodič nebo učitel či učitelka může nicméně identifikovat obecné změny, které mohou radikalizaci signalizovat. "Jedná se o změnu stávajících zájmů, izolaci od kamarádů, verbální agresi, změnu slovníku, nerespektování autorit, psychické problémy jako deprese a úzkosti, užívání specifické symboliky či změnu vzhledu," vyjmenovává.

Inspirace realitou

• Edukativní část projektu Commander sestává ze série videí na online platformě O2 Chytrá škola a workshopů pro děti, které startují letos na podzim v Centru současného umění DOX v Praze.
• Umělecký soubor inspirovala zpráva v médiích v roce 2020, kdy estonská policie dopadla vůdce mezinárodní extremistické online organizace. Zjistilo se, že pod přezdívkou Commander se skrývá třináctiletý Estonec, který organizaci založil už v jedenácti letech. 

K rizikovému chování vede i emancipace 

Další mylnou představou související s vyznáváním extremismu podle Vegrichtové je, že jí podléhají jen chlapci. "Současným trendem je, že se v teroristických organizacích ženy emancipují. Tvoří přibližně 30 procent, ale už nechtějí být jen těmi, které poskytují servis a podporu mužskému protějšku, chtějí se aktivně zapojit," vysvětluje Vegrichtová a jako příklad uvádí příběh patnáctileté Safay Boular z Velké Británie, která v patnácti letech se svojí sestrou a matkou založila ryze ženskou buňku Islámského státu. Aktivnější zapojení žen je podle ní strategické - pokud mladé dívky osloví jiná dívka či žena, důvěřují ji více, než když se jedná o opačné pohlaví. 

Ideální prevencí proti rizikovému chování jsou pak podle Adély Lábusové funkční vztahy v rodině a transparentní komunikace, kdy se dítě nebojí rodičům s čímkoliv svěřit. Druhou stranou mince je prostředí školy, které by mělo děti vést k rozvoji kritického myšlení, socio-emočních dovedností, zohledňovat jejich duševní pohodu a věnovat jí pozornost. "Napříč všemi předměty by se mělo rozvíjet kritické myšlení a čtenářská gramotnost, aby děti porozuměly podstatě věci, souvislostem a rozpoznaly, zda se jedná o bezpečný zdroj informací," říká Lábusová a vysvětluje, co je myšleno socio-emočními dovednostmi.

"Děti by se odmalička měly učit všímavosti k sobě. K tomu, co cítím, a rozpoznat, jaké pocity zažívám. Tím, že danou emoci pojmenují a uchopí ji, naučí se s ní zacházet bezpečně k sobě i k okolí. Porozumí lépe sobě i druhým lidem," uzavírá Lábusová. 

Mohlo by vás zajímat: Chalífát ukazuje švédskou naivitu při vzniku extremismu. Seriál působí autenticky (30. 4. 2020)

Seriál Chalífát, který nabízí Netflix, se snaží o maximální realističnost, tvrdí filmový kritik Kamil Fila. Podstatné je, že není jednostranný. | Video: Kamil Fila, Blahoslav Baťa