reklama

"Lituju, že jsem se stala matkou." Zklamání z mateřství, ženy mají odlišnou představu

Dvaatřicetiletá Hanka své těhotenství plánovala, na dceru se těšila, přesto podle jejích slov něco "nekliklo". Už déle než rok cítí, že svého rozhodnutí se stát matkou lituje. S podobnými osudy žen, které role matky nenaplňuje, se psychoterapeuti setkávají čím dál častěji. Na vině může být zidealizovaná představa naplňujícího mateřství, kterou nám společnost a okolí předkládá.

Představa toho, jak se má žena během mateřství cítit, se často nesetkává s realitou.
Představa toho, jak se má žena během mateřství cítit, se často nesetkává s realitou. | Foto: iStock

"Mateřství je zdrcující zodpovědnost," přiznává ve filmu Temná dcera hlavní hrdinka Leda v podání Olivie Colmanové. Její postava na jednu stranu demonstruje skutečnost, že ne každá žena je "od přírody" dobrá matka, a ukazuje i stranu druhou - to, o čem některé ženy ve skutečnosti fantazírují. Že postaví své potřeby na první místo a odejdou ze situace, v níž se necítí naplněně. Příběh, který režisérsky vystavěla Maggie Gyllenhaalová na motivy románu italské spisovatelky Eleny Ferrante, pojednává o osmačtyřicetileté matce, která kdysi na tři roky opustila své malé dcery. Snímek nominovaný na letošního Oscara bez ostychu zobrazuje mateřství spojené s pocity dusivosti a nemožnosti seberealizace. Také otevírá otázku, proč je ve společnosti stále lépe přijímáno, když od rodiny či od dětí odejde otec než jejich matka. 

Na dítě se těšila, zlom přišel ve druhém měsíci

"Je neuvěřitelné, jak idealizovaně jsem si mateřství představovala a jak velmi se liší od reality. Svou dceru miluji, ale mateřství nesnáším," říká dvaatřicetiletá Hanka, která učí na univerzitě. Plánovaně otěhotněla a před 15 měsíci se stala matkou dcery. S manželem se těšila, až přijde na svět. Zlom v radosti z její mateřské role ale přišel ve druhém měsíci po porodu.

"Dcera začala být kolem pátého týdne velmi plačtivá. Plakala při oblékání, přebalování, koupání, uspávání, téměř při každé činnosti. Začala jsem cítit frustraci z mých nenaplněných potřeb, jako si zajít na záchod nebo se v klidu najíst," popisuje Hanka.

Začaly se u ní objevovat záchvaty vzteku a pláče. "Měla jsem pocit, jako bych přišla o všechno, co jsem budovala. Kariéru, vztah, volný čas. Částečně také o svoji identitu, protože jsem se často kvůli svému chování nepoznávala," popisuje mladá matka, která začala od třetího měsíce své dcery chodit na terapie.

Zabývá se na ní pocity viny z toho, že není dobrá matka a jak přijmout sama sebe. "A tady, v tom kolotoči viny, hněvu a lítosti, se objevila myšlenka, že kdybych mohla vrátit čas, už bych rozhodnutí mít dítě neudělala," zamýšlí se žena nad pocitem, který ji provází už déle než rok. Napadlo ji také, že by od rodiny odešla, tuto ideu ale kvůli lásce ke svému muži a dceři zavrhla.

Žena nerovná se šťastná a spokojená matka

Psychoterapeutka Renáta Složilová se v posledních letech s ženami, které mají podobné pocity jako Hanka, setkává čím dál častěji. "V mnoha případech jde o následek střetu tradičních rolí a představ s dnes již velmi odlišným, netradičním prostředím. Naše hodnoty a priority se posouvají, ženy nechtějí jen vychovávat děti, být matkami a manželkami, ale chtějí se také realizovat v jiných sférách. To není vždy jednoduché zkombinovat s tou klasickou ideou milující ženy, jejímž hlavním úkolem a naplněním je pečovat o rodinu," vysvětluje.

Odbornice zároveň nesouhlasí s představou, že žena rovná se matka či šťastná matka. Ve společnosti se podle ní stále nebere ohled na individualitu a jedinečnost člověka bez ohledu na pohlaví. "Vždyť přece ani muž nemusí být zákonitě hned - nebo vůbec - dobrým či uspokojeným otcem. Jedna stránka je biologický pohled na muže a ženu jako na potenciální rodiče. Druhý je ale ten, zda oba do tohoto úkolu dospěli. Dobrými rodiči se stáváme, nerodíme se jimi. Je to proces," upozorňuje Složilová a dodává, že někdo naopak dojde k rozhodnutí děti nemít nebo zjistí, že se v této životní roli necítí dobře.

Takový pocit je podle zkušeností z praxe Složilové často způsoben idealizovanou představou toho, co má žena během mateřství cítit a jak jej má prožívat. "Realita je ale často jiná a žena zjistí, že ji tato role nenaplňuje tak, jak si myslela - a jak jí všichni okolo říkali. Začne si to vyčítat, protože od žen se samozřejmě očekává, že se každá stane milující a oddanou matkou," říká odbornice.

Péči a lásku má dítěti poskytovat celá rodina 

"Na mateřství mě baví málo věcí. Chybí mi pocit kompetentnosti a výkonu, na který jsem byla zvyklá v práci," doplňuje univerzitní učitelka, která se rozhodla chodit na dvě odpoledne v týdnu do zaměstnání. "To mě neskutečně nabíjí, baví a drží při životě," svěřuje se Hanka, jejíž obě rodiny, které by s pohlídáním dítěte vypomohly, bydlí daleko. Najít si čas sama pro sebe tak není jednoduché.  

I když manželé přemýšleli, že by se na mateřské vystřídali, museli toto rozhodnutí zamítnout. Nevyšli by totiž finančně s hypotékou. Její partner je aktivní otec, jako jediný z okruhu rodiny a přátel Hančiny pocity zná a snaží se své partnerce proto pomáhat a podporovat ji.

Podle Složilové je vždy - a obzvlášť v takovéto situaci - důležité, aby rodina fungovala jako systém, kdy se o dítě starají všichni jeho členové. Mělo by dojít k vymýcení představy, že v rodině je to jen matka, která poskytuje lásku a péči. 

"Samozřejmě že to nevypadá tak, že bych každý den seděla s nepřítomným pohledem, litovala rozhodnutí mít dítě a dětský pláč by se ozýval v pozadí. Máme krásné chvilky, chodíme na výlety, navštěvujeme jiné matky, hrajeme si, tulíme se a projevujeme si lásku. Jen mám pocit, že něco prostě ‚nekliklo‘. Láska tady je, pocit naplnění v mateřství ale ne," popisuje Hanka.

I když se prozatím bojí mluvit o svých pocitech před širší rodinou, ráda by téma žen, které se v roli matky necítí uspokojeně, destigmatizovala. "Přece je to přirozené. Nikdo nemůže vědět, jak se bude v nové situaci cítit. Historicky vnímáme, že každá zdravá vdaná žena měla v minulosti děti. Nikdo toto rozhodnutí nezpochybňoval, nikdo se nezamýšlel nad tím, zda je to správně," říká Hanka a pokračuje ve své úvaze: "Očekáváme, že pokud se tak rozhodneme, bude to automaticky úžasné. Ale ono to tak být nemusí. A je to o to těžší v případě, když se na mateřství těšíte a myslíte si, že to bude skvělé. A je to nevratná situace. To, že jako matka nejste šťastná, se dozvíte, až jí jste." 

Mohlo by vás zajímat: Každá matka je protivná a sprostá, i když nechce. Pak má výčitky, říká Macháčková (2. 2. 2022)

Všichni se vás ptají, kdy budete mít děti, ale zároveň vás straší. Už se nikdy nevyspíš! Cestování? Na to můžeš rovnou zapomenout! | Video: Martin Veselovský

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama