Pětatřicetiletý Tomáš je zvyklý pomáhat druhým. Pracuje ve zdravotnictví, kde se často dostává do situací, v nichž rozhodují rychlost, fyzická kondice i schopnost zvládnout náročný zásah. Jenže právě tam si stále víc uvědomuje, že ho vlastní tělo začíná omezovat. „V uzavřených prostorech, když jdeme resuscitovat a já na sobě mám navíc ještě resuscitační batoh, tak bych řekl, že s tím prostorem nejsme úplně friendly,“ říká na začátku dalšího dílu Extrémních proměn.




























