„Tři dny jsem nevěděl, že žiju,“ říká o kruté diagnóze Stanislav Aubrecht z Vesničko má středisková

Stanislav Aubrecht vystudoval Státní konzervatoř v Praze a po jejím dokončení se věnoval převážně divadelnímu herectví. Působil na scénách Hudebního divadla v Karlíně, Divadla na Vinohradech i na mimopražských scénách. 

Do povědomí celého národa se však nesmazatelně zapsal jako žárlivý mladík Jarda Pávek ve filmu Vesničko má středisková, který se beznadějně zamiloval do učitelky své sestry.

Vedle této ikonické role se ale objevil i v dalších známých filmech a seriálech, například Tankový prapor, Jak básníkům chutná život, Stav ztroskotání, Kluk za dvě pětky nebo Dlouhá bílá stopa.

Muzikálový magnát

V devadesátých letech založil firmu a stal se výkonným producentem. Původně zamýšlel uvést v Česku muzikál Kočky, nepodařilo se mu však získat licenční práva. Získal však práva na rockovou operu Jesus Christ Superstar. 

Aby mohl tak nákladný projekt realizovat, musel osobním vyjednáváním přesvědčit banku o tom, že produkce dává ekonomický smysl. Sázka na riziko vyšla a muzikál dosáhl neuvěřitelných 1288 repríz. Následně se jako producent podílel i na hitu Evita. V tomto svém úspěšném období se rovněž oženil a narodil se mu syn.

Plíživý kolaps a krutá diagnóza

Během náročných příprav muzikálu Evita zasáhly úspěšného producenta závažné zdravotní problémy. Začala se projevovat extrémní únava, ruka ho při držení telefonu bolela tak, že přístroj neudržel, trápily ho křeče v nohách a v zorném poli se mu objevilo šedé místo.

Původně doufal, že si přes Vánoce odpočine. Ještě před svátky byl však rychlou odvezen na pražskou Bulovku. Podrobné krevní testy potvrdily akutní lymfoblastickou leukémii, tedy agresivní krevní onemocnění bílých krvinek. Muzikál Evita tak musel řídit přímo z nemocničního lůžka.

Dva roky v izolaci 

Léčení vyžadovalo okamžitou a náročnou izolaci. Na sterilním pokoji strávil Stanislav Aubrecht přibližně dva roky, protože léčba spočívala ve zničení kostní dřeně, což pacienta zbavuje veškeré imunity. Protože se nenašel vhodný dárce kostní dřeně, byl plně odkázán na chemoterapii. 

V důsledku podávání hormonů nadledvinek u něj však propukla reaktivní deprese. „Tři dny mého života jsem nevěděl, že žiju,“ vzpomínal později na nejtemnější chvíle pobytu v izolaci. Léčbu úspěšně dokončil v roce 1999 a lékař Evžen Gregora potvrdil, že se leukémie již nevrátila.

Gastro, covidový náraz a zrod nového řemesla

Po návratu z nemocnice se k divadlu ani herectví již nevrátil a přešel ke gastronomii. V Praze si otevřel vlastní restauraci, ve které sám i vařil. Slibný podnik však po letech tvrdé práce zničila pandemie covidu-19. 

„Vždycky všechno vybuduji, pak přijde něco, co nemohu ovládnout, a je konec. O všechno jsem přišel,“ popsal svůj životní koloběh s nadhledem.

Ani tato ztráta ho však nezastavila a dnes se věnuje umělecké tvorbě se dřevem a vyrábí designový nábytek. Aubrechtův boj o přežití však hluboce ovlivnil jeho syna Václava. Rozhodl se vystudovat medicínu a stal se hematoonkologem – specializovaným lékařem na stejná zákeřná krevní onemocnění, s jakými se kdysi potýkal jeho táta.

VIDEO: Každý někde začínal. Proč maturita není spása a jak zjistit, že práce opravdu není pro každého?

Zdroje: iDNES.cz, csfd.cz, extra.cz