Ikona počasí
-- °C
-- °C
Reklama
Reklama

Nina byla jeho životní láska, divadlo vášní na celý život. Jan Kačer se jeviště nevzdal ani v posledních týdnech

Jan Kačer zasvětil divadlu celý život a neopustil ho ani ve chvíli, kdy mu zdraví už příliš nesloužilo. Ještě několik týdnů před smrtí přijel hrát Máj, protože být mezi kolegy a před diváky pro něj zřejmě znamenalo víc než odpočívat doma.

Přidejte si obsah webu Žena.cz do preferovaných zdrojů pro Google vyhledávání a do oblíbených na Google zprávách

Ještě krátce před smrtí nebylo Janu Kačerovi dobře. Přesto přijel hrát Máj. V jeho věku a se zdravotními potížemi by se nabízelo zůstat doma, odpočívat a šetřit síly. Jenže právě to mu nebylo vlastní. Divadlo miloval celý život, stejně jako lidi kolem něj a chvíli, kdy se před publikem všechno spojí dohromady. A tak přijel.

Související

Pro mnoho diváků zůstane rytířem Arminem von Heide z Údolí včel, jiní si ho vybaví jako agenta Cyrila Chuana z komedie Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky nebo jako Františka Rubeše ze seriálů Rodinná pouta a Velmi křehké vztahy. Kačer sám se ale cítil především jako divadelník. Největší část života strávil ne před kamerou, ale ve zkušebnách a na jevištích.

K divadlu se dostal oklikou

Narodil se 3. října 1936 v Holicích. Dětství poznamenala brzká ztráta otce, který zemřel, když byly Janovi dva roky. Jeho cesta k herectví a režii přitom nebyla přímočará. Nejprve studoval keramickou školu v Bechyni, teprve později zamířil na DAMU, kde si zvolil divadelní režii.

Reklama
Reklama

Právě tam poznal také Ninu Divíškovou. Jejich první setkání podle pozdějších vzpomínek rozhodně nevypadalo jako začátek jedné z nejstálejších dvojic českého hereckého světa. Nakonec se ale v roce 1962 vzali a zůstali spolu téměř šest desetiletí. Měli tři dcery a jejich vztah přežil pracovní odloučení, finančně složitá období i těžké roky na konci Ninina života.

Ostrava mu dala první velkou školu

Po DAMU zamířil Kačer do Divadla Petra Bezruče v Ostravě. Hrál, režíroval a spolu s dalšími mladými kolegy se snažil dělat divadlo jinak. Právě z této generace později vyrostla řada výrazných osobností českého divadla.

V polovině šedesátých let se podílel na vzniku Činoherního klubu v Praze. Režíroval tam Revizora, Višňový sad nebo Strýčka Váňu a kolem nové scény se postupně vytvořil soubor, který patřil k nejvýraznějším své doby.

Kačer přitom podle kolegů nebyl režisérem, který by hercům nadiktoval každý pohyb a tón hlasu. Spíš ho zajímalo, co sami přinesou. Nabídl směr, ale nechal jim prostor. Možná i proto na něj řada lidí z divadla vzpomínala především jako na člověka, který chtěl s herci pracovat, ne je pouze řídit.

Film mu přinesl tvář, divadlo domov

Vedle režie začal postupně získávat také filmové role. Výrazně na sebe upozornil ve snímku Smrt si říká Engelchen, následovaly další filmy spojené s československou novou vlnou. V Údolí včel vytvořil jednu ze svých nejvýraznějších postav, temného rytíře Armina.

Jeho tvář a hluboký hlas fungovaly stejně dobře ve vážných rolích jako v nadsázce. Dokázal proto bez problémů přejít od historického dramatu k parodii Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky.

Popularita před kamerou ale jeho vztah k divadlu nikdy nepřehlušila. Režíroval v Ostravě, na Vinohradech i v Národním divadle a na jeviště se opakovaně vracel také jako herec.

S Ninou Divíškovou vydrželi téměř šedesát let

Vedle divadla byla největší konstantou jeho života Nina Divíšková. Seznámili se ještě jako studenti a jejich manželství vydrželo 59 let. Nebylo přitom bez těžkých období. Když Kačer pracovně působil v Ostravě, rodina zůstávala v Praze a on za ní dojížděl. Starost o tři malé dcery tak často zůstávala hlavně na Nině.

Přesto spolu zůstali. Později musel Kačer sledovat, jak jeho ženu mění Alzheimerova nemoc. Ani tehdy od ní neodešel. Nina Divíšková zemřela v roce 2021 a její odchod pro něj znamenal těžkou ránu. V dalších letech se přidaly také zdravotní problémy. Přesto se divadla nevzdal.

Ještě naposledy chtěl být s kolegy

Právě poslední týdny jeho života dobře vystihují, jak moc pro něj divadlo znamenalo. Podle Davida Prachaře přijel ještě několik týdnů před smrtí na společné představení Máje, přestože mu nebylo dobře. Po desítkách let na jevišti už nemusel nikomu nic dokazovat. Měl za sebou výrazné filmy, desítky režií, dlouhá angažmá i popularitu, která přesáhla divadelní publikum. Přesto mu stálo za to znovu přijet, potkat se s kolegy a být součástí představení.

Jan Kačer zemřel 24. května 2024 ve věku 87 let. Zůstaly po něm filmové role, televizní postavy i desítky inscenací. Možná nejpřesnější obraz jeho života ale nabízí právě ona poslední cesta na jeviště. Nebylo mu dobře, mohl zůstat doma. Jenže tam, kde byli herci, diváci a rozehrané představení, byl zřejmě až do konce nejvíc doma.

VIDEO: Na Hradě jsem nechtěl dělat panáka. Místo odměnění jsem na pranýři, říká Kačer

Odmítnout vyznamenání jsem těžko mohl, odmítl bych to Masarykovi a státu. Nechtěl jsem ale hrát nějakou figuru, říká herec Jan Kačer. | Video: Daniela Drtinová
Reklama
Reklama
Reklama