Nedožité 65. narozeniny Dany Drábové: Přísně střežené soukromí "atomlady" odkrylo až poslední rozloučení

Dana Drábová se pro mnoho lidí stala symbolem klidu, odbornosti a zdravého rozumu v tématech, jimž většina veřejnosti rozumí jen vzdáleně. Zemřela 6. října 2025 po vážné nemoci. O jejím odchodu tehdy informoval Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který Drábová vedla více než čtvrt století. „S hlubokým zármutkem oznamujeme, že dnes, 6. 10. 2025, zemřela po vážné nemoci ve věku 64 let předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, paní Dana Drábová,“ uvedl úřad v oficiálním oznámení.

O několik hodin později už účet oznámil smutnou zprávu: „Hlášení o radiační situaci budou již navždy jiná. Dana Drábová, 3. 6. 1961 – 6. 10. 2025. Odešla doma po krátké těžké nemoci v kruhu nejbližších.“

Žena, která jadernou bezpečnost přiblížila lidem

Dana Drábová se narodila v roce 1961. Vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, konkrétně obor dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Později pokračovala doktorským studiem v oblasti jaderné fyziky.

Do čela Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ji v roce 1999 jmenovala vláda Miloše Zemana. V této funkci zůstala dlouhých 26 let a postupně se stala jednou z nejvýraznějších odborných autorit v zemi. Nebyla ale jen úřednicí za stolem. Uměla složitá témata vysvětlit tak, aby jim porozuměli i lidé, kteří se jinak v pojmech jako radiace, jaderná energetika nebo havárie elektráren neorientují.

Veřejnost ji vnímala jako člověka, který nepanikaří, neuhýbá a dokáže i krizové situace pojmenovat věcně a bez zbytečného strašení. Často vystupovala v médiích, komentovala jaderné incidenty, budoucnost energetiky i velké havárie minulosti. Například černobylskou katastrofu označovala spíš za havárii komunismu než za čistě jadernou havárii.

Láska, která zůstávala stranou pozornosti

Po její smrti se začalo více mluvit i o části jejího soukromí, které si dlouho chránila. Drábová byla známá jako člověk, který podporoval respekt, rovnost a důstojnost bez ohledu na orientaci nebo životní nastavení.

„Její postoj k LGBT komunitě byl vždy otevřený a respektující. Věřila, že člověk se má hodnotit podle schopností, ne podle orientace. Podporovala Pride, zastávala se menšin a odmítala nenávist,“ napsal po jejím úmrtí instagramový účet Homofobii v ČR nechceme.

O jejím hlubokém vztahu s partnerkou promluvil také plukovník Otakar Foltýn, bývalý koordinátor strategické komunikace Úřadu vlády. Během rozlučkové akce popsal poslední chvíle Drábové velmi osobně. „Když odcházela, tak u ní seděl její nejbližší člověk. A já jsem nikdy nezažil tak silnou neobyčejnou obyčejnou lásku, která byla hmatatelná. Já na to vlastně nemám moc co říct, protože to byl možná nejvyšší dar, který mi dala, že jsem měl pocit, v ten okamžik, že nevím, jestli je Bůh, ale je láska,“ uvedl v dojemném proslovu.

Na veřejném rozloučení ve Foru Karlín zazněl také dopis od jejích blízkých. Podepsána pod ním byla Markéta Pávová, životní partnerka Dany Drábové. „Jaké překvapení, že Dana opravdu měla rodinu. Možná trochu jako paní Columbovou, všichni o ní mluví, ale málokdo ji viděl. Dovolte mi tedy jménem této rodiny poděkovat a zároveň doufat, že ještě chvíli vydržíme v režimu paní Columbové,“ zaznělo tehdy.

Coming out ve Vladislavském sále

Širší veřejnost se o Markétě Pávové jako o životní partnerce Dany Drábové zřejmě naplno dozvěděla až během předávání státních vyznamenání 28. října. Právě tehdy její přítomnost vedle ocenění přitáhla pozornost lidí, kteří o soukromém životě známé odbornice do té doby mnoho nevěděli.

Podle Seznam Zpráv měla Pávová později mezi přáteli večer komentovat slovy: „Coming out v živém sledovaném televizním přenosu a ještě k tomu ve Vladislavském sále…“

Přestože Dana Drábová patřila k nejznámějším ženám české veřejné sféry, soukromí si po většinu života pečlivě střežila. O to silněji po její smrti vyzněla svědectví lidí, kteří mluvili nejen o její odbornosti a odvaze, ale i o lásce, kterou žila mimo svět kamer a politických debat.

Kdyby se dožila 65. narozenin, nejspíš by je neprožívala okázale. Byla ženou, která uměla být výrazná bez zbytečných gest. Mluvila jasně, přemýšlela přesně a i v časech nejistoty dokázala lidem dát pocit, že svět je možná složitý, ale stále srozumitelný. A právě proto po ní zůstalo prázdné místo, které jen tak někdo nezaplní.

VIDEO: „Průšvih visí na vlásku.“ Drábová o nejhorším scénáři v okupované jaderné elektrárně

Zdroj: Aktuálně.cz, Blesk.cz, Seznam Zprávy, Státní úřad pro jadernou bezpečnost