Ikona počasí
-- °C
-- °C
Reklama
Reklama

Miláček první republiky, kterému válka vzala domov i klid. Hugo Haas zemřel kvůli banální večeři

Hugo Haas, Věra Ferbasová
Hugo Haas, Věra FerbasováFoto: Národní filmový archiv
Hugo Haas, Věra Ferbasová
Hugo Haas, Věra FerbasováFoto: Národní filmový archiv

Hvězda první republiky, bonviván a muž s nezaměnitelným suchým humorem. Život Hugo Haas připomínal filmový scénář plný slávy, vášnivých lásek i bolestných ztrát. Válka ho připravila o domov i rodinu, přesto dokázal začít znovu a uspět v Hollywoodu. Nakonec ho ale stále silněji táhla střední Evropa — a osud mu připravil tragický konec, který působí až neuvěřitelně banálně.

Přidejte si obsah webu Žena.cz do oblíbených na Google zprávách
Reklama

Nebyl to muž, který by na první pohled ohromoval klasickou krásou. Přesto měl něco, co publikum přitahovalo téměř magneticky – vysokou postavu, ironický humor a talent, který z něj udělal jednu z největších hvězd československého filmu první republiky. Život Hugo Haas se však nikdy nedal popsat jen jako kariéra slavného herce. Byl to příběh bonvivána, emigranta, člověka vykořeněného dějinami i vlastním osudem.

Hugo Haas
Hugo Haas
Foto: Profimedia.cz
Reklama

Láska jménem Bibi a stín války

Osudovou ženou se stala až baronesa Maria „Bibi Bibikoff, jediná „Titinka, kterou si Haas vzal. Byla o šestnáct let mladší a jejich svatba proběhla symbolicky v předvečer mnichovské dohody. Pod srdcem už nosila syna Ivana – a právě tehdy začala tragická etapa hereckého života.

Kvůli židovským kořenům dostal Haas zákaz účinkovat. Nechtěl ale těhotnou a nemocnou manželku zatěžovat, a tak každý večer předstíral, že jde hrát. Místo toho bloumal ulicemi a přemýšlel, co bude dál. Ironií osudu byl zákaz hraní vyhlášen ještě před okupací — a z milovaného Národního divadla ho vykázali vlastní krajané. Omluvil se mu prý jen režisér Karel Dostal. Situace se rychle vyostřovala. Když po něm v baru střílel opilý německý důstojník, pochopil, že není čas čekat.

Rodina plánovala emigraci dlouho a váhavě. Někteří členové se vrátili do Brna, aniž tušili, že je vidí naposledy. V emigraci se Haas později od Jana Masaryka dozvěděl, že jeho otec i bratr, skladatel Pavel Haas, zahynuli v koncentračním táboře.

Útěk a bolestné odloučení

Emigrace byla dramatická. Iniciativu převzala Bibi, která doslova vyběhala potřebná povolení. Záminkou byla návštěva tety ve Francii. Nejbolestnější rozhodnutí však teprve přišlo — pětitýdenního syna Ivana, nemocného žloutenkou, museli nechat v Čechách s tím, že se pro něj brzy vrátí. Nevrátili. Válka je oddělila na dlouhých sedm let. Ivan vyrůstal u příbuzných a teprve po válce, v roce 1946, se rodiče se synem znovu setkali ve Spojených státech.

Hollywood: úspěch bez domova

V Americe musel Haas začít úplně od nuly. Naučil se anglicky, prosadil se na Broadwayi a později i v Hollywoodu. Nejen hrál — psal scénáře, produkoval nízkorozpočtové filmy a hledal cestu, jak si zachovat tvůrčí svobodu. Mezi jeho známé snímky patřil film Pick-up, inspirovaný románem Josefa Kopty. Jedna z dnes už legendárních historek se váže k tehdy neznámé mladé herečce, která přišla na konkurz — byla jí Marilyn Monroe. Podle vzpomínek Bibi Haasové dorazila jen v kožichu. „Byla blbá… Ale tak zle to zase nemyslím. V jádru to byla milá holka, která dovedla být i docela vtipná,“ uvedla Bibi Haasová ve vzpomínkách. Haas tehdy prý poznamenal, že z ní podle něj nikdy hvězda nebude.

Rozvod, který nic nezměnil

Navzdory silnému poutu se Haasovi v roce 1952 rozvedli. Bibi ale později přiznala, že s ním nebylo jednoduché žít: „Pokud dělal, tak to s ním docela šlo. Ale když nic neměl, tak byl, jak se říká česky, nasranej.“ Přesto spolu zůstali v kontaktu a nakonec se usadili ve Vídni. Hollywoodský úspěch totiž nedokázal přehlušit stesk po domově. Haas miloval Prahu a její divadelní atmosféru, ale do komunistického Československa se vrátit neodvážil. Ve Vídni proto chodil na nádraží a pozoroval vlaky směřující do Brna – jako by hledal spojení s minulostí, kterou už nemohl žít.

Poslední návrat a tragický konec

V roce 1963 navštívil Prahu jako host oslav 80. výročí Národního divadla. Odjížděl dojatý: „Odcházím se srdcem tak plným lásky a přátelství, že se přímo těším, až zase přijedu,“ uvedl Haas v projevu při návštěvě Prahy v roce 1963. Slíbený návrat už ale nepřišel. Dne 1. prosince 1968 si ve Vídni dal vařit vajíčka a šel si zdřímnout. Voda se vyvařila, kuchyň zaplnil štiplavý kouř a herec, trpící silným astmatem, se udusil. Banální nehoda ukončila život jednoho z nejvýraznějších českých herců 20. století.

Tragédie tím neskončila. O rok později zemřel i jeho syn Ivan — po chybě personálu při dialýze v New Yorku. Bibi Haasová přežila svého syna o čtyřicet let.

VIDEO: Kristián okouzlil i nacisty. Novému čeští zrádci nadávali, diváci to ale neřešili

Film Kristián Martina Friče patří k vůbec nejznámějším snímkům české historie. Vznikl za velmi komplikovaných okolností, premiéra se konala pár dní po vypuknutí druhé světové války. Film se natáčel ve druhém ateliéru barrandovských studií. Právě do něj vás zavede i tato reportáž. | Video: Blahoslav Baťa
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama