Sypal stál před kamerou už dlouho před svou nejslavnější rolí. Objevil se například ve filmu Pásla kone na betone a později také v oblíbené pohádce Lotrando a Zubejda. Do širšího povědomí se však dostal až díky režiséru Jaroslavu Soukupovi a jeho sérii Byl jednou jeden polda. Když šel na konkurz na poručíka Hrubce, sám příliš nevěřil, že roli získá. O postavu se podle jeho vzpomínek ucházeli také další známí herci.
„Důležité je, že jsem ještě pořád tady, že žiju! A taky pracuju. Dvanáct let s mým divadelním souborem rozdáváme radost po celé republice,“ řekl letos. Nově navíc uvedl svou šestou autorskou komedii To nevysvětlíš!. Radost mu podle vlastních slov dělá také úspěch hry Nikdo nejsme normální. „Jako autor a režisér jsem pyšnější než pyšná princezna,“ pochvaloval si.
„Upravoval jsem dabingy a jsem na to strašně pyšný, protože jsem udělal desítky filmů a desítky seriálů. Ale hlavně jsem pyšný na to, s kým jsem se tam setkal a koho jsem mohl režírovat. Režíroval jsem Abrháma, Vinkláře, Stanislava Fišera, Věru Galatíkovou,“ vyjmenovával.
Zatímco profesně prošel mnoha změnami, jednomu místu zůstává věrný už desítky let. Domov našel na pražském Žižkově a rád o něm říká, že vlastně žije na hřbitově. Nejde však o žádnou morbidní zálibu.
