Ikona počasí
-- °C
-- °C
Reklama
Reklama

Manželku mu přebral slavný kolega, smrt si pro něj přišla přímo na natáčení. Tragický osud legendárního Hujera

Stačilo, aby se objevil před kamerou, a diváci si ho okamžitě zapamatovali. Václav Lohniský dokázal i z vedlejší role vytvořit nezapomenutelnou postavu. Proslavil se jako snaživý Hujer, svérázný psychiatr Chocholoušek nebo pohádkový Smrťák. Za úspěšnou kariérou se však skrývaly také bolestivé okamžiky v soukromí.

Přidejte si obsah webu Žena.cz do preferovaných zdrojů pro Google vyhledávání a do oblíbených na Google zprávách

Václav Lohniský se narodil 5. listopadu 1920 v Holicích a k herectví ho to táhlo už od mládí. Postupně se vypracoval mezi nejvýraznější české charakterní herce, přestože hlavní role nebývaly jeho doménou. Měl totiž mimořádný talent vtisknout osobitost i postavám, které se na plátně objevily jen na několik minut. Diváci si ho dodnes vybavují jako podlézavého Hujera z komedie Marečku, podejte mi pero!, psychiatra Chocholouška z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! nebo Smrťáka z pohádky Dařbuján a Pandrhola. Jeho filmografie čítá více než stovku rolí, významnou část života ale zasvětil také divadlu.

V divadle byl uznávanou autoritou. Kolegové na něj nedali dopustit

Dlouhá léta působil v pražském Divadle S. K. Neumanna, dnešním Divadle pod Palmovkou, kde se prosadil nejen jako herec, ale také jako režisér a ředitel. Právě divadelní prostředí mu umožňovalo naplno využít talent a zkušenosti, které před kamerou často ukazoval jen v kratších, byť výrazných výstupech. Mezi jeho blízké kolegy patřil také Jan Skopeček, který na společná léta vzpomínal s mimořádnou vřelostí.

Reklama
Reklama

„Prožili jsme tam spolu mnoho krásných let. On byl génius! Strašná škoda, že zemřel tak brzy, mohl toho ještě hodně udělat. Byl to výjimečný umělec a bezvadný člověk. Na něj a na Jana Pivce vzpomínám ze všech nejraději,“ svěřil se herec v minulosti webu CNN Prima NEWS. Zatímco profesně se Lohniskému dařilo, v osobním životě si prošel zklamáním, které zásadně změnilo jeho rodinné zázemí.

První manželství rozvrátila láska k Josefu Větrovcovi

Jeho první ženou byla herečka Zora Jiráková, dcera hudebního skladatele Karla Boleslava Jiráka. Poznali se už během studií a jejich vztah postupně přerostl v manželství. Narodila se jim dcera Michaela, která později pokračovala v rodinné herecké tradici. Ani společné dítě však nedokázalo jejich svazek udržet. Když Jiráková působila v divadle v Plzni, sblížila se s kolegou Josefem Větrovcem. Ten byl v té době rovněž ženatý, jejich vzájemné city ale byly natolik silné, že se oba rozhodli dosavadní manželství ukončit.

Související

Jiráková a Větrovec se vzali v létě roku 1953. Pro Lohniského tím skončila jedna životní kapitola, na rodinný život však nezanevřel a později se oženil podruhé. S první ženou ho nadále spojovala dcera Michaela, která se prosadila jako divadelní herečka. Od roku 1970 působila ve Východočeském divadle v Pardubicích a později přešla do libereckého Divadla F. X. Šaldy, kde zastávala také ředitelskou funkci.

Osudný výstup do zasněženého kopce

Přestože Lohniský v minulosti prodělal dva infarkty, dál se věnoval práci. V únoru 1980 natáčel v Krkonoších film Krakonoš a lyžníci, v němž měl ztvárnit jednu ze svých posledních postav. Nikdo tehdy netušil, že se z běžného natáčecího dne stane tragédie. Na místě pracoval také mladý Zdeněk Troška, tehdy asistent režie. S Lohniským si podle svých vzpomínek dobře rozuměl a dokonce uvažoval, že by ho obsadil do některého ze svých budoucích filmů.

Osudný okamžik nastal při přípravě scény, v níž měl herec sjet na lyžích ze svahu. Společně s Troškou stoupal do zasněženého kopce a nesl si vlastní lyže. Asistent režie se mezitím pokoušel zprovoznit vysílačku, která nefungovala.

„Vydal jsem se s ním do stráně, on si nesl lyže a já se snažil zprovoznit nefunkční vysílačku. Ještě jsem mu říkal, ať na mě počká, že mu ty lyže vezmu. Najednou vidím, že si pan Lohniský lehl do sněhu. Říkal jsem mu, že to není vhodné místo pro odpočinek, ale hned jsem poznal, že něco není v pořádku. Přiběhl jsem k němu a viděl, jak se mu protočila bělma,“ popsal Troška pro CNN Prima NEWS okamžiky, na které nikdy nezapomněl.

Zpočátku to mohlo vypadat, že si herec potřebuje pouze odpočinout. Velmi rychle se však ukázalo, že jde o vážný zdravotní kolaps. Troška se snažil přivolat pomoc, situaci ale komplikovala nefunkční vysílačka. Když se k Lohniskému dostali lékaři, bylo už pozdě. Jeho třetí infarkt byl podle jejich vyjádření natolik rozsáhlý, že by mu nedokázala pomoci ani okamžitá přítomnost zdravotníka. „Doktoři nám řekli, že by ho nezachránilo ani to, kdyby tam na kopci byl s námi zdravotník,“ vzpomínal Troška. Václav Lohniský zemřel 18. února 1980 ve věku pouhých 59 let. Film Krakonoš a lyžníci, na kterém v posledních chvílích svého života pracoval, se do kin dostal až následující rok.

Podobný osud potkal i další známé herce

Lohniský nebyl jediným českým hercem, jehož život se nečekaně uzavřel v době, kdy stále naplno pracoval. Tragický příběh se pojí také se jménem Jana Libíčka, známého představitele dobrosrdečných i komických postav. Libíček dlouhodobě bojoval se zdravotními obtížemi, mezi které patřila cukrovka a problémy s ledvinami. Podle dobových vzpomínek měl navíc výrazný strach z lékařů, kvůli kterému se potřebné léčbě vyhýbal.

V květnu 1974 natáčel komedii Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, v níž hrál vodníka Aloise. Během práce u Vltavy náhle zkolaboval a spadl do vody. Přítomní kaskadéři ho vytáhli na břeh, kde se probral, jeho stav se však následně znovu zhoršil.

Související

Herec zemřel 24. května 1974, bylo mu teprve 42 let. Okolnosti jeho posledních okamžiků dodnes patří k nejsmutnějším příběhům českého filmu.

Odlišný, ale neméně symbolický závěr života prožil Vladimír Ráž, kterého diváci milovali především jako krále Miroslava z pohádky Pyšná princezna. Také on zůstával herectví věrný téměř do posledních dnů. Ještě v době svých sedmasedmdesátých narozenin natáčel seriál Zdivočelá země. Krátce poté, 4. července 2000, zemřel doma.

VIDEO: „Děsivě, děsivě špatný film.“ Ne všichni klasiku Marečku, podejte mi pero zbožňují

Reklama
Reklama
Reklama